Ještě není konec, ještě jsme neprohráli.

Už zaznívá v mediích – konec, prohráli jsme. Migranti nás zaplavují a končí stará, dobrá Evropa. Není síla a není ani vůle se bránit.

Nejsme schopni se tomuto přívalu bránit, mimo jiné také pro to, že jsme přijali politiku multikulturalismu, kterou ti, co se zde chtějí usadit, pouze využijí a dále prosadí svou zákonnost a svoje vidění světa. Jsme v roli užitečných idiotů, kteří se nedokáží bránit, poslední léta nás oslabily, stali jsme se dekadentními jak kdysi Římané a kultura, která nedokáže bránit sama sebe, nemůže mít jinou budoucnost, než zánik. Vždyť o tom multikulturalismus je – vést nenásilný dialog. Nic z toho se neděje, Islám je násilný monolog.

Ale nemusí být konec. Ještě zbývá čas se vzchopit. Nikoli na bázi feminismu, homosexualismu, psychoanalýzy, destruktivitu, komunismu, ateismu, maloměšťáckého sobectví, socialistického pseudohumanismu, ale po korouhví křesťanství, které by bez pomoci Boží bylo stejně tak slabé, jako všechny jmenované směry.

Evropa se musí sjednotit na křesťanských základech a tato sjednocení má být v preambuli Evropské ústavy. Ti, kdo hlásají konec EU mají pravdu jen v jedné věci – takto to nejde dál. Byrokratický perfekcionalismus nemůže stačit tam, kde se národy daly do pohybu, kde jde o přežití celých kultur. My nesmíme ztratit své povinnosti vůči těm, co „jsou na cestách“, ale nesmíme ani rezignovat na své postavení v Evropě. Ne,  ještě jsme neprohráli, ale přiznejme si – opravdu by nás mohl v Evropě ohrozit islám, kdybychom byli křesťané?