Václav Kunft
Václav Kunft
Pokora a asertivita.
Je pokora slučitelná s asertivitou? Určitě ano. Navíc jedno bez druhého nemůže být opravdové. Morální vzory jako Sokrates, Ježíš nebo Gándhí měli obé ve velké míře.
Václav Kunft
Radost
Něco na odlehčení toho temného proudu Jaroslava Červenky. Lehoučké, naivňoučké a o hodně starší, někdy 1963 nebo 1964.
Václav Kunft
V tunelu
Pro odlehčení nedělního večera. Tohle mám na těch vyhrabaných papírech dokonce datované 1966. Byl jsem zrovna na vojně.
Václav Kunft
Krásná Artemis
Miluji krásu, psal jsem o kráse hudby, obrazů, soch, přírody... Je ovšem jedna krása, která mi nahání hrůzu, krása zbytečná.
Václav Kunft
Tik – ťak
Konfliktů přibývá. Kam se člověk podívá je nějaká vetší či menší válka. Není to nic nového, jen jsme lépe informovaní.
Václav Kunft
Zrcadlo
Psáno před hóóódně lety. Docela bezstarostný pohled do budoucnosti. No něco z toho se i splnilo. Snad to potěší i dnes.
Václav Kunft
Jarní libozvuky
Minulý týden jsem vystřílel zimní zásobu libozvuků. Tak teď první jarní. Libozvuky jsou podsekcí Poslednin. Libozvuky nemusí dávat smysl, ale musí znít hezky.
Václav Kunft
Libozvuky
Libozvuky jsou podsekcí Poslednin. Libozvuky nemusí dávat smysl, ale musí znít hezky. V zimě jsem jich spáchal hafo, ale zapomněl jsem je poslat. První dávka.
Václav Kunft
Jarní déšť
Po posledninách rozčílených se vracím k posledninám nostalgickým a geriatrickým. Co dědkovi zbývá než, si občas zavzpomínat.
Václav Kunft
Proč muselo zemřít to děvčátko?
Dědka krutě štve moderní apokalypsa. Posledniny byly původně zamýšlené jako geriatrická, trochu nostalgická poezie. Doba mi ale nenahrává.
Václav Kunft
Žárlivost a Miluješ zas
Býval jsem beznadějný romantik. Ta dlouhá pauza ze mě udělala cynika, ke slovu se začala drát i moje temná strana. Teď se ti dva kluci tak trochu perou.
Václav Kunft
Dva
Tak tohle jsem napsal v roce 1965. Bylo také jaro, krásné počasí. Byl jsem mladý, šťastný a zamilovaný. Nějak to muselo ven.
Václav Kunft
Slza
Tak takhle romantický jsem byl někdy v roce 1964/5, začínalo tání a my si mysleli, že můžeme psát co chceme, hlavně milostnou poezii.
Václav Kunft
Zoo
Celkem banální seriál docela věrně zobrazuje ten náš kousek světa. Když se nad ním člověk trochu zamyslí, není to pěkná podívaná.
Václav Kunft
Tvrdá, ale hodně tvrdá fakta.
Za útoky na Kreml stoji USA, prohlásil Peskov. Samozřejmě má pravdu, pouze opominul zmínit, že je to ve spolupráci s NATO a EU.
Václav Kunft
Čas osamění.
Tohle jsem napsal před časem v angličtině, jako písňový text pro kamarády muzikanty. Teď jsem to našel, když jsem se hrabal v papírech, tak jsem to přeložil. Překlad a pak originál.
Václav Kunft
Rusalka
Další z hříchů mého mládí. Tohle jsem psal někdy v roce 1967. I když to dnes nazývám hříchy, tak tehdy jsem tomu věřil a věřím tomu i dnes. (i dnes, bonmot jako kráva)
Václav Kunft
Penězokazi
Přes to, že hrozily kruté tresty jako vypíchnutí očí, rozčtvrcení, upálení, uvaření v oleji, penězokazectví vždy kvetlo.
Václav Kunft
Duben
Další ukázka z poslednin. Vzpomínky, obavy, běžné události a nenaplněné ambice z pohledu dědka. Vážně i nevážně, osobní zkušenosti i čirá fantazie.
Václav Kunft
Není zrovna hezky
Hnusné počasí několika posledních dní mě navedlo k napsání nové Posledniny Dědci mají tvrdý kořínek a hned tak to nezabalí.
Václav Kunft
Střípky z Afriky
Po pěti létech si myslíš, že jsi pochopil Afriku. Po deseti zjistíš, že jí vůbec nerozumíš. Po patnácti ji pomalu začínáš chápat. Obdivuji ty, kteří tam strávili čtrnáct dní a zasvěceně o ní píší.
Václav Kunft
Jak mě ovlivnil Slánský
Je to dávná vzpomínka, ale stále se vrací. Stalo se to 7-8 měsíců po Slánského popravě. Necelých půl roku po Stalinově smrti.
Václav Kunft
Nezabíjej to dítě
V šedesátých letech bylo populární psát protestsongy, protest básně a vůbec se nějak vyjadřovat k dění ve světě. Také jsem jich několik spáchal. Tady je jedna z nich, bohužel zase aktuální.
Václav Kunft
Blázniviny
Prvotiny. Před šedesáti lety jsem začal psát básně, vydrželo mi to tři roky. Třicet let na to jsem jich pár publikoval. Po dalších třiceti jsem začal psát posledniny. Sem tam vložím prvotinu jako přiznání hříchů.
Václav Kunft
O tempora
Tohle není poezie, tohle je spíš "naštvanej" lament. Vyletělo to ze mě jako průjem a zanechává to po sobě nevábný smrad, ale muselo to ven.
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 ... | další |
