8/9/2009 Ha Long Bay - Hanoj

 Noc na lodi sice krasna, ale ne moc kvalitni. I pres to, ze vetrak plnil normy na 120% a okenka byla otevrena, v kajute se drzelo velke vedro:( Probudil jsem se asi uz ve 4 rano a pak, mam dojem, ze uz jsem nemohl ne a ne znovu usnout. Vedro bylo nesnesitelny:(

 Rano po konzultaci s mym spolubydlicim jsem se definitivne rozhodl, ze koupani na ostrove Cat Ba neni muj styl a rozhodl jsem se 15 dolaru ozelet a vydat se radeji do Hanoje, vyzvednout pas a jeste vecer se vydat nocnim busem do Hue. Jestli to vyjde, bude to sice dalsi masakerska noc, ale co se da delat. No je to narocny to cestovatelske povolani.

Rano si na sebe vzit plavky a skocit rovnou z lodi do more ma neco do sebe, zvlaste pak po probdele noci:) Docela krasny pocit se rano hned "osvezit" v mori. Do more nas rano moc nenaskakalo, protoze Australan Marc byl pozahan meduzou. No kdybych videl to jeho pozahani, tak v mori vydrzim dele nez tech 30 vterin. Mi to pripadalo jako naprosto nic vazneho.

Ranni Ha Long Bay: It's plastic, it's fantastic!:)

Po koupeli snidane miniaturniho tvaru, jak uz to ve Vietamu byva, nebo aspon me to tak prijde. Zrejme naplnit ranni vietnamsky zaludek je snazsi nez naplnit ranni zaludek ceskeho vola, ktery 2x za sebou zapomene pas na recepci:) Mala omeletka, chleba, minipidimaslicko, dzem a meloun bylo slozeni nase skromne snidane.

Pohodicka na horni palube:

Vyklidili jsme pokoje a namorni ceta je ihned zacla pripravovat pro nove turisty. Nejdrive jsme dopluli k molu na Cat Ba, kde nakonec z nas vystoupil jen Marc. Ja jsem obrecel moji tupost a zbytecne utracenych 15 dolaru:) Ale lenoseni na plazi asi neni ten duvod, proc clovek jede skoro pres pulku zemekoule. Po tom, co nam tedy z posadky vypadl jeden clen, jsme se rozjeli k plovouci vesnici.

Vcelku zajimavy, moc jsem nechapal, jak to muze fungovat a tak jsem ja a jeste Finka rozhodli, ze vezmeme nabidku na projizdu mezi vesnici za 50VND kazdy. To se ale zrejme zmlsanymu mistnakovi zdalo malo a rekl, ze za tuhle cenu nepojede, ze se mu nezaplati benzin. Vzhledem k tomu, ze litr tu stoji 17VND, tak jsem o jeho tvrzeni silne zapochyboval, spis se snazil nalakat dalsi ovecky na svoji palubu. Nikdo se s nami neslitoval a tak ani cesko-finsky tym nejel. No skoda.

Cesta do plovouci vesnice. General Vietkong pozoruje, zda lod pred nami nezahaji nepretelskou strelbu nebo nevypousti plovouci miny:)

Plovouci vesnice:

Vypluli jsme dal a aspon jsem zahledl vodni popelari, tak aspon ze odpadky nehazeji do vody. Kam ale prijde ee, to opravdu nevim. Snad ne do vody:) Kazdopadne voda v okoli vesnice by hygieniska sprava ke koupani rozhodne nedoporucila, ne-li primo koupani zakazala. Na vode se obcas valel nejaky hnus a obcas nejaka ta olejova skvrnka. Provoz lodi je tu buhuzel znacny...

Plouvouci popelari:

Cestu jsem si uzival na palube, dokud tedy nebylo takove vedro, ze jsem musel zalest do podpalubi. Pozorovat ty minikopecky z horni paluby na lehatku a byt ovyvan cerstvym morskym vzduchem je opravdu nadherna aktivita. Po tom uz jen cesta do Ha Long City do pristavu, jeste nez nas kapitan stacil v pristavu par lodi obouchat svym prijezdem tak jsme mu na popud jedne z Australanek museli zatleskat, no mirne predcasne. Jednu malou lod vytlacit na nejake schody a jedne male lodicce urval pri prehozovani lana takovou malou vlajecku. No pekny....nerikej hop dokud nepreskocis...

Nastesti se nase lod nepotopila a my mohli vylezt a zase asi za 200m zalezt do turisticke megavyvarovny, kde se podaval obed. Jidlo vcelku dobre, ale bylo toho malo. Neni nad to jist si sam:)

Pak uz nas jenom nabral turisticky busik a rozjeli jsme se smer Hanoj. Mam dojem, ze ty autobusy s turistama musi mit narizeno, aby nejezdili tak po vietnamsku. Tenhle ridic byl nastesti takovy umirneny, ale stejne radsi abych se nebal, tak jsem na cestu moc nekoukal.

Dojeli jsme do Hanoje, muj hotel s pasem byl na seznamu vyhozu skoro jako posledni:) Kazdopadne jsem byl vyhozen, pas jsem dostal a sel jsem hned schanet cestu do Hue. V hotelu mi ji nabizeli za 12 dolaru a tvrdil, ze je to nejlevnejsi, co muzu dostat. Samozrejme jsem mu neveril a tak jsem mu rekl, ze si to musim overit. Po tom co jsem dostal nabidky za 18, 16 a 13 jsem to vzal hned z5 do hotelu a jeho listek za 12 na spaci autobus koupil. V sest me meli vyzvednout a odvest k busu, tak jsem mel hodku a pul. Sel jsem se jeste projit po stare Hanoji, je to tu pekne, skoda ze neni cas. Prochazeni temi ulickami a sledovani, co kdo dela, je pro me prijemna zabava.

Potreboval jsem vymenit jeste 200 zbylych taiwanskych dolaru, pani v bance na to chvili koukala aniz by byla schopna identifikovat menu, tak jsem musel poradit a ona ze ne. Poslala me do jednoho zlatnictvi, kde taktez meni penize. Pani zrovna telefonovala, videla tech mych 200 dolaru a napsala na kalkulacku 49, to jsem nebral a napsal jsem ji tam 100. Pani za neustaleho telefonovani kyvla, dala mi kilco a ja jsme sel. Taky dobry zpusob, jak vyridit obchod bez jedineho slova:)

Vzal jsem to do pekarny, nakoupil si nejaky super dobry jahodovy kolacek, dorticek a lahudkovy pain au chocolat za 20VND a sel se prochazet po Hanoji. Dosel jsem az ke katedrale, tam potkal jeste Finku, tak jsme jen tak prohodili par slov a ja sel. U nejakeho polulicniho stanku jsem si dal bagatku za 10VND, super cena, super kvalita, super chut. Miril jsem si to uz na hotel, v Hanoji samozrejme zase vedro a dusno, tak sprcha prisla vhod. Nakonec ten zapomenty pas nebyl tak spatny napad:)

Taky jsem videl babku, co obsluhovala 7 panvicek najednou. To byl koncert. Aspon 5* Michelin pro ni!

Pak uz jen cesta mototaxikem na bus. Nahlidnul jsem do busu, trosku jiny nez jsem si predstavoval, ale taky ok. 4 polozene sedacky vedle sebe, mel jsem cislo pet. Tak uz jsem si predstavoval, jak si vedle me seda Miss Hue, bohuzel nakonec jsem jel vedle nejakeho Vietnamce:(

Cesta spacim busem presne takova jaka muzu byt, autobus nadskakuje nad nerovnou silnici a brzdicimi pruhy, rychle brzdi a pomalu se rozjizdi:( Neprijemny bylo, ze mi na hlavu foukala klima, ktera nesla vypnout, protoze zaviratko bylo rozbite.

Cestou jsem toho moc nevidel, protoze jsem se veskerou cestu snazil spat a dospavat spankovy deficit z predchoziho dne, coz se ne tak uplne povedlo. Jinak na silnici i rano provoz jako prase, takze to, ze bych dojel do demilitarizovane zony na moto jsem zamitl, cesta Bac Ha Hanoj naprosto stacila:)