Křesťanství a Islám

Mnoho lidí se domnívá, že Islám právě pro to, že je o nějakých šest set let mladší než křesťanství, by se mohl po nějaké době zbavit něrterých svých pubertálních projevů a pomohl rozvinout kulturu podobné té naší. V tomto článku se budu snažit dokázat, že islám může projít zráním, podobně jako křesťanství, ale společnost na jeho basi rozvinutá, bude vypadat zcela jinak, než tak, jak vypadá ta naše dnešní.

Důvody jsou jednoduché a kdo se nad tím zamyslí, dojde pravděpodobně ke stejným závěrům. Pokud by společnost rozvíjená na bázi islámu měla dospět do dnešní podoby, kterou známe u nás, pak by bylo potřeba zejména to, aby mezi mezi islámem a křesťanstvím nebyly žádné větší rozdíly. Ten, kdo se domnívá, že stačí věc zjednodušit s tím, že mezi náboženstvími není rozdíl, neboť všechna náboženství se snaží uplatnit transcedentní myšlenky v praxi, se moc a hluboce mýlí. Mě, jako křesťanovi, je bližší český ateista, než irácký muslim, neboť jeho ateismu rozumím a moje víra i jeho nevíra vzešla ze stejného kulturního prostředí. Možná, že pro něho je bližší irácký ateista, než já, (pokud takový je) ale mluvím o věcech, tak, jak se jeví mě.

To, že mezi křesťanstvím a islámem je tedy podstatný rozdíl, o tom nelze pochybovat. Lze tedy předpokládat že pokud se má budoucnost vyvíjet na základě islámu, bude pravděpodobně dost jiná, než ta, která se vyvinula na základě křesťanství. Je mylné se domnívat, že islám nyní prodělává svá "pubertální léta" - podobně jako křesťanství před 500 lety.Vyvíjí se v souladu s tím, co mu je vlastní, nejsou zde přijímány umělecké podněty - hudba, výtvarné umění atd. - takže nemá ani na co reagovat. Nerozvíjí se filosofie, islám nemůže z povahy věci mít svého Descarta ani Kanta, svého Rembranta, Michelangela, tím méně Klimta, nemůže mít svého Bethovena, Mozarta, ani svého Voltaira a Roussea, své skeptiky a racionalisty, dokonce ani svého Husa a Terezu, to všechno mít Islám nemůže a je tedy předpoklad, že budoucnost stavěná na něm, by vypadala úplně a dost nepředstavitelně jinak.

Největší myšlenkoví nedodělanci s nejzhoubnějším vlivem jsou ti, co tvrdí, že mezi náboženstvími není žádný rozdíl. Ten kdo jej nevidí, přehlídne Krkonoše a možná, že se dočká a ten rozdíl brzy uvidí. Chtěl bych tím říci i to, že ateismus je myšlenkově prázdný, neboť být ateistou je možné jen díky teismu, je sterilní, nepodnětný a může vyhovovat jen duším kverulantním a svárlivým. Ateismus odzbrojuje, činí člověka nezodpovědným a zcela závislým na věcech kolem sebe, pověrčivým a snadno manipulovatelným.