Ukrajinské děti jsou z naší školy pryč, zůstala jenom pachuť...
Přijetí dětí ukrajinských uprchlíků se neobešlo bez problémů, konal se zvláštní zápis a k tomu speciálně připravené (do ukrajinštiny přeložené) dokumenty, manuál jak s dětmi pracovat a jak jim zajistit odpovídající podmínky. Jednotřídní vesnickou školu, ve které působím, to všechno stálo nemalé úsilí. Školu jsme museli rozšířit o další třídu (narychlo zbudovanou v prostorách školní družiny), přijmout učitele a asistenta pedagoga, upravit rozvrh a změnit také způsob organizace výuky.
Po měsíci však počet dětí výrazně klesl (jak se postupně uprchlíci vraceli zpět na Ukrajinu). I s tím si naše škola poradila - čtyři zbylé děti jsme integrovali do stávající třídy, propustili učitele. V pololetí nás opustily další děti, zbylé dva žáci jsme tedy plně zapojili do našeho žákovského kolektivu a společně s námi se učili v jedné třídě. A nyní - v závěru školního roku - odcházejí i tyto dvě děti, takže ve škole nám nezůstane ukrajinské dítě žádné.
A proč o tom vlastně píši? Stálo nás to všechno nemálo úsilí. Byla to úplně nová situace, která výrazně zasáhla do života naší školy. Ukrajinští žáci měli úplně jiné návyky, způsoby chování, neuměli česky, ze začátku to i vypadalo, že se ani nechtějí přizpůsobit našim podmínkám. Snažili jsme se je tedy integrovat do žákovského kolektivu, chodili s námi na obědy, jezdili na výlety, společně jsme také nacvičovali školní vystoupení a besídky.
Dovedli jsme si s tím poradit. My učitelé jsme už zvyklí vypořádat se se změnami, které přicházejí shora a často nám mění a převrací zavedenou výuku. Nikdy jsme proti ničemu moc neprotestovali, vždy jsme rezignovaně přijímali různá nařízení, tvořili a revidovali školské vzdělávací programy, vyplňovali různé výkazy a tabulky, aby bylo co vykazovat a měnit. Museli jsme přijmout inkluzi, která zásadním způsobem narušila naše zavedené základní i speciální školství. V covidové době jsme se potýkali s online výukou, která byla třeba pro nejmladší ročníky zcela nevhodná. Vzpomínám si, s jakým nadšením jsme kdysi tvořili kariérní systém, který pak nová vláda smetla obratem se stolu. Stejné to bylo s dětmi ukrajinských uprchlíků, měli jsme se starat o to, aby se tyto děti cítily dobře, ale nikdo se při tom neptal učitelů, jak se budou cítit oni a co jim to přinese. Dovedli jsme si s tím vším poradit, protože nás práce s dětmi baví a nenecháme si to ničím otrávit.
Nyní jsou tedy ukrajinské děti pryč a zbývá pouze pachuť po dobře odvedené práci, která však přišla vniveč a jaksi dovytracena. Snad si aspoň ukrajinské děti po letech vzpomenou na naši školu, na chvíle prožité společně s českými dětmi při výuce a na našich společných akcích!
A jaký přínos mělo vzdělávání dětí ukrajinských uprchlíků pro naši školu? Nenapadá mě žádný, možná jenom ten, že se naše české děti částečně naučily toleranci a ohleduplnosti. Pro nás učitele to pouze znamenalo výrazné navýšení práce, které však nebylo nijak oceněno. To vládu snad ani nenapadlo, hlavně, že si mohla odškrtnout další splněný domácí úkol v roli snaživého žáčka před mocnou katedrou EU!
Martin Vlasák
Ukrajinské děti v naší škole, jak se postupně zbavuji pachuti...
Když jsem minulý týden zveřejňoval svůj článek o potížích začleňování ukrajinských dětí do vesnické malotřídky, chtěl jsem, aby byl především jednoduchý a zaujmul. Nyní bych chtěl téma trochu rozvést.
Martin Vlasák
Stanovisko ministerstva školství k zadávání domácích úkolů - je správné?
Ministerstvo školství vydalo své stanovisko k zadávání domácích úkolů a vyvrací tak pochybnosti v této problematice. Jak tento počin hodnotím jako dlouholetý učitel?
Martin Vlasák
Magoři v Trstěnicích
Básník a disident Ivan Jirous byl znám svým nevhodným, někdy až obscénním chováním. Jednou dorazil také na Chebsko do obce Trstěnice. Choval se tady překvapivě velmi kultivovaně, a přesto narazil...
Martin Vlasák
Nepříliš hyperkorektní Rom (anebo raději Cikán?)
Dlouho jsme se neviděli. Pak přišel jakoby nic, utrousil pár hlášek a jeho návštěva působila v dnešní hyperkorektní době jako závan čerstvého vzduchu. Existují ještě lidé, kteří neztratili zdravý rozum..
Martin Vlasák
Dokonalá proměna kocoura Fanouše
Kočky bývají individualistická stvoření, která se moc nedají vychovat. U našeho kocoura se tyto poučky obrací naruby a nepřestává nás překvapovat svým chováním. Stupeň jeho socializace byl nepředvídatelný a překvapivý...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Řidič dostal smyk, otočil auto přes střechu a skončil v řepném poli
Jen s lehčím zraněním vyvázl z hrozivě vypadající nehody řidič, který v pondělí ráno dostal na...
Za Raísího truchlí Rusko i Hamás. My to nebyli, ujišťuje Izrael
Do Íránu po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána míří...
SPOLU zahájí hlavní část kampaně na nádraží pod heslem Pravda vítězí
Pod zlaceným státním znakem první republiky s nápisem „Pravda vítězí“ ve zrekonstruovaném Fantově...
Místo pokuty 1 500 korun nutil hlídce bokem tisícovku, chtěl ušetřit na pivo
Tisícikorunový úplatek nutil policistům opilý spolujezdec z vozu, jehož řidiče hlídka přistihla na...
ZDĚNÝ BYT 3+1 V OBCI ZÁBLATÍ
Dříteň - Záblatí, okres České Budějovice
2 190 000 Kč
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1493x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.