Volme hlavou a ne srdcem

Tento článek pojednává o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a o tom, proč jsou letošní volby tolik důležité.

    Tento pátek a sobotu nás čekají přelomové volby. Řeknete si, o čem to mluví? Tohle se přece říká o každých volbách. V následujícím příspěvku chci vysvětlit, proč jsou tyhle volby jiné a co nám hrozí za nebezpečí.

     Nebudu vám lhát. Pravda je taková, že výběr kandidátů do sněmovny a politických stran je letos mimořádně zoufalý. Máme tady prapodivné slepence stran. Na jedné straně to jsou Piráti a Starostové, na té druhé trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Piráti spolu se Starosty představují progresivní liberální levici. Jsou to eurofilové, kteří by nejraději všechny pravomoci předali Bruselu. Zavedli by sdílené bydlení, sdílené používání aut aj. Rádi by rozdávali, samozřejmě však z cizího. Aby se mohlo něco rozdat, tak se nejprve musí vybrat. Proto v případě vítězství a vlády těchto eurohujerů by se zvyšovaly daně, hlavně majetkové a trestal by se úspěch. Progresivistická levice má ráda progresivní daně. Chtějí silný digitální stát. Aby z toho nakonec nebyl stát nesvéprávných občanů, ovšem s WiFi. Druhý slepenec, který si říká SPOLU, je také zvláštní. Občanští demokraté namísto zadupání svých soupeřů do země (podle volebních preferencí jednotlivých stran by se do sněmovny TOP 09 ani lidovci nedostali) se jim rozhodli pomoci, a proto všichni tři kandidují spolu. Nevím, jestli je Petr Fiala opravdu tak strategicky neobratný, nebo co tímto krokem sleduje. Snad je to tím, že si jsou velmi dobře vědomi, že Andreje Babiše sami neporazí, takto mají alespoň teoretickou šanci. Jak už avizovali, tak se po volbách rozejdou. Na žádný jiný program vyjma Antibabiš, se za čtyři roky nezmohli.

     Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou představují konzervativní levici. Chtějí sociální jistoty pro nižší vrstvy obyvatel, zastavit masovou migraci, nehrbit se před Bruselem. Nejsem levicově založený člověk, ale oceňuji, že SPD kandiduje samostatně, a ne v nějakém slepenci dvou, nebo více stran, které si navzájem protiřečí ve svých programových prohlášeních.

     Pak jsou tu dvě levicové alternativy v podobě ČSSD a KSČM. Sociální demokracie představuje novou progresivní levici a komunisté tu starou konzervativní levici (levicovější než SPD samozřejmě). Obě strany balancují na hranici vstupu do sněmovny. Obzvláště pro ČSSD je to velká ostuda, když ještě ve volbách 2006 měla přes 30 procent hlasů. Holt časy se mění.

     A nakonec tu máme hnutí ANO. Toto hnutí začínalo jako středo-pravicové, pak přešlo více doleva. Osm let ve vládě spolu s ČSSD a podporou KSČM zkrátka udělalo své. Líbila se mi slova kandidáta číslo 2 v Praze za hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci pana Jindřicha Rajchla, který prohlásil, že ANO je jako améba. Mění se podle toho, s kým vládne. Pokud by ve vládě nemělo levicové progresivisty z řad ČSSD, ale nějakou konzervativně laděnou politickou stranu, tak by změnilo kurz.

     Volby jsou přelomové z toho pohledu, že se bude rozhodovat o dalším osudu České republiky v Evropě. Migrační krize i nadále pokračuje. Zelený úděl pro Evropu už je na spadnutí. Brusel nám chce zakázat naše auta se spalovacími motory a osekat další svobody. Je načase, aby Česká republika byla hlasitým kritikem všech těchto plánů, podobně jako Maďarsko s Viktorem Orbánem. Západní Evropa už chudne. Nedělejme si iluzi, že se nesvezeme s nimi. Pokud přistoupíme na její návrhy ohledně klimatu, tak zchudneme také. Zásadně se změní naše energetická politika, průmyslová výroba, doprava i výroba potravin. Začneme v masovém měříku přijímat migranty z kulturně odlišných zemí a naše bezpečnostní situace se radikálně zhorší. Trojkoalice SPOLU má volební slogan: Česko patří na Západ! Přeloženo to znamená, že chtějí předat Bruselu naše pravomoci, chtějí přijmout Green Deal, chtějí osekat naše svobody a přijetí eura by je asi také netrápilo (TOP 09 to má ostatně přímo v programu). Piráti se starosty to ani říkat nemusí, ti by kývli na všechno z Bruselu zcela automaticky.

     Koho tedy volit, ptáte se. Dovolím si vám dát takový návod. Nevolte podle emocí. Nerozhodujte se na základě toho, jestli vám daný kandidát přijde sympatický nebo ne. Nenechte se oblafnout líbivými frázemi. Rozhodujte se hlavou. Podívejte se na programy jednotlivých stran a hnutí. Přečtěte si, co chtějí pro Českou republiku. Rozhodujte se na základě toho, jestli si vytyčili za cíl, aby Česká republika byla i nadále suverénní zemí. Jestli chtějí předávat další pravomoci do Bruselu. Jestli chtějí zavést euro jako jednotnou měnu. Podívejte se blíže na jednotlivé kandidáty. Zaměřte se na jejich minulé výroky a činy. Zjistěte si, jestli jsou dostatečně zkušení, jestli v životě něco dokázali, něco vybudovali, založili rodiny. Čerství absolventi vysokých škol, kteří nemají žádné životní zkušenosti a hrnou se do velké politiky, jsou mnohem více náchylnější k manipulaci a změně názorů. Dominik Feri byl zvolen za TOP 09 poslancem ve svých 21 letech. Pamatuji si, jak o něm noviny v Evropě psaly, že je to nadějný proevropský politik, což v překladu znamená zapálený eurofil. Feri nevydržel ani do konce svého mandátu, protože se zjistilo, že má problém s chováním k ženám. Musel proto rezignovat, a ještě k tomu bude pravděpodobně čelit soudnímu postihu. Jak rychle začal s politikou, tak ještě rychleji s ní skončil.

     Čekají nás těžké časy. Rád bych byl optimistou, ale nejde to. Cítím, že v následujících letech se bude lámat chleba. Kam bude směřovat Česká republika záleží jen na nás. A proto všechny vyzývám: BĚŽTE PROSÍM VOLIT.