Jiří Mazánek
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 631x
Seznam rubrik
Jiří Mazánek
Rozpravy o tantře – 4. část
Řekli jsme si, že tantra je holistická celostní nauka, protože ve svých cvičeních využívá mnoha různých technik, které správně dohromady propojeny dokážou přivést člověka k Nejvyššímu poznání. Abychom však věděli, proč se tato cvičení provádějí a mohli je provádět správně – což je zvláště pro západního, pochybovačného a rozumářského člověka důležité – musíme poznatsložení našeho těla (mikrokosmos)a jehovztah k vesmírnémuprojevu (makrokosmos). Nemůžeme zde používat termíny Šiva a Šakti a přitom pořádně nevědět, co znamenají. Říci totiž, že Šiva je muž a Šakti žena, je opravdu velmi zjednodušené. Proto musíme jít až k počátku všeho. Než vznikl náš svět, byloneprojevené bytí (brahma). Neprojevené znamená, že jen existovalo a v něm bylo vše v zárodku. V tomto stavu neprojevení se, (avjakta) zažívalo přívlastky, které vyjadřujeme jakosat-čit-ánanda. (Bytí – Vědomí – Blaženost). Je to jen slovní snaha sdělit, že v tomto stavu plně existovalo, bylo si ho nepřetržitě vědomo a že byl tento stav nejvyšší blažeností. Vše, co zažíváme v našem lidském projevu, je jen částí, odleskem tohoto stavu. Tak, jak se potom tento stav projevil (pravrti), tak usiluje duchovní cesta zase o návrat do něj (nivrti). V tomto brahma vzniklo potom vlnění, touha se projevit a z něj povstalprvotní zvuk óm (aum). Ten není od brahma oddělen, proto je tento zvuk brahma sám (pranáva , nádabrahma). Jeho odpudivou silou vzniklčas (kála), protor (déša) a atom (anu, patra). Tyto čtyři základní ideje, které jsou nehmotné,daly vzniknout polaritě, tedy dvěma silám – přitažlivé a odpudivé, kladné a záporné,purušovi a prakrti, šivovi a šakti. Jejich spojením, které stále probíhá, začali vznikat další purušové, čili živé bytosti. To je symbolicky vyjádřeno v nejzákladnějším grafickém znázornění tantry v jantře nazývanéšrí jantra. Aktivní, tvořivou energii šakti znázorňuje trojúhelník postavený na špici, pasivní, mužskou energii trojúhelník postavený na základně. Uprostřed nich jebod (bindu)symbolizující místo přechodu z neprojeveného bytí do projevu a stejně tak i návratu zpět.
Jiří Mazánek
Rozpravy o tantře – 3. část
Teprve nyní, kdy jsme si řekli pár základních informací, se můžeme dostat k definici tantry. Tak je tomu ve všech indických filosofických a duchovních spisech zvykem, když se vykládají nějaká učení. Ale jako vždy, i zde má každý sanskrtský výraz více významů, v nichž se užívá a záleží tedy na kontextu.Tantra znamená především vlákno, nit, předivo, to, co vše spojuje a propojuje, aby bylo dosaženo celistvosti. Míní se tím mnoho oddělených postupů, procesů, které mohou existovat samostatně, ale propojí-li se navzájem, dostávají jiný význam a dosahují jiných výsledků. A to je smyslem tantry – navléknout všechny tyto korálky na nit a vzniklý růženec (v Indii mála) slouží k něčemu vyššímu a pomocí něj vyššího dosahujeme.
Jiří Mazánek
Rozhovor s Ing. Jiřím Mazánkem
Rozhovor s Ing. Jiřím Mazánkem (učitelem jógy, tantry, vydavatelem, autorem knihy "Píseň mého srdce 1" a hudebníkem meditační a duchovní hudby ) Dotazy kladl Jan Jelínek, distributor knih, Knihkupectví Hledající
Jiří Mazánek
Rozpravy o tantře – 2. část
Nyní jsme si nastínili důležitost duchovní cesty a gurua. Jak souvisí tantra s duchovní cestou a proč je zrovna ona celostní? Jak jsme si řekli, je duchovních cest mnoho. Ve skutečnosti je však pro každého jen jedna, ta jeho individuální, vlastní. Protože to většina lidí, či hledajících sama nepozná, obrací se na duchovního učitele. Pokud je to opravdu guru – protože dnes se vyskytuje zvláštní druh člověka, a to duchovní učitel, ve velmi hojné míře, ale obvykle se jím sám vyhlásil, nebo si ho vyhlásí lidé sami – tak dokáže rozeznat, co jeden každý žák neboli čéla či šišja potřebuje a průběžně mu poskytuje osobní vedení. Svými radami a doporučeními ho k sobě neváže, naopak ho učí, jak má sám nalézt vnitřní svobodu. To je totiž vedle nejvyššího poznání pravý smysl duchovní cesty. Dnes ale většina „gurů“ místo toho na sebe žáky váže, udržuje si je sliby dalších skvělých cvičení, obvykle tajných, která nikde jinde nezískáte a vytváří tak tzv. svoji cestu, školu, učení, které je samozřejmě lepší než ty druhé. Ve skutečnosti však všechny pravé cesty usilují o totéž – aby člověk našel sebe sama, svého vnitřního učitele a ten ho vedl. A zde je další nebezpečí. Vedle těchto žáků – ovcí, kteří bez učitele neudělají ani krok, ve všem ho napodobují, citují a jsou na něm závislí, jsou tu zase jiní hledající, kteří říkají, že žádného gurua nepotřebují, protože mají toho svého vnitřního. To se podařilo ve světě jen několika málo vyvoleným. Je až s podivem, kolik však je u nás takových vyvolených. Mít učitele není nic podřadného, učí to pokoře, službě a poznání sebe. I ti největší guruové měli svého duchovního učitele, po celý život mu byli vděčni a vyjadřovali mu úctu.
Jiří Mazánek
Rozpravy o tantře – 1. část
Doufám, že tyto promluvy aspoň u někoho změní pohled na toto hluboké indické učení, které sahá až někam do prehistorie této země, ale jak si ukážeme, spíše i lidstva vůbec. Dnes je výraztantrav tzv.západním světě hodně znám a skloňován ve všech pádech. Hlavně díky senzacechtivým novinářům si každý vytvořil jasnou představu, že jde o jakýsi neuvěřitelný, božský sex. Zpětným odrazem se toto „poznání“ vrátilo do Indie, která je nesmírně puritánská a tam je turistům a vůbec lidem podávána tantra nějak obdobně. Obzvláště na těch několika místech, co ještě zbyla, kde jsou tzv. erotické chrámy. Ve skutečnosti tyto chrámy vyjadřují něco zcela jiného. Ale abyste to pochopili, musíme si toho ještě mnoho vysvětlit.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 24. část
První kapitola Jóga súter tedy vysvětluje teorii, druhá praxi jógy. Jak jste jistě pochopili, tak nejdůležitější ze všeho jsou naše mysl a naše činy.Třetí kapitolase nazýváVibhuti (Nadnormální, božské síly)a má 56 veršů. V nich se většinou popisují výsledky jógických cvičení a uvádějí příklady různých druhů soustředění a co lze díky nim dosáhnout nebo poznat. Nejzásadnější jsou však počáteční verše, které definují zbývající tři stupně osmistupňové jógy. Jak jsme si řekli, prvních pět stupňů je pomocných, protože nás jen připravují na to, co je skutečná jóga, tedy na schopnost se soustředit.Upření pozornostise nazývádhárana, její prodlouženímeditace (dhjána)a zmizení pozorovatele, předmětu i procesu pozorování tedypoznání vlastní podstaty předmětu je soustředění (samádhi). Protoževšechny tři stupněplynule časem do sebe přecházejí,nazývají se souhrnně svázané (samjama). Provádí-li se tato samjama, je dosahovánojednobodovosti (ékágrata)a zmizí rozptýlení mysli. Jógin také může poznat svá minulá vtělení. Z toho nejdůležitější je však díky samjamě nalézt v sobě podstatu, která přetrvává přes všechny změny těla i času a ztotožnit se s ní. Teprve při uvědomění si její čistoty a nedotčenosti čímkoli, dosahujemenaprosté svobody (kaivalja).
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 23. část
Ve volném výkladu Jóga súter jsme dospěli k závěru. Dalo by se vysvětlovat ještě dlouho, ale my si nyní provedeme jakýsi stručný přehled. Pradávné učení jógy se předávalo ústně po tisíciletíz učitele na žáka (parampara). Je v něm vyjádřenavěčná nauka o jediném Bohu (sanátana dharma), jednotném řádu všeho ve vesmíru, nezávislém na jakémkoli náboženství či církvi, platném pro všechny bytosti bez výjimky. Tyto pravdy byly později sepsány ve védách (snad 1.500 let před n.l.) a rozvinuty v dalších, z nich odvozených písmech. Veškeré toto vědění čipoznání bylo sděleno mudrcům (ršíjům) zřením v meditacích.Praktickým projevem a cestou k dosažení této spásy zjevené v písmech byla jóga (sjednocení, spojení s nejvyšším Já). I ta byla předávána z učitele na žáky a zdá se, že první, kdo její nejzákladnější podstatu sepsal, bylPataňdžali.Kdy to bylo, se přesně neví. Vše sepsal do tzv. Jóga súter neboli Rozprav o józe. Sútry jsou co nestručnější poučky ve verších, které se recitují či zpívají, vyžadující vysvětlení od učitele. Jóga sútry jsou považovány za nejzákladnější dílo o józe, proto k nim udělalikomentáře (bhášja)slavní mistři, nejznámější z nich jsou Vjása a Vačaspatti Mišra. Ale je jich mnoho dalších, skoro každý větší guru se k nim vyjádřil. Na jejich základě potom vznikaly různé druhy jóg, které dostávaly jméno podle toho, co si vzaly za základ – rádža, bhakti, karma, džňána či hatha jóga, ale je mnoho jejich dalších odnoží. Sama jóga je ovšem jen součástí staršího učení tantry. Ta učí naprosté jednotě těla i ducha a vedle svých prostředků využívá také prostředků jógy.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 22.část
Ten, kdo pečlivě četl a studoval předchozí části Rozprav o józe, tak musel zcela jistě pochopit základní linii, která se táhne celou touto útlou knížečkou.Ze všeho nejdůležitější je jednak mysla vše, co se v ní děje nebo přesněji neděje apotom naše činy– to jestli jsou v souladu s myslí a jestli jsou správné nebo nesprávné, přesněji opět záslužné nebo nezáslužné. Nemůžeme je nazývat dobré nebo špatné, protože to vše je relativní ve vztahu k dané situaci, možnosti výběru, když se reagovat a konat musí a ve vztahu k nám samým. To, co jiný vykoná stejně jako my, bude správné, ale v našem případě nesprávné. Protodalší důležitou součástíživota jerozlišování. Míní se tím schopnost dokázat se v každé jednotlivé situaci správně rozhodnout a pak konat nebo nekonat. Tato rozlišovací schopnost (buddhi) musí být intuitivní, ne rozumová. My nesmíme začít přemýšlet a teprve po hodině jednat. Na to nebude v životě čas. Naše rozlišování musí okamžitě „naskočit“ a dát nám správnou odpověď. To je ovšem možné jen tehdy, je-li rozlišovací schopnost očištěna prováděním různých doporučených cvičení uvedených v Jóga sútrách. To, jak jsem již vícekrát opakoval, se musí provádět pravidelně, vytrvale a delší dobu. Jestli za mnou někdo přijde, že se neumí ovládat, abych mu něco doporučil a udělal nějaký kurz, nechápe, že jeho neovládání vychází z jeho vnitřních sklonů obsažených v mysli, které vznikaly dlouhodobě, třeba v minulých životech a aby se odstranily, protože potlačovat v nich by se nemělo, tak to bude vyžadovat opět dlouhou dobu, pochopení a vytrvalé úsilí. Nikdo vám nic takového nevymaže nějakým zázračným cvičením. A jestli tomu věříte, tak jste hlupák a nevědomec a plaťte těm, kteří vám to tvrdí. Stačí si připomenout třeba závislost na alkoholu, drogách, hracích automatech a internetu a jak dlouho trvá zbavit se této závislosti. Výsledky jsou takové, že se k těmto drogám obvykle nesmíte přiblížit, aby vás opět nedostaly do svého područí. Ale vlastně nikdy se nevyléčíte.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 21. část
Při našem vysvětlování veršů z Jóga súter, které ač se jeví při prvním čtení zcela teoretickým dílem, ukáží nám při hlubším pozorném proniknutí do nich svou pravou, naprosto praktickou povahu, jste si jistě všimli, že tím nejdůležitějším ze všeho jsou jednak naše činy, slova a myšlenky a dále především náš úmysl. My musíme být schopni sledovat, co zamýšlíme svými činy, myšlenkami a slovy, které jsou často nevědomé, ale stejně tak, jsou-li vědomé. Znamená to, že bychom neměli být strženi k tomuto všemi našimi sklony, přáními, tužbami, chtěními, či závistí, nenávistí, hněvem nebo neovládnutou myslí. Je třeba vědět, že vše jsou vibrace určitého množství energie, které vysíláme my sami, naše já, nejen k jednomu jedinému člověku, nebo i vůči sobě samému, ale že se tyto vibrace zároveň šíří do celého vesmíru. Tam se odrážejí a jako bumerang se opět vrací k tomu, kdo je vyslal. Jejich působení není okamžité, ale jisté. Správné a nesprávné (dobré a zlé) skutky nejsou přímými příčinami změn v přírodě, ale jsou příčinami nasměrování vývoje (Jóga sútry, volně IV. kapitola, verš 3). Co to znamená? Ten, kdo učiní něco nesprávného, nemusí počítat za to hned s nějakou stejnou odplatou. Naše přísloví říká něco obdobného – Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Jóga sútry nám mluví o tak zvaném karmickém loži (karmášája) čili záznamu v jemněhmotném těle (súkšmašaríra), které je po smrti těla hrubohmotného (sthúlašaríra) příčinou našeho dalšího zrození a určení podoby a průběhu tohoto zrození. Toto tělo se též nazývá linga a uchovává v sobě stopy všech našich zkušeností. Ty jsou příčinou rozlišení toho, kam budeme vtaženi v novém vtělení a kde přijmeme též některé genetické znaky svých rodičů. Nejsme to tedy my, kdo si volíme své zrození, ale jsme k němu vlastně donuceni energií našich činů.
Jiří Mazánek
Pozvánka na pořad Hudba na 1. čakru
Zvu Vás na poslechový pořad Hudba na 1. čakru v rámci cyklu Hlas ticha - v pondělí 13.5.2013 v 19.30 hod. v prodejně U Džoudyho, Jugoslávská 7/670, Praha 2 (stanice I.P.Pavlova) Nenechte se odradit cedulkou na dveřích ZAVŘENO :-)
Jiří Mazánek
Rozoravy o józe - 20.část
Při vysvětlování praxe (sádhany) osmistupňové cesty jógy jsme si zatím popsali prvních pět stupňů, které se nazývají pomocné. To je z toho důvodu, že vlastně ještě o jógu nejde, ale spíše o pochopení její pravé podstaty, postupné očišťování jednotlivých částí našeho hrubohmotného a posléze jemněhmotného těla, aby byly připraveny na to nejdůležitější –soustřeďování. Připraveny znamená, aby tělo, smysly, mysl a vnější podněty nerozptylovaly vaše úsilí se soustředit. Mluvím-li oúsilí, myslím tím vyvinutí určité snahy o upření pozornosti na nějaký předmět, vnější či vnitřní, ale bez přemáhání se,dosaženíjistépřirozenosti v tomto úsilítak, aby vše probíhalo bez napětí. Jestliže se totiž budete snažit za každou cenu soustředit, dosáhnete pravého opaku. Nebude se vám to dařit, budete na sebe naštvaní, jak jste neschopní, začnete se k soustředění nutit a ještě vás rozbolí hlava. To můžete často vidět na společném setkání jógínů, kde se medituje, jak se snaží, až se jim čelo vraští a přitom ve skutečnosti úporně přemýšlejí. Ovšem nesmíte se dostat ani do opačného extrému naprostého neúsilí, které obvykle způsobí buď snění nebo volnou asociaci myšlenek, kterou jógín omylem považuje za to, co mu přichází jako výsledek meditace.Výsledkem meditace je rozjasnění, čirá mysl, přímé poznání.Je třeba tedy zvolit určitý kompromis mezi úsilím a neúsilím tak, aby v něm naše individuální já hrálo co nejmenší roli.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 19. část
Řekli jsme si, že když ovládáme aspoň částečně své smysly, uvědomujeme si tělo a jeho činnost a usilujeme o pochopení universálních zásad v běžném životě, jsme připraveni k tomu, abychom se mohli soustřeďovat. Nyní však vyvstává otázka,co to je soustřeďování? Na to jsou opět různé názory. Samozřejmě, že ve skutečnosti je třeba v běžném životě se pořád na něco soustředit. Nazval bych to však spíše uvědomovat si to, abychom to mohli vůbec vykovávat. Chci jít něco nakoupit, chci si ukrojit chleba, uvařit čaj, umýt se atd. – na to vše se musím soustředit, jinak bych to nemohl vůbec vykonávat. Ale to je přirozené, jen nemocní nebo duševně neschopní toho nejsou schopni a děti – proto je to učíme. Ale obvykle jsou to činnosti automatické, naučené, které vykonáváme mechanicky a ani na ně často nemyslíme, neuvědomujeme si je.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 18. část
Celé Jóga sútry mají čtyři krátké kapitoly. Smyslem této příručky je vysvětlit, jak na sobě pracovat, ale mnohokrát je zdůrazněno, že cíle je jediný – dosáhnoutsamádhí čili soustředění. Na Západě se toto slovo překládá spíše jako nadvědomý stav. To by mohlo vyvolávat představu nějakého transu vytržení. Ve skutečnosti jde však o plně vědomý stav, právě tehdy si dokonale a úplně uvědomujeme, že jsme a že vše je. Do té doby si uvědomujeme jen to, čemu přikládáme důležitost nebo co nějak vnímat musíme. A to se většinou týká především našeho těla. Pravdou je, že i samádhí má své různé stupně popsané v Jóga sútrách. Jde spíše o technické projevy k osvětlení toho, v jakém stavu se nachází lidské vědomí, protože indičtí myslitelé chtěli vždy vše co nejpřesněji popsat – a ve verších. Tím se zde budeme zabývat jen okrajově, protože pro vlastní praxi je to zbytečné. Vše, co jsme si zatím vysvětlili, mělo napomáhat člověku k tomu, aby byl schopen se začít soustředit. V tom mu bránípřekážky, které bych stručně rozdělil navnější a vnitřní. Také o nich je v Jóga sútrách psáno, ale přidržel bych se jejich výkladu volně.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 17. část
Snadno se věci vysvětlují nebo rozumem chápou, ale již mnohem tíž se provádějí. Vysvětlili jsme si pratjáháru (odtažení smyslů od předmětů), ale tím jsme se o moc dál nedostali. Znovu si musíme připomenout, že jde o pátý stupeň aštanga jógy (osmistupňové cesty jógy) a že mu předchází čtyři důležité části a všem se říká pomocné členy jógy. Chce se tím jen zdůraznit, že jsou tyto stupně důležité pro to, co bude následovat. Je jim tedy třeba přikládat význam, pečlivě je praktikovat, ale neustrnout pouze u nich. Stejně tak ovšem platí, že je nelze vynechat a začít rovnou se soustřeďováním se. K tomu je tendence především v západních zemích, kde si cvičenci myslí, že jsou již dál a nemusí se zabývat předchozími pěti stupni. Jejich mýlka je víc než velká. Je skoro jisté, že nemohou dosáhnout žádných výsledků. A ty, které získají, jsou pouze iluzí, kterou si vytváří podvědomí a mysl. Jak to mohu tak jistě tvrdit? Většina lidí ze západních zemí je totiž zatížena svou myslí a vědomostmi, které slyšeli na přednáškách a vyčetli z mnoha nyní publikovaných knížek. Pak jim může přijít i nějaký hlubší vnitřní zážitek, který je určitou známkou naděje, aby byli povzbuzeni. Ale oni mu začnou přikládat zásadní význam a považují ho málem za osvícení.
Jiří Mazánek
Od recitace véd k dhrupadu...
Zvu Vás na poslechový pořad Od recitace véd k dhrupadu... v rámci cyklu Hlas ticha - v pondělí 14.1.2013 v 19.30 hod. dole v prodejně U Džoudyho, Jugoslávská 7/670, Praha 2 (stanice I.P.Pavlova) V poslechovém pořadu s průběžným výkladem uslyšíte ukázky recitace ze všech čtyř véd, a to v několikerém provedení, dále recitaci několika vybraných manter v několikerém provedení, např. Gájatrí nebo šánti mantru. Nejdelší ukázky budou nejstarší formy indického duchovního zpěvu dhrupadu, který se zpíval pouze božstvu bez přítomnosti posluchačů.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 16.část
Když jsme pochopili univerzální vesmírné zákony, abychom je lépe mohli uskutečňovat, pak si sami dobrovolně dali určitá omezení, začali ovládat své fyzické tělo a usměrňovat jeho energii, přišlo jeho pochopení ve vztahu k dechu, mysli, z toho vyvstávající větší uvědomování si sebe sama a udržení většího množství životní síly – nastává chvíle, kdy začneme také vnímat, že je nutné, abychom zcela ovládli své smyslové orgány.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 15.část
Postupně probíráme všech osm částí aštanga jógy tak, jak jsou již po staletí předkládány v Jóga sútrách. Slovo sútra je výraz označující co nejstručnější a nejpřesnější vyjádření týkající se vysvětlovaného předmětu, obvykle bývá též ve verších, aby se mohlo pro lepší zapamatování zpívat. Tímto způsobem se uchovávalo poznání, když se ještě nezapisovalo a také se na něj lépe meditovalo, protože vibrace vložená do slov přecházela přímo na toho, kdo ji zpíval, či jí naslouchal. Proto je tak často zmiňován velký význam praxe svádhjáji čili recitace a naslouchání písem. Obvykle se také tato písma nevysvětlovala, žák se musel snažit pochopit jejich význam vnitřně, opakováním recitací nahlas nebo v mysli, individuálně nebo ve skupině. Přesto začaly časem vznikat téžkomentářek Jóga sútrám nazývané bhášja. Nejslavnější jsou od Vjásy a Vačaspatti Mišry, ale jsou i od dalších slavných mistrů. Obdobně tomu je i u jiných súter, zaměřených i na světské věci, jakými jsou třeba chov slonů, architektura atd. U nás na Západě je asi nejznámějšíKáma sútra, Rozprava o lásce či rozkoši, považovaná pouze za příručku sexuálních poloh, ale většinu čtenářů už vůbec nazajímající její hluboký duchovní význam. Stejně jako není třeba podle Káma sútry provádět všechny uvedené polohy, není třeba i podle Jóga súter provádět vše v nich zmíněné, když pochopíte jejich význam a vyberete si nebo vám určí guru to, co je pro vás nejvhodnější. I toto při pozorném čtení zjistíte, že je v nich uvedeno, a že jsou vám nabízeny jen různé možnosti.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 14.část
Začali jsme se zabývat pomocnými členy jógy tak, jak nám je nabízí jejich osm částí v Jóga sútrách. Snad jenom vysvětlím, proč jsou nazývány pomocnými členy jógy. Smysl spočívá v tom, co již bylo řečeno hned na začátku spisu v I. kapitole nazvané Samádhí neboli Soustředění. Jóga je zastavení nebo ovládnutí vyvstávajících vírů v mysli (čitta). Vše ostatní, co provádíme, jen napomáhá k tomu, abychom toho dosáhli, protože to není tak snadné. Proto všechny pomocné členy jógy pouze připravují toho, kdo je praktikuje k tomu, aby byl schopen se soustředit, prodloužit své soustředění a setrvat v něm. Pak dosáhne jógy, upevní se v ní a klidně může vše ostatní odložit a nepotřebuje to již praktikovat. Obvykle však skoro každý dodržuje i dále většinu z toho, co mu předtím pomáhalo, protože je to dobré pro něj i pro společnost, v níž se nachází a je pro ostatní příkladem. Jsou ovšem takoví Mistři, kteří potom zdánlivě dělají, co se jim chce, někdy dokonce vypadají jako anarchisti či blázni. Takoví se vyskytují mezi zenovými nebo taoistickými učiteli, i když dospěli k témuž trochu jinými metodami. Ale cíl je velmi obdobný. Zde se již může každý rozhodnout individuálně, co si zvolí.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 13. část
Vysvětlili jsme si, že vše se skládáze tří gun (tamas, radžas, sattva). Jejich mísení, jež má nekonečně mnoho možností, vytváří vše, co vnímáme. Je třeba si ovšem říci, že nejde pouze o to, co vnímají naše vnější smyslové orgány. Takto se praví: „Z gun se skládajítvary hrubohmotné (višéša), jemněhmotné (avišéša), samotné čisté vědomí čili podstata projevu (linga) i neprojevené vědomí, příčina samotné lingy (alinga).“ (Jóga sútry, II. kapitola, verš 19). Je třeba si tedy uvědomit, že vše, co vnímáme (zakoušíme), má povahu těchto tří gun, tvoří též podstatu prvků a smyslových orgánů a existuje jen proto, abychom zažívali zkušenosti a osvobodili toho, kdo je zažívá. (volně dle Jóga sútry, II. kapitola, verš 18). Toto vše vnímápozorovatel, svědek (draštr), který je pouze silou vidění a ačkoli je sám čistý, vidí prostřednictvím vyvstávajících představ. Pouze pro něj existuje podstata toho, co vnímáme (átman). Jestliže dosáhneme konečného poznání, přestane pro nás to, co vnímáme (předmět vidění) existovat, stává se iluzí, hrou tvarů. To však neznamená, že opravdu přestal existovat (pro ostatní), protože máme společnou podstatu s ostatními (puruši) od nás odlišnými. (volně dle Jóga sútry, II. kapitola, verše 20 - 22). Toto složité vysvětlení si můžeme jednoduše přiblížit třeba tím, že ačkoli vnímáme zeď před námi jako iluzi, uhodíme se o ni, když se jí nevyhneme a narazíme do ní. Stejně tak můžeme vnímat i lidi kolem nás a musíme na ně reagovat. Prostě – jsme-li v tomto projeveném světě, musíme ho přijmout a jednat v něm podle jeho zákonů. To tudíž platí i pro naše tělo. My víme, že toto tělo nejsme my, ale zrodili-li jsme se do něj, má to určitý důvod, že v něm máme zažívat zkušenosti dle našeho karmanu a správně je rozlišovat a používat. Proto není správná představa těch, kdo se přestávají svým tělem zabývat tak, až začne chátrat. Již dříve jsme si vysvětlili, že je třeba o tělo též pečovat, ale přirozeně je očišťovat ne s přehnanou narcistní péčí, aby v něm mohla dobře proudit energie propojující je s dalšími jemněhmotnými těly. A tak zároveň vnímáme projevený svět a zároveň víme, že je iluzí a tak se nás některé jeho prožívání nemusí tolik dotýkat. Ovšem často si někteří, spíše studenti než praktikující, toto vysvětlují pouze rozumově, aniž by měli skutečnou zkušenost tohoto zážitku. Ta se tak snadno nezískává. Příčinou takovéto domněnky jenevědomost (avídja). Ta vzniká především tehdy, když se spojí svědek s předmětem vidění (tomu se říká samjóga), pak je mezi nimi vztah vlastníka k majetku. Je-li odstraněna nevědomost, zmizí i tento vztah. To se nazývájednota, nezávislost (kaivalja) svědka. (Jóga sútry, II. kapitola, verše 23-25). Jediný způsob, jak odstranit toto spojení a nevědomost, jerozlišování (vivěka). U toho, kdo toho dosáhl, vznikásedmistupňové poznání pravdy (prádžňa)až ke konečnému cíli. (Jóga sútry, II. kapitola, verše 26-27).
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 12.část
Již jsme si vysvětlili příčiny utrpění (kléši), to, že vytvářejí karman a že karman stále trvá i přes mnoho životů, protože díky němu se zrozujeme znovu a znovu. Abychom odstranili, rozpustili karman, musíme nejdřív vytvářet a hromadit záslužný karman, abychom potom ve zrození měli vhodné podmínky a sílu pro práci na sobě, duchovní rozvoj. Ten je závislý především na probuzení vnitřní touhy po osvobození, po vymanění se z neustálého kola zrozování a umírání (sansára). Tato touha, tedy pozitivní touha, je hnací silou k tomu, abychom hledali, vyvíjeli úsilí, našli v sobě víru ve smysl tohoto konání, otevřelo se nám očišťováním rozlišování (vivéka) a vnitřní vnímání jemnějších úrovní vědomí a začali jsme vyhledávat obdobnou společnost (satsang) a učitele (gurua). Toto vše je již začátek duchovní praxe (sádhana), která nás začne vzdalovat od příčin utrpení. To, co jsme předtím díky zatemnělému vnímání neviděli a považovali za nedůležité, se nám nyní jeví jako zásadní a jiné věci, situace a lidé naopak nepodstatné.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 11.část
Minule jsem skončil nabádáním k tomu, abychom žili a mysleli, prostě jednali pozitivně. Ještě se k tomu vracím, protože jde o dost relativní pojem. V posledních letech vás všichni esoterici povzbuzují k pozitivnímu myšlení, což je směr převzatý především z USA. Tam je pozitivní každý za všech okolností. Musíme pochopit, že pozitivní jednání a myšlení musí být přirozenou součástí vaší osobnosti, ne nějakou maskou. Tady se všichni usmívají, mají se rádi a objímají se, ale uvnitř si myslí něco jiného nebo je to takový naivní postoj. To platí i vůči sobě samotnému. Nemůžeme sebe sama stále přesvědčovat, že je dobře, když je zle. Takový je prostě svět a je často těžké si to přiznat. Pozitivní myšlení je především o upřímnosti, trpělivosti a naději. My musíme být ke druhým upřímní, to je správné. Nebudu nikomu, kdo mně vadí, tvrdit, že ho miluji a objímat ho. Je to nepřirozené, já to vím, on to cítí také a my si tímto jednáním vytváříme nezáslužný karman. Neznamená to však, že bychom měli tedy takového člověka nenávidět, i to by vytvářelo nezáslužný karman. Podstatou pozitivního myšlení a veškeré duchovní praxe je přirozenévyzařování a vysílání lásky ze svého srdce a vůbec celé bytosti. To nejprve prostoupí všechna naše jemněhmotná těla a teprve potom začne díky nim pronikat do fyzické úrovně. Pak bude vaše jednání, slova i myšlení přirozeně prostoupeno láskou a správným, pozitivním konáním. Nebudete se muset přetvařovat a nutit k laskavým a soucitným činům a navíc i druzí budou vaše vyzařování vnímat. Neznamená to, že snad každý, ale vytvoří to tak kolem vás jakousi obranu.
Jiří Mazánek
Rozravy o józe - 10. část
Řekli jsme si, že příčin utrpení (kléš) je pět a zmínili se o čtyřech – nevědomosti, vědomí já, touze po příjemném a nechuti k nepříjemnému. Tou pátou je strach ze smrti, instinktivní lnutí na životě (abhinivéša). Tento přirozený pud je tak silný, že ho mají všechny bytosti ve vesmíru a je vlastní i mudrcovi. Lze jej překonat pouze poznáním a zažitím nesmrtelnosti duše a získáním schopnosti libovolně přecházet hranici mezi oběma stranami Bytí. Toho však dosáhl málokdo, např. Babádží, Šrí Šankaráčárja a pár dalších. Jinak přechází vědomí do zrození ve vyšších úrovních, kde prožívá třeba božské vtělení, jeho blaženost a možnosti, ale znovu se navrací do lidského vtělení, aby mohlo pokračovat na své cestě vzestupu.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 9. část
Řekli jsme si, že se pomocí jógy očišťujeme, abychom se zbavili příčin utrpení nebo je alespoň oslabili a dosáhli soustředění. Důvodem je to, že buď většinu svých činností provádíme pod vlivem svých sklonů, které pocházejí z našich dřívějších činů a vytvořily tak karman. Ten se projevuje tím, že v různých situacích uvolňuje to, co bylo nashromážděno, aby se to vybilo ve zpětných reakcích. Člověk tak nevědomky jedná vždy podle toho, co je obsahem jeho dřívějších činů, které se projevují pomocí mysli a jejích výkonných orgánů a říká, že takový prostě je. A nemůže se z toho vymanit, pokud nezačne na sobě pracovat. V tomto smyslu se také zrozuje do určitých znamení zvířetníku, která se vyznačují určitými vlastnostmi. Nezačne-li na sobě vnitřně pracovat a uvědomovat si sebe sama, nezmění působení planet a bude typickým zástupcem svého znamení, i kdyby dělal, co se dá. V tomto smyslu nám může být ukázkou život Paramahansa Jógánandy, jak ho popsal ve své knize Autobiografie jógina. Tato velmi otevřeně napsaná kniha nám dokazuje, že se lze ze svéhlavého, rozmazleného a neústupného Kozoroha dopracovat k nejvyšší, osvobozené duchovní bytosti. Ale nestačilo jen spálit horoskop a říci, že na něj planety nepůsobí. Ještě mnoho let, i na jeho duchovní cestě pokročilé, se projevovaly vlastnosti kozoroha, jako neochota přijímat rady od duchovně vyspělých osobností a teprve to, že vždy byl trpce poučen nějakým utrpením, ho přivedlo k pokoře.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 8.část
Vysvětlili jsme si, že jóga v pojetí Jóga súter je vlastně praxe, která nás očišťuje. Nazývá se krija jóga neboli jóga činů. Většina lidí, kteří nemají o józe žádnou představu, si myslí, že jogín vlastně nic nedělá, jen sedí a medituje, je prostě líný. To je ostatně nejčastější znázornění jogína. Tuto představu ovšem podporuje mnoho těch, kdo jógu „opravdu“ praktikují, protože se jim skutečně nechce nic dělat, tvrdí, že meditují, aby spasili druhé, kteří ještě nepochopili jejich důležitost a důležitost jógy. Ve skutečnosti se často tito „jogíni“ povalují a sní si o svém osvobození. Vedle toho si pletou svobodnou mysl, nespoutanou touhami a chtěním s nezodpovědným životem. Mnozí z nich sice tvrdí, že je třeba dodržovat celibát, ale podlehnou-li rádi sexu, nechtějí se znát k plodu svého chtění – dítěti, natož aby na něj platili alimenty. Jogín se přece neváže a nežije v rodině, nestará se o děti, ale jen o svou spásu. Tito sobci, kteří chtějí praktikovat tradiční jógu, si vůbec nezjistili sebemenší informace o tom, jak to vypadá v indickém pojetí, o obdobích v životě indického člověka, jejichž součástí je vytvoření rodiny a výchova dětí. Chtějí-li se stát pouze mnichy – což v Indii je umožněno jen některým, kteří jsou toho schopni – měli by mít například souhlas rodičů a hlavně by své mnišství měli skutečně dodržovat. A každý takovýto jógín potom slouží druhým, o sebe se nestará, postarají se jiní, kteří si jeho služby váží.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 7.část
Přiblížili jsme si již to nejzákladnější, co nám dává předpoklady k tomu, abychom mohli praktikovat jógu. Byly to mravně-etické zásady (jama), které vlastně vytvářejí naši osobnost a správné pochopení toho, proč jsme zde. Potom nám nepřijdou tyto zásady nepřirozené a snažíme se je ve svém denním životě naplňovat. K tomu jsou přimknutá doporučení (nijama), která nám usnadní uskutečňování jamy v praktickém životě. Je-li naše pochopení smyslu jógy aspoň částečně naplňováno každodenním pravidelným režimem, můžeme si přiblížit další důležité informace z II.kapitoly Jóga súter, která se zabývá praxí, cestou, což se nazývá sádhana. Od toho je odvozeno, že ten, kdo je na cestě, je sádhak. Praví se zde, že krija jóga neboli jóga činů, očišťujícící jóga se skládá z odříkání, sebezapření (tapas), studia písem odříkávání manter (svádhjája) a odevzdávání všech svých činů Išvarovi (íšvarapranidhána).
| předchozí | 1 2 3 | další |
