Je to pěkné, když se o vás někdo bojí
Když se mi to stalo poprvé, volali jsme dokonce záchranku. Doktor mě zběžně prohlédl, změřil mi tlak a puls a řekl, že mi nic není. Kdybych mu uvěřila, mohlo to tím tenkrát skončit, jenomže se mi to nepovedlo a bála jsem se pak další spoustu let.
Zajímavé ovšem je, že nikdo jiný o mě tehdy strach neměl. Říkali mi, ať si to tak neberu a abych se tomu nepoddávala. Dokonce i psychiatr mi vynadal, že se mám sebrat, pořádně se zapřáhnout, dát si do těla, abych neměla čas na blbosti.
Byl to vůl.
A dneska se o mě najednou všichni bojí. Abych nezlenivěla. Abych nevypadla z rytmu. Když se budu pořád flákat doma, nevyjdu prý potom z bytu. Taky se bojí, aby mě máma neumořila, ale toho se bojím i já, protože se mnou vede psychologickou válku.
Minulý týden jsem se dala do uklízení kuchyňské linky. Z horní skříňky jsem vytáhla všechny hrnky na čaj a zkusila se s ní domluvit, které z nich nebudeme potřebovat. Přelétla je očima a řekla, že všechny. Budeme potřebovat. Sedm bílých hrnků se zlatým dekorem, dva hrnky s ovcemi, čtyři půllitrové s modrými puntíky, dva od bráchy s logem firmy a ještě ty tři květinové. Prostě všechny.
Nechala jsem to být. Vždycky muselo být po jejím a teď jsou na mě s Alzheimerem dva.
Dávala jsem si bacha, abych všechno vrátila na místo. Tuhle se ztratil plecháček na vodu, kterou si ráno zalévá kafíčko. Naštěstí jsem hned vyskočila z postele a našla ho tam, kde vždycky stával, takže se nestihla pořádně rozčílit.
Kuchyň tři roky nikdo nemyl, když jsem drhla mastnou špínu nad sporákem, potila jsem se a funěla. Máma vypnula televizi a bedlivě sledovala každý můj pohyb.
„Ty tam dosáhneš?“
„Jo.“
„Až dozadu?“
„Jo.“
„Já jen že se ten prach rád schovává do rohů.“
Slezla jsem ze židle a řekla, že si musím zakouřit u sebe v pokoji z okna, abych se zchladila
Vršek linky jsem myla skoro dvě hodiny, ale s výsledkem jsem byla spokojená. Spodní skříňky mi zabraly sotva polovinu času.
„Nemačkej tu igelitku,“ kibicovala máma.
„Nemačkám, skládám ji.“
„Potřebuju ji na odpadky.“
„Vím a proto ji nemačkám.“
„Já jen, že mě stála v Albertu dvě koruny.“
Když bylo hotovo, zvedla se ze židle a řekla, že si jde na chvíli lehnout.
„To víš, doteďka jsem makala.“
Ve čtvrtek všechny hrnce přerovnala. V pátek přerovnala hrnečky. V sobotu znova přerovnala hrnce, takže se v nich ani jedna z nás nevyzná. Slyšela jsem řinčení i to, jak polohlasem nadává, ale za nic bych do kuchyně nepáchla, nejsem sebevrah.
Samozřejmě to ve mně kypí, a vztek, který spolknu, se ve mně usazuje jako kal. Kolikrát trvá týdny, než si ho rozmluvím, chce to čas.
A ten já mám.
Mám teď čas pozorovat a o věcech rozmýšlet. Mám čas se rozpomínat, třeba na to, že když rackové letí kolem okna, vypadají jako loutky na nitích, a že když slunce vychází támhle vlevo, mám jih nejspíš přímo před nosem.
Krásně jsem zlenivěla, a kdybych nemusela se psem, kolikrát bych ani nevyšla z bytu, protože píšu další knížku a mastím ty své výkresy pro radost.
Není se čeho bát, kamarádi. Já taky myslela, že když si povolím uzdu, přemůže mě to lenivé zvíře, které v sobě krotím. Místo toho se vyrojily nápady. Některé se mi i zdají a jsou krásnější než cokoliv z toho, co se dá koupit ve slevě.
Mít čas je totiž lepší než mít prachy.
Markéta Schneiderová
Bibliobus 1
Schody do bibláku jsou vysoké. Někomu trvá i pár minut, než je zdolá. Jistá paní v Malešicích na mě vždycky z chodníku huláká: halóóó! Musím vytáhnout její nacpanou kolotašku dovnitř, zatímco ona se souká vzhůru po zábradlí. Trávu pro morčáka odloží do regálu s nápisem Doporučujeme, kam láduju novinky, a já jí pak pomůžu vybrat dvanáct - čtrnáct knížek, což je její dávka na dva týdny. Pak tašku vynesu na silnici za autobus, kam už se nějak dobelhá.
Markéta Schneiderová
Od té doby, co jsem ztloustla, jsem se stala nepotopitelnou.
S rukama za hlavou se v rybníku vznáším jako špunt a koukám do nebe.Od pondělí předpovídali na každý den déšť, ale pršelo jen jednou. Vlastně dvakrát, ale podruhé to byla jen sem tam kapka, nanejvýš sem tam pleskanec.
Markéta Schneiderová
Tak jsme mu zase napsaly:
„Honzíku, co je s tebou? Ozvi se.“ Nechtělo se mi. Brácha ví, že máma napsat esemesku neumí. Ani zvednout telefon se jí pokaždé nepodaří, volá vždycky: „Markétko, Markétko, slyšíš mě?“ Nutí mě hulákat na celý autobus a pak to omylem položí.
Markéta Schneiderová
Tentokrát o stromech
protože nechci pořád psát o mámě a o psovi, i když tihle dva živočichové okupují v mém životě čím dál větší prostor.
Markéta Schneiderová
Venku už zas všechno pučí
„Jen mně nikdo nepučí,“ říká máma, a je to vlastně tátův fórek, nejspíš dost starý, protože táta sice byl vtipálek, ale nijak zvlášť originální. Měl svou sérii fórků pro konkrétní příležitosti a roční období. Pár z nich jsem přejala do svého repertoáru, zdědila jsem totiž jeho smysl pro humor, pomáhá mi na deprese minimálně stejně jako prášky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Stavební pozemek 1660 m2 Petkovy, Mladá Boleslav
Petkovy, okres Mladá Boleslav
3 499 000 Kč
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1125x
Znechucena obchodem se rozhodla, že své knihy nebude prodávat. Pomalu je za sebou trousí, kudy chodí, a nabízí je zdarma zaslat každému, kdo o ně projeví zájem. Líbí se jí představa, že její knihy není možné nikde koupit, lze je jen dostat nebo nalézt.
Před marketingem dává přednost happeningu.