Jiří Mazánek
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 631x
Seznam rubrik
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 6.část
Další dvě mravně etické zásady (jamy) spolu dost souvisejí a jsou v dnešní době obzvláště aktuální. První z nich, astéja, by se dala přeložit jako nepřivlastňování, nekradení. Pokud se týká činů, je asi každému jasné, co se tím myslí. Neměli bychom brát druhým, a tím se myslí i společný, státní majetek, to, co nám nepatří. Ale tato zásada proniká mnohem hlouběji, pochopíme-li ji na úrovni slov a myšlenek. Opět se to netýká snad jen autorských práv třeba spisovatelů, skladatelů a podobně, ale i vzájemných vztahů mezi partnery a lidmi. Snažte se vždy být sami sebou, ne někým druhým. Nenapodobujte umělce, politiky, učitele či partnery slovy, gesty, ani jejich myšlením. Postupně takovým přizpůsobováním ztratíte vlastní osobnost a názor, stanete se manipulovatelnými. Ale právě o to usilovaly všechny totalitní systémy, když chtěly mít své stoupence stejné. Mezi ně lze směle počítat nejen systémy politické, jako strany a vlády, ale také různé církve a náboženské sekty. Žádný správný duchovní učitel (guru) neučí žáky závislosti na něm, na nauce, ale naopak podporuje osobité vlastnosti jedince a jejich rozvíjení jeho vlastní, individuální, duchovní cestou. Proto není dobré se v partnerském vztahu přizpůsobovat tomu druhému nebo toho druhého se snažit přizpůsobit sobě. Po nějaké době se to vymstí. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že každý vztah je vzájemný kompromis, navíc časem se vyvíjející, a tak si spolu citlivě vždy probírat to, v čem se přizpůsobíme , aby to neutlačovalo naši osobnost.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 5.část
Řekli jsme si něco o doporučeních (nijama) pro ty, kdo chtějí cvičit jógu. Ve skutečné józe je však zpočátku nejdůležitější pochopit samotnou její podstatu, která je v tom, že vás vede k nalezení smyslu života –toho, proč jste se vůbec zrodili a co zde máte činit.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 4.část
Jestliže si chceme vytvořit pro sebe nějaký řád, pravidla, podle nichž se budeme řídit a nemáme nebo nechceme učitele, obvykle si stanovíme to, co u sebe považujeme za důležité, nebo se inspirujeme nějakým spisem. V tomto směru jsou Jóga sútry velice přesné a podnětné. Jejich doporučení (nijama) praví, že je třeba dodržovat čistotu (šauča). Je tím míněna hlavně tělesná očista, jak vnějšího těla, tak i jeho otvorů či dutin, v nichž se hromadí nečistoty, které mají vliv jednak na zdraví, proudění energie, ale i na mysl. Čistí se tedy nejen ústa, jazyk, zuby, ale i uši, nos, žaludek, konečník či střeva. Tyto praktiky nazývané očistná cvičení (krije) lze nalézt především v hathajógických příručkách. Pro nás je důležité si uvědomit, že není třeba to přehánět, neb jak se praví jinde, tělo se vzápětí hned zase začne uvnitř znečišťovat. To platí i pro vegetariánskou stravu, která čistí tělo – pokud je ovšem vhodně, individuálně zvolena. Musí se zvolit střední cesta, protože nelze vždy vše dodržet a pak se tělo stane na příjmu pouze čisté stravy závislé a jakékoli vybočení způsobuje problém. Indičtí bráhmani to řešili tím, že všude s nimi jezdil jejich kuchař a jinou potravu nepřijímali.
Jiří Mazánek
Prosba o sponzorování CD
Milí posluchači, v současné době dokončuji NOVÉ CD, KTERÉ BUDE HLUBOKOU ŠAMANSKO-SÚFÍJSKOU MEDITACÍ S TANTRICKÝMI PRVKY OBRACEJÍCÍMI SE K MATCE.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 3.část
Již jsme si řekli, že většina lidí hledá štěstí. Pod tím si jistě každý představuje něco jiného, svého, ale podstata je u všech stejná – mít klid v mysli i okolí, nemuset se zabývat starostí o hmotné zabezpečení, být zdravý a moci si dělat to, co chci. Nemusí každý usilovat o toto vše, prostě nechce jen trpět. Když to vezmeme z toho vyššího hlediska, jde vlastně o projev sobectví. Nikde tu není místo pro druhé. Ti jsou možná zahrnuti do toho klidu v okolí, což je třeba rodina, děti, přátelé, ale pokud si s nimi přestáváme rozumět, jsou z toho vyloučení a nejlépe chceme mít od nich pokoj. Že je třeba vyvinout úsilí o vzájemné pochopení, vcítění se, toleranci nebo i kompromisy, teda situace, které nastávají skoro každý den, s tím takový člověk nepočítá. Není zde místo pro službu druhým, pro spolupráci s nimi, když to není pracovní záležitost, je to spíše otázka toho, aby mu dali ostatní pokoj, on se uzavřel do své ulity a tam si užíval. Kdyby mu to chtěl někdo narušovat, je vyloučen. To je projev normálního sobectví a není nijak vzácné. Většina lidí svým způsobem takovýto život naplňuje a stará se jen o sebe.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 2.část
Přestože je základní spis o józe Jóga sútry již tak starý a bylo k němu napsáno mnoho komentářů jak indickými učiteli, tak i západními, převládá stále v povědomí většiny lidí západního světa, že jóga jsou jen pozice (ásány), do nichž je třeba se co nejvíce zakroutit. Tyto domněnky vznikly jednak proto, že lidé si lépe představí nějaké cvičení než abstraktní učení, dále jsou podporovány tělocvikáři a rehabilitačními pracovníky, kteří některé cviky převzali a v neposlední řadě fantastickými vyprávěními o schopnostech jogínů, kteří leží na hřebíkách, jsou zakopáni pod zemí po mnoho dnů nebo dokonce létají vzduchem, či hypnotizují pohledem. Toto vše souvisí s jógou jen velmi okrajově.
Jiří Mazánek
Tantra (dokument) - recenze na film (Benjamin Tuček)
V posledních letech se u nás velmi rozšířily kurzy tantry a kupodivu také počet lidí, kteří se o jejich absolvování zajímají. Můžeme si je zhruba rozdělit do několika skupin. Asi největší jsou kurzy vedené Johnem Hawkenem a jeho žáky, dále je to směr odvozený od Osha a jeho žáků (případně Margo Anand), pak tu máme nespočet tantrických masážních salonů či samozvaných tantrických masérů a masérek, a nakonec různé ženské skupiny a skupiny bohyní a čarodějek. To vše lze nalézt na internetu a v ezoterických časopisech. Ale dosud tu nebyl žádný filmový dokument, kde by byly přímo ukázky z takového tantrického semináře.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe
O tom, jak je stará jóga, se můžeme jen domnívat, protože v Indii, kde má původ, bylo odpradávna zvykem, že se nic nezapisovalo, ale předávalo ústně od učitele (gurua) k žákovi. Tyto poznatky byly v jazyku seslaném od bohů zřecům čili ršijům, nazývaném sanskrt a psaném později v písmu dévanágarí. Navíc, aby se lépe zapamatovaly, byly ve verších a zpívaly se nebo rytmicky recitovaly. Také se v nich nic nevysvětlovalo – na to byl guru, pokud to uznal za vhodné – jen konstatovalo, takže byly maximálně zhuštěné a stručné. Teprve mnohem později, v prvním tisíciletí našeho letopočtu se začalo zapisovat. A tehdy vzniklá první dílo o józe od Mistra Pataňdžalího Jóga sútry. Z něj potom vycházejí všechny školy jógy, které známe a stavějí třeba jen na jedné sentenci celou svou teorii i praxi. Vrátíme-li se však zpět, tak můžeme říci, že v archeologických nálezech z tehdy slavných indických měst Móhéndžódára a Harappy se našla pečetidla, na nichž jsou osoby sedící v jógických pozicích. Takže již před 5.000 lety byla jóga známa, a když si uvědomíme, že se musela její nauka a zkušenost dlouhou dobu rozvíjet, než se ustálila, pak vznik jógy je ještě dále.
Jiří Mazánek
Mantra jóga
V posledních letech se do podvědomí široké veřejnosti dostalo slovo mantra. Zvykli si je lidé užívat, když chtějí mluvit o něčem, co se opakuje jako zaklínadlo či sugestivní formulka. Něco pravdy na tom je, ale skutečnost je mnohem hlubší a je třeba ji znát, abychom dosáhli účinku mantry. Tak předem – slovo mantra pochází ze sanskrtu, staroindického jazyka bráhmanů, obětníků, obřadníků a ršijů čili mudrců, kteří nazírali nejvyšší Pravdu v meditaci. Při ní jim také byly tyto mantry sdělovány i účel, k němuž mají být užity. Samotné slovo mantra má kořeny ve dvou slovech v sanskrtu. Jedním je manas neboli mysl a druhým trája neboli čistit. Mantra tedy slouží k čištění mysli. Proč se má mysl čistit se dozvíme v nejstarším spisu o józe Jóga sútrách od mistra Pataňdžaliho. V něm se hned na začátku praví, že jóga je zastavení toho, co vyvstává v mysli (látce mysli – čitta). Je-li dosaženo tohoto zastavení vyvstávání, jsme v tom pravém, vlastním stavu vědomí (svarúpa). Jinak na sebe mysl bere různé proměny. To je teorie v první kapitole spisu a v druhé je praxe. Zde se praví, že jóga se skládá z odříkání (tapas), recitace a naslouchání manter (svádhjája) a odevzdávání všech svých činů nejvyššímu Pánovi (Íšvarovi). Sútry nám jen sdělují již zkušenostmi získané poznání v co nejstručnější formě a předpokládají, že čtenáři je vysvětlí guru. Proto o tom, jak praktikovat mantry se v Jóga sútrách již nic nepraví.
Jiří Mazánek
TANTRA - cesta lásky a požitku
Pro většinu lidí na Zápavě se slovo tantra stalo synonymem pro vrcholný sexuální prožitek, něco, co se jen tak každému normálnímu člověku nepoštěstí, ale tantrici to prožívají bez problémů každý den, K tomu i přispívají nabízené kursy, kde se prý toto vše můžete naučit. A ono to láká. Přinejmenším se muži těší na to, že si užijí s nějakou neznámou, mladou, sexuchtivou ženou a ženy, že si najdou nabitého nadsamce. Skutečnost je taková, že většina lidí je normální ba dokonce stydlivá, přesto se na ty kursy hlásí, aby se svých zábran zbavila. To se jim možná podaří, protože s neznámým člověkem, který přichází se stejným záměrem, to jde lépe než s vlastním partnerem. Pak se to už začíná blížit něčemu obdobnému jako je prázdninový zálet s někým cizím nebo až swingers party. A účastník kursu si myslí, že dostal základy tantry. Ó, jak se nekonečně mýlí! Nepochopil vůbec nic z tantry, ale nemůže za to, protože přijal jen to, co mu bylo řečeno.
Jiří Mazánek
Recenze: Tantrické příběhy šakti
Recenze Pandit Višnudéva - Tantrické příběhy Šakti je kniha 13 povídek o ženách a jejich tantrických zkušenostech s jinými ženami. Kromě nesporně erotického náboje povídek je v knize vyzvedávána duchovní stránka sexuálního spojení - výměna energie, dávání a přijímaní, vnitřní a vnější sjednocení. Cílem není jen fyzické uspokojení ale harmonie, klid a láska. Pro zasvěcené může být kniha podnětem k dalšímu rozvíjení ženské síly Šakti, pro nezasvěcené mohou být některé povídky trochu šokující, ale zároveň budou i vítaným nahlédnutím do světa Tantrické jógy a v dnešním světě tolik opomínané tvořivé ženské energie a sexuality. Poslední povídka je jako jediná čistě o ženě a muži, ale přesto dává kniha celkem jasný signál lesbickým ženám, že se tantrické józe mohou věnovat a plnohodnotně prožívat "božskou sílu" s jinými ženami. Kateřina Beňová www.bengales.cz
Jiří Mazánek
Rozhovor o tantře
Jiří Mazánek. Mnozí jej znají jako skladatele a interpreta meditativní hudby. Jiní jej znají především jako inspirátora a vydavatele deset let vycházejícího časopisu Dotek, informujícího všechny zájemce o různorodé duchovní proudy o dění v této oblasti. Další jej znají hlavně jako učitele náda a mantra jógy. Ale Tantramagazín jej požádal o rozhovor protože je také znalcem tantrajógy.
Jiří Mazánek
Tantra neboli tantra jóga
Tantra neboli tantra jóga Pro většinu lidí ze "západní části světa" je první setkání s tantrou velkým překvapením. Bohužel ta první seznámení bývají obvykle přes západní, většinou americké "učitele", kteří naprosto opomíjejí jakýkoli duchovní rozměr tohoto učení a zužují je pouze na krásné, sexuální setkání dvou i více lidí. V tomto duchu probíhá i většina výuky v ČR. Chci poukázat na to, že tantra je duchovní cesta jako kterákoli jiná – i když využívá hodně sexuální energie – a tudíž sleduje jediný, zásadní cíl- dosažení osvobození, osvícení, poznání sebe či nejvyššího bytí, oproštění se od závislostí. To znamená, že ve vás nebude posilovat vaše vášně, ale naopak vás naučí je překonat. Všechny vášně, či závislosti nepřekonáme tím, že je potlačíme nebo se jim budeme vyhýbat a namlouvat si, že je již nemáme, ač v nás budou latentně dřímat a čekat na vhodnou příležitost – nýbrž je třeba těchto vášní a závislostí využít jako hnací sílu k jejich ovládnutí. Jsou naší největší silou, tak proč bychom se jí měli zbavovat? Avšak to neznamená, že se vrhneme do víru vášní a závislostí. To by nás zcela pohltilo a zničilo. My musíme nalézt tu velmi křehkou hranici mezi jejím použitím a ovládnutím. K tomu slouží další cvičení, která je nutné si přidat. Ta pracují především s vaší myslí, tělem a energií. Pak budeme teprve schopni postupovat správně na cestě tantry. Z toho všeho je jistě jasné, že tantra není pro erotomany a nymfomanky, a že také nejde o léčení sexuálních poruch a komplexů, či jen erotické masáže. Je prostě jen pro někoho – jako ostatně všechny duchovní cesty. Ti, kteří to nechápou, žádnou tantru necvičí.
Jiří Mazánek
Jóga
Jóga Většina lidí, kteří přicházejí do kurzů jógy, si jde zacvičit. A také je tak obvykle kurz veden, případně zaměřen na větší ohebnost a pružnost těla či rehabilitaci. Nejčastěji se nazývá hatha jóga. Toto nedorozumění bylo způsobeno v dobách socialismu, kdy - když byla jóga po dlouhých letech schválena - byla zařazena pod tělovýchovu. Cvičitelé jógy museli skládat zkoušky z pořadových cvičení, názvosloví, cvičení na nářadí, dokonce i aerobiku, aby směli vůbec jógu vyučovat. Toto pojetí se přeneslo do dnešní doby a stále přežívá. Jóga však žádné cvičení není, respektive je cvičením jiného druhu. V nejstarším známém spise od mistra Pataňdžaliho Jóga sútrách se toto cvičení nazývá abhjása a má směřovat ke zklidnění a zastavení vznětů vyvstávajících v mysli. Toto cvičení má být prováděno dlouhodobě, nepřetržitě a se soutředěnou pozorností (Jóga sútry I.14). Teprve tehdy dosáhneme výsledku. Co je toto cvičení, není přesně popsáno, ale jak se dále dozvídáme z této knihy, jde o komplex různých technik vedoucích k ovládnutí těla, smyslů, dechu, energie a nakonec i mysli. To vše slouží k dosažení toho, co je napsáno hned v úvodu knihy. "Jóga je ovládnutí či zastavení jevů vystávajících v (látce) mysli." (Jóga sútry I.2) Z těchto velmi jasných informací musí každý pochopit, že jóga je duchovní praxe a všechna cvičení jsou zaměřena především k dosažení soustředění, prodloužení soustředění a nakonec sjednocení s všudypřítomným bytím. Ostatně to je další význam slova jóga - sjednocení. A nakonec ještě třetí význam jógy je jho, jařmo, tedy určitý dobrovolný závazek, zřeknutí se, který na sebe bereme, abychom tohto sjednocení dosáhli. Však je určité odříkání (tapas), které probudí vnitřní oheň, jednou z podmínek jógy (Jóga sútry, II.1.). Je třeba pochopit, že nic není zadarmo. Musíme vyvinout velké úsilí - to je právě to cvičení - a u něj vytrvat, abychom se zbavili nečistot, nánosů, jak tělesných, tak psychických a energetických. Teprve potom je naše bytost schopna se opravdu otevřít všudypřítomnému bytí, jehož je součástí a přirozeně poznat, že od něj nebyla nikdy oddělena. Teprve potom se rozpustí individuální já a můžeme zažít nekonečnou lásku. Její záblesky přicházejí již behem našeho cvičení. Z toho všeho je zřejmé, že o skutečnou jógu bude mít zájem menší počet jak žáků, tak i cvičitelů. Avšak i při cvičení pozic neboli ásán můžete získat velmi mnoho, budete-li je provádět vdomě, prožívat pohyb spojený s dechem a budete-li stále přítomni v pozici svým vědomím, nebude-li vám mysl odbíhat jinam. Pak provádíte vlastně cvičení soustředění a to již je jóga.
Jiří Mazánek
Nová kniha Tantrické příběhy Šakti
Pohled na tantru je u nás příliš zjednodušený. Příběhy obsažené v této knize jsou určeny především ženám a jejich pochopení tantry. Přinášejí vyjádření různých úrovní, jimiž se při tantře prochází, také archetypů v nás a projevování se vlastností čaker. Autor - Pandit Višnudéva se zabývá tantrou asi 30 let, specializuje se na její tradiční aspekty aplikované na dnešní dobu a vede menší skupiny hlubších zájemců, případně i individuálně. Posledních 20 let se zaměřil především na tantru pro ženy. Společnost potřebuje správně užitou ženskou energii, aby se mohla vyvíjet do vyšší úrovně. Věříme, že tato kniha k tomu přispěje.
Jiří Mazánek
Nová kniha
Čakry a kundaliní Kniha přináší poprvé do češtiny přeložený tradiční tantrický text Šat čakra nirúpana,z něhož cituje většina knih zabývajících se popisem čaker a kundaliní.K němu jsou přidána podrobná vysvětlení čaker a práce s kundaliní.V příloze najdete barevná zobrazení všech čaker i odpovídajících božstev.
Jiří Mazánek
Jiří Mazánek
se narodil v Pardubicích, kde vystudoval gymnasium a VŠCHT. Od 12 let hraje na kytaru, od 16 let začíná cvičit jógu. Jeho prvním učitelem jógy byl Otakar Vojkůvka z Brna. Ten ho brzy seznámil s některými základními díly indické filosofie v překladech a orientoval ho především na svámího Šivánandu, Rámakršnu a křesťanství. Velkou změnou v životě pro něj ovšem bylo setkání se s knihou Autobiografie jógína od Paramahansa Jógánandy. To ho zaměřuje především na bhakti jógu a tedy hledání lásky v sobě i ve všech kolem. Později se stává na krátký čas též žákem svámího Mahéšvaránandy, ale uspokojuje ho spíše vlastní práce na sobě nebo menší skupiny, které kolem sebe vytváří. Během vojenské základní služby v Českých Budějovicích je donucen založit tam oddíl jógy, který se potom rozrůstá do více oddílů a vychovává nynější známé učitele jógy i obdobných duchovních směrů (Mirek Kašpar, Lída Chrášťanská a další). Obdobně tomu bylo v jeho rodném městě Pardubicích, kde působí např. Stanislav Pitra nebo Ladislav Lebeda. Po VZS se stěhuje do Prahy, kde se začíná intenzivně věnovat hudbě. Již v 17 letech u něj po cvičení meditací nastává velký zlom v tom, co interpretuje především svou hrou na kytaru a zpěvem. Později byl členem sdružení Šafrán, z jehož folkového pojetí se svými dlouhými nezařaditelnými improvizacemi sice vymykal, ale díky Jaroslavu Hutkovi se zúčastňuje některých jeho vystoupení s Vladimírem Mertou, Vlastou Třešňákem, Petrem Lutkou, Dášou Voňkovou - Andrtovou a dalšími. Během té doby ho již zajímají duchovní aspekty a působení hudby, především indické. Pořádá soukromé, vícehodinové koncerty pro přátele, hlavně v bytě Jana Havelky a dále na víkendových soustředěních jógy, která začíná vést. Tehdy se též u nás objevují první členové Hnutí Haré Kršna ze zahraničí a jejich využití manter ho zpočátku též zaujme. Časem však mu nevyhovuje příliš jednoznačná a netolerantní filosofie.
| předchozí | 1 2 3 | další |
