Nová geniální floskule aneb krize je všude.

„Tak mne zasáhla finanční krize, Franto. Pivo už mi nechutná, slepice nenesou, pes nežere, auto rezaví a manželka se mnou chce mít sex.“

Nejdříve co je to floskule. Podle wiki je floskule „slohově nadnesený nebo jen obecně platný, ale neprocítěný, prázdný obrat, rčení, průpověď či fráze. Jedná se o výrazy, které nadužíváním ztratily životnost a obsah.“ Když vám někdo řekne „on je jaký je“, „lidi jsou prostě lidi“ nebo „no víte, já se snažím být především sama sebou“ je to sice moc krásné, ale vůbec nic to neznamená. Floskule má nejčastěji charakter nějakého naučeného žvástu, kterým mluvčí zakrývá, co si myslí respektive to, že nemyslí a jen dřístá. Moje oblíbená je „všichni chlapi jsou stejní“. Bodejť by nebyli. „Není to ale pravda,“ dodávám vždy když to slyším, „takový Doktor Manhattan je modrý a dokáže se teleportovat!“  Floskule často používají politici a ještě častěji jejich symbionti (nebo paraziti?), kterým se říká novináři nebo komentátoři nebo tak nějak. Ti pak na floskule povyšují celá témata – například současnou krizi. Sám jsem teď použil floskuli – co je to „současná krize“ za žvást?  

Nejdřív tu byla hypoteční krize, pak bankovní krize, pak finanční krize. Prostě nám ta krize tak nějak bobtnala, kterýmžto pádem dorazila až k nám. Pochopitelně, plno lidí přišlo o práci, mnoha dalším klesly příjmy. To je smutné, ale nedá se předpokládat, že bezstarostný růst může pokračovat donekonečna. Když se někdo přežere, tak si krkne, celý se otřásá a kolikrát se pozvrací. No a naše ekonomika přežraná bezpečnými ekologickými auty, hypotékami na jednu a více generací a úvěry pomalu i na svačiny si nám krkla, otřásá se a brzy se asi, ehm, promiňte, poblinká.  

Ale pozor, krize zasahuje všude, snaží se nás přesvědčit novináři. Tuhle jsem na Nově zaslechl „krize dorazila i do protiatomového krytu.“ Znělo to tak pitomě, že jsem se musel podívat. A ejhle, šlo o to, že psycholog Andrew Urbiš, který se na deset dní zavřel do krytu, dostal někde v polovině KRIZI! No řekněte, to přece není náhoda.   A dnes mne redaktorka www.idnes.cz Jitka Vlková oblažila geniálním článkem „Finanční krize milenkám nepřeje, manažeři šetří“. Idnes je schopen v rámci různých life-stylových hlodů nebo neaktuálních reportáží vypustit kdejakou ptákovinu, ale tento článek, obzvlášť v rubrice ekonomika, mne dostal.

Tak tedy, aby jste byli v obraze:

1.     Muži si v době ekonomické krize přestávají vydržovat milenky a mívají problémy v sexuálním životě – těmi muži jsou pochopitelně míněni manažeři, kdo jiný, přece tady nebudeme řešit nějaký plebs, nezapomínejme že ekonomie je věda o tom, jak zajistit, aby ekonomové byli bohatí. A mohli si vydržovat milenky.

2.     Projevovat se to začíná v zemích, které byly ekonomickou krizí postiženy nejvíce – v Británii či v Japonsku – to zní dramaticky, ono se to doopravdy děje!

3.     Čeští manažeři sexuologické a manželské poradny zatím nezaplavují – no to si můžeme oddychnout, ale pozor, na jak dlouho?! 

Dál už jsem článek ani nečetl, začal jsem totiž okamžitě vymýšlet protikrizová opatření. Tak především, zajdu za chlapama na dílnu a dohodneme se, že každý z nás dá 20%, ne 30% svého platu manažerovi, aby si, chuděra, mohl zase dovolit milenku a aby se mohl plně koncentrovat na to nás osvíceně vést, zvlášť teď, v době krize. Protože jestli nebude mít milenku, začne vysedávat v sexuologických poradnách, a to dlouhé hodiny, protože tyto budou přeplněny ostatními sexuálně frustrovanými manažery. Ještě nám ho tam ušlapou! Co by dělal takový bývalý záletník v manželské poradně to netuším, leda by ho vzdání se milenky vedlo k sexuálními in-sourcingu – plno firem teď některé služby a operace vykonávané dosud externě převádí do vlastního provozu. I manželku musí manažer živit, tak proč na ni „nepřevést výrobu“. Ale to jsem odbočil.  

Manažeři jako naprosto klíčové bytosti musí zůstat v bavlnce, každý z nás nýmandů se musí trochu obětovat. A to nejen pro ně, ale i pro ty nebohé ženušky, které vlivem krize přišly o svého manažera – vydržovatele. Na jejich zaopatření si budeme strhávat alespoň 15% platu. Nemůžou přece jen tak začít pracovat, zvlášť když nových míst pro nanicdobré asistentky které nic neumí a nic nedělají, je obzvláště teď, v době krize (!), poskrovnu.  

Cituji … Singapurské ordinace se prý plní muži v nejlepších letech, kteří mají problémy s erekcí... Podle výzkumné agentury Prince and Associates, která se specializuje na soukromé bohatství, více než 80 % multimilionářů majících milenky, v době krize šetří na dárcích a na apanážích, jimiž si vykupovali svědomí…   Ještě že máme Jitku Vlkovou, která problém zachytila včas. Tomu říkám skutečně investigativní a předvídavá novinařina! Krize je všude. Tady, tady, tam i onde. A ano, i tady.  

Ne, vážně, autorka se dopustila gigantické floskule, bezobsažného žvástu, kterých jsou v poslední době plná média. Přetřásat zdechlinu smyšleného problému a vnucovat všem okolo naprosto scestný pohled na něj, toť výsada bulvárních médií. Tedy všech médií, abych se neschovával za výrazy, které už v dnešní době jsou bezesporu floskulemi.  

 „Včera jsem byl běhat. Vůbec mi to nešlo, blbě se mi dejchalo, po deseti minutách jsem začal kašlat, pak to píchání v boku, prostě krize. Franto, ta krize je, mrcha, fakt všude.“