Naše širší rodina se sešla – 3. Vyprávění příbuzného důchodce

Jeden příbuzný pracuje dlouhodobě v zahraničí, nabídl proto svůj byt na středisku pomoci, aby ho přidělili nějaké ukrajinské rodině.

Nedaleko bydlí druhý příbuzný, už důchodce. Nechal mu klíč a odjel. Důchodce se brzy dočkal: auto přivezlo paní se dvěma dětmi-školáky a s babičkou. Byly mile překvapeny bytem, který dostaly. Můj příbuzný byl překvapen, že mluví rusky. „Jsme Rusové z východu Ukrajiny“ vysvětlily. – „A proč jste utekly?“ – „Putin chtěl, abychom při vstupu ruských vojsk povstali, naši muži to však neudělali, tak je teď na nás zlý.“

Můj příbuzný se jim věnoval: Děti zavedl do školy. Maminka má sice vysokoškolské vzdělání, ale vzala ruční práci v továrně. Ukázala se však velmi aktivní: Domluvila se s majitelem továrny, že mu dvakrát týdně přijde uklidit byt za úplatu. Z první výplaty zaplatila dětem všechny kroužky, o které měly zájem. Z druhé a třetí výplaty dětem koupila kola. Najala si učitele ruštiny, aby jí učil česky. Z dalších výplat ušetřila na cestu do Lvova, kde zaplatila týden v hotelu a přijel tam za ní manžel, který je v ukrajinské armádě a dostal týden dovolené.

Příbuzný, který to vyprávěl, je řemeslník. I jako důchodce má dost práce. Ukrajinská babička byla povoláním účetní, projevila však zájem, že by mu šla pomoci. Když příbuzný jel opět na melouch, jela s ním. Rychle se naučila, co má dělat. Velmi pilně pracovala celých osm hodin. Pak uklidila pracoviště, očistila nářadí a poskládala do auta, aniž by jí to přikázal. Příbuzný se zatím vyrovnal s majitelem domu. Poté přistoupil k babičce a řekl: „Pomocníci řemeslníků v této oblasti dostávají 120 Kč/hod, tady máte 960 Kč za 8 hodin práce.“ Babička se zděsila a nechtěla tolik peněz přijmout. A hned se ptala, kdy půjde zase pracovat a šla opět s ním. Dokonce naléhala, aby to bylo co nejdříve. Důvod byl jediný: Velice se jí stýská a příbuzní ji posílají obrázky, jak je v jejich městě vše rozbité. Je z toho nešťastná. Když pracuje, tak na to zapomene a cítí se spokojená.

V létě příbuzný nedělá řemeslo, ale vezme motorovou pilu a jde do lesů kácet suché smrky. Babička chodila s ním i s dětmi. Uklízela s dětmi větve apod. a považovaly to za pěkné prázdniny.

Když skončil vyprávění, podivili jsme se, že mezi Ukrajinci přišli i Rusové. Já jsem k tomu přidal příhodu, kterou jsem četl myslím na webu Vatican News. Papežský almužník Krajewski vozí na Ukrajinu materiální pomoc. Sedne s řidičem do sanitky či náklaďáku a jedou přímo na místo, kde je jejich pomoc potřeba. Tam rozdají pomoc včetně sanitky či náklaďáku a zpět do Říma jedou vlakem. Krajewski jezdí s pomocí osobně, poněvadž se domluví s Ukrajinci i s Rusy. Jednou jeli do ruské vesnice na východě těsně u linie fronty. Když na návsi rozdávali pomoc, začali je z ruské strany ostřelovat. Vesničané je chytli za rukáv a odtáhli je do sklepa. Tam se dověděli, že mezi nimi je několik takových, kteří vezmou mobil a na určité číslo zavolají souřadnice cíle, Rusové pak tam spustí palbu. Možná to udělal někdo, kdo si prvně byl vyzvednout balíček s přídělem a pak na ně objednal palbu. Z jeho slov jsem nabyl dojmu, že Rusů, kteří si přejí příchod Putinova vojska, je menšina.