Objevilo se zde několik textů bojujících za vysoký jazykový standard. No, občas člověk narazí i na bojovníky za vysoký standart, ale takoví zde naštěstí nejsou.
Já jsem technik. Od nás se většinou neočekává jazykově vytříbený projev. Popisovat technické věci lze celkem jednoduchými větami. I já jsem se však s češtinou vícekrát srazil. Prvně tehdy, když jsem si začal přivydělávat překlady technických textů z němčiny a angličtiny.
Pokud člověk překládá text zabývající se popisem nějakého stroje či zařízení, což byla většina textů, záhy narazí na jeden problém: V němčině i angličtině lze na jedno podstatné jméno navázat mnoho přívlastků. Popis zařízení začínal popisem jednotlivých částí, z kterých se skládá. Například: Hlavní částí stroje je rám tvaru žebrovaného prstence vyrobený z lité oceli, vyžíhaný pro snížení vnitřního pnutí, a opatřený plochami pro dosednutí… Šlo o větu, ve které se jedenkrát vyskytlo slovo rám a u něho bylo uvedeno, jaký má tvar, z čeho je vyroben, k čemu slouží a případně ještě několik dalších vlastností. Další věta byl třeba popis pohonu stroje. Opět se v ní jedenkrát vyskytlo slovo pohon a byl uveden typ pohonu, jeho výkon, pracovní charakteristika, způsob ovládání a další. Zpočátku jsem si myslel, že každou větu musím přeložit jako jednu českou větu. Když jsem však viděl, jak jsou ty věty šroubované, začal jsem je nahrazovat dvěma, někdy i třemi, českými větami. Pak následoval popis činnosti zařízení. A zde byla situace opačná. Při popisu chodu zařízení, kdy se něco dá do pohybu, až to dojede na zarážku, pak se to zastaví a rozjede se něco dalšího… jsem se divil složitosti vět v originále. Většinou je bylo možné přeložit velmi jednoduše díky tomu, že čeština má slovesný vid. Mnohdy jsem mohl dvě i tři německé či anglické věty přeložit jednou zcela srozumitelnou českou větou.
Většinou šlo o popisy zařízení, která představovala nějakou novinku, a často se tam objevoval pojem, který jsme u nás neznali. Většinou jsem to řešil tak, že jsem ponechal jeho anglický název. (I v německém textu měla zpravidla tato nová věc anglický název.) Jen zcela výjimečně jsem jí šel za kmotra a dal jsem jí český název, který jsem vymyslel.
Jako důchodce jsem začal dělat redaktora jednoho technického časopisu. Nebyl jsem pedant, ale autorům jsem přeci jen některé věci vytýkal. Tak když jsem dostal k otištění článek, v němž se na jednom místě mluvilo o té hřídeli a na druhém místě o tom hřídeli, tak jsem po autorovi požadoval, ať si zvolí jeden rod, čeština u slova hřídel připouští mužský i ženský, a ten ať dodržuje v celém článku. Jednou jsem dostal článek, v němž se vyskytovala ta ocel i ten ocel. Podobně jsem několikrát autorům vytkl dvojici horní součást a spodní součást. Poučoval jsem je, že patří k sobě dvojice a vrchní/spodní a dvojice horní/dolní. Dvojice horní/dolní se používá, když se nedotýkají, (Horní Lhota a Dolní Lhota – jsou od sebe vzdáleny 3 km) naproti tomu vrchní a spodní vrstva leží na sobě. Často jsem na tento problém narazil v souvislosti se zápustkami. Oba díly zápustky se proti sobě pohybují, až do sebe narazí. Autorům jsem dával na vybranou, mohli si zvolit dvojici, která se jim více líbila, poněvadž se obě součásti střádavě dotýkají a nedotýkají. Doporučoval jsem však dvojici horní/dolní, protože většinu pracovního času jsou od sebe vzdálené.
S těmito zápustkami jsem však narazil v jiné souvislosti. Autoři v textech uváděli: zápustka se skládá z horní zápustky a dolní zápustky. Navrhoval jsem, ať buďto píšou: zápustka se skládá z horního a dolního dílu nebo souprava zápustek se skládá z horní a dolní zápustky. A tady jsem narazil, tvrdili, že tak, jak to píšou, je to zavedené, co požaduji já, je novinka, neodůvodněná novinka. Namítal jsem jim, že když vymyslí nějakou novou zápustku a budou ji chtít patentovat, narazí u Patentového úřadu. Ze zákona je jedna myšlenka – jeden patent. Dvě zápustky (horní a dolní) nemohou být jeden patent. No, za dobu mého redaktorování nikdo takovou zápustky nevymyslel, aby si ji nechal patentovat. Musel jsem jim tedy tuto nelogičnost tolerovat.
Nižší jazyková vyspělost části studentů technických škol se projevovala u bakalářských a magisterských prací. Nedělal jsem si však záznamy při psaní recenzí na tato dílka a v recenzích jsem jazykové závady, pokud nepřekročily určitou mez, nezmiňoval. Tak vás těchto „lahůdek“ ušetřím.
