Eurovolby se blíží

Po více jak roční pauze tady máme opět volby. Tentokráte ty nejméně oblíbené, a sice do Evropského parlamentu.

Od vstupu České republiky do Evropské unie se jedná o naše páté volby do tohoto orgánu. Nutno říci, že účast byla vždy mizivá, což svědčí o tom, že myšlenka nějakého parlamentu, který bude hájit zájmy celé Evropy, je naprosto mylná. Jednotlivé evropské státy mají své zájmy a potřeby a ty většinou nebývají ve 100% shodě s ostatními. Lidé raději chodí k volbám ve svých zemích. Celá EU si navíc žije svým vlastním životem. Je ovládaná hlavně Německem, které je ve vleku Spojených států. Celý byrokratický moloch tvořený desítkami tisíc nikým nevolených úředníků představuje tzv. stát ve státě, který si dělá, co se mu zlíbí.

Měsíční plat českého europoslance při sečtení všemožných náhrad, činí něco přes 400 000 Kč. Není divu že lidé jako Kolaja, Peksa, Niedermayer budou zuby nehty bojovat za zachování EU, budou říkat, jak je to všechno skvělé, za co všechno té Unií vděčíme a kde bychom bez ní byli. Toto je doložitelné jejich hlasováním v Evropském parlamentu. Jejich motivací je pouze osobní prospěch, osudy jejich voličů je vůbec nezajímají. Nic víc v tom není.

Buďme ale také trochu optimisty. Průzkumy letos předpovídají rekordní zisky euroskeptických a konzervativních stran a hnutí. Vlastenci s každými eurovolbami posilují, nyní však mohou získat takové množství křesel, že bude možné otočit kormidlem vývoje Evropy. Ta se postupně stává místem, které je přeregulované zákazy a příkazy. Místo, kde si lidé nebudou moci koupit auto. Místo, kde bude docházet ve městech k soubojům s africkými a arabskými gangy. Místo, kde nebude přáno podnikání, kreativitě a rozvíjení svobodného ducha. Přitom největší výhoda Evropy byla vždy v odlišnosti jednotlivých států. Lidé ve Francii byli jiní než v Českých zemích. Měli jinou mentalitu, jiný stupeň svobody, jiné daně, a to bylo dáno mimo jiné zákony té které země. Sešněrování Evropy do jedné kazajky zákonů a pravidel je naprostý nesmysl. Evropa potřebuje konkurenci, která vede k motivaci a seberozvoji. Nepotřebujeme jedno mocenské centrum v hlavním městě Belgie, které bude rozhodovat o našich životech. O tom, co je nejlepší pro Čechy, ví nejlépe jenom Češi. Co pro Francouze Francouzi, co pro Italy Italové.

Většina lidí si říká, že zůstane doma, že nemá cenu chodit k těmto volbám. Pokud ale lidé nepůjdou volit a nedají svůj hlas národoveckým kandidátům, budou je reprezentovat zástupci, kteří budou jen opakovat fráze o nutnosti zavedení Green Dealu, o tom, jak je migrace do Evropy důležitá a jak je potřeba bojovat s dezinformacemi. Toto všechno je v neprospěch obyčejných lidí, kteří na to doplatí v každodenním životě. Pojďme proto k volbám hlasovat pro patrioty. Stojí nám to za to.