Slezská přísloví – vysvětlení

U včerejšího blogu nikdo neuvedl české ekvivalenty slezských přísloví. Považovali to čtenáři za příliš snadné či obtížné? Nebo dokonce měli problém pochopit význam? Nemám tušení.

Pro jistotu tedy uvádím ty české ekvivalenty:

Obienzky pod něcky a glupy mo radosť. = Sliby se slibují, blázni se radují. (Obienzek – slib, závazek)

Kurfa kurfě řiť něurvě. = Vrána vráně oko nevyklove. (Ve slezských nářečích se „v“ vyslovuje jako „f“.)

Za glupym se krajic chleba kula. = Čím hloupější sedlák, tím větší brambory nebo: Hloupý má štěstí.

Zaši dzurke pokal mala, mama Zoše nakazala. Smysl je: Oprav to hned, nečekej, až se to zhorší, řeš to zavčas. Nejblíže české přísloví je: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.

Gdě kuchařek šest, tam nimo co jesť. = Kovářova kobyla chodí bosa.

Třásl galaty = Měl strach. (galaty = kalhoty)

Jako prémii přidám anekdotu ze stejné jazykové oblasti.

Matka šije dceři šaty na dětský karneval. Jsou z fajneho štofu (z krásné látky), bohatě zdobené. Sousedka je obdivuje a říká:
„Ja matka, ta vaša dcera bendě zařiť.“

„Co?! Za princeznu bendě!“

Kdyby to někomu nedošlo, tak na vysvětlenou uvádím:
Ta vaša dcera bendě zařiť – Ta vaše dcera bude zářit.
Ta vaša dcera bendě za řiť. – Ta vaše dcera bude za řiť.