8/10/2009 Malajsie: Pulau Perhetian -> Taman Negara

 Protoze vcera jsme jiz vicemene prozkoumali vsechny zakouti ostrova Perhetian a proto, ze casu je malo, rozhodli jsme se dneska uz odjet a presunout se do narodniho parku Taman Negara. Rychlocluny odjizdeji z ostrova jen 3x denne. Z nabidky 8, 12 a 16 volime odjezd v 8 rano v domnece, ze se do Taman Negara dostaneme nekdy brzy odpoledne a zbude cas jeste udelat nejaky mensi pruzkum tohoto, na svete nejstarsiho, tropickeho pralesa.

Rychololod probiha zcela standardne. Prestoze je tu molo, musime zacalovat nejakymu malinkymu prevoznickovi 2RM. Neni to mnoho, ale prijde mi to takove trosku zbytecne vyderacsky vzhledem k tomu molu.

Muj fotograficky ranni ulovek plaze Long Beach:

A tohle je lokalni ranni ulovek na plazi Long Beach:

Postupne objizdime ostatni plaze a nabirame ucastniky nasi plavby, nez se lod naplni. Nastoupi i nase trio Anglicanek. Nas kapitan je musi usadit tak, aby se lod nenaklanela jen jednim smerem:) Do Kuala Besut dojizdime okolo devate. Hned je tu hlouckek po dolarech nebo ringitech touzicich taxikaru a ruznych dalsich individui. Jeden clovek nabizi prevoz do NP Taman Negara za 60RM. To je vcelku dost, cekal jsem ze to bude stat max 30RM. Nakonec srazi cenu na 50RM, ale to se mi stejne nezda. Jdeme udelat pruzkum busoveho trhu do Taman Negara a zjistujeme, ze 50RM je skutecne nejnizsi cena, kterou tu lze dostat. 

Nakonec tedy volime minibus za 50RM s odjezdem v 1000. Behem toho shanime nejakou snidani. Po tom, co nam nejaky radoby restaurater s plastovymi zidlickama ukaze menu s omeletou za 10RM, tak odchazime. Jsme tu sice kratce, ale zase takovy zelenaci nejsme, abysme tu zacalovali takovou predrazenou sumu. Normalni cena by se tu mela pohybovat okolo 5RM max.

Nachazime stanecek, u ktereho kupujeme klasickou snidani v podobe kure, ryze, kari omacka (KRK) za 2RM a bilou super sladkou kavu za 1.5RM. Snidane je podavana na pogumovanem papiru, nejak si vzpomenu na chut pochoutkoveho salatu, ktery bych si docela dal:)

Nasedame do minibusu plneho bilych turistu, bohuzel na me zbylo jen predni sedadlo. Nasteti mam kliku a jedem s nejvic ukaznenym ridicem, s kterym jsem kdy v Asii asi jel. Takze se ani tak moc nebojim. Cesta naprosto ok, vetsinou si ctu nebo cucim po okoli. Je vazne videt, ze Malajsie ve srovnani s Kambodzou je uplne nekde jinde. Par domu na kulech jsem po ceste sice videl, ale zrejme uz se jen jedna o nejaka pozustatky doby minule. Vetsina domu je tu sice taky takovych prtavejsich, nejedna se o zadne evropske megavilky, ale opravdu skoro vsechny jsou zdenne.

Zajimavy je taktez sledovat malajsijsky autopark. V Malajsii se vyskytuje statem nevim jak hodne protezovany automobilovy vyrobce jmenem Proton, v CZ asi neexistuje. Prestoze je Malajsie rozvinutejsi zeme, takovehle pojizdne vraky jsem nevidel snad ani v Kambodzi.

Dost aut je tu vylozene starych a na prvni pohled spise vhodnych do srotu nez na nejakou jizdu. Na druhy a detailnejsi pohled ale na odpis budou asi taky:) Zrejme tu jsou nejake importni viza na auta z jinych statu, protoze se zda, ze Proton tu ma tak aspon 70% podil na vozovem malajskem autoparku a mezi temi pojizdnymi vraky snad tak aspon 90%. Proton si tedy asi uziva relativniho klidu na trhu, kde neni dostatecna konkurence a auta asi nejsou lidem dostupna, motorek tu prekvapive take tolik neni. Sice domaci automobilovy prumysl existuje, ale asi zrejme jen pro Malajsii a nedostatecne konkurence na trhu neumoznuje lidem koupit nova auta, ktera by mene smrdela:( Prujezd toho stareho je opravdu dost citit, tolik asi moje ekonomicka vsuvka o nevhodnosti techto importnich opatrenich.

Vrak na silnici:

Ano, tento autobus miri spravne. Dost aut by tu melo jet do stanice STK:(

Cestou potkavame neuveritelne mnozstvi kamionu nalozenych drevem, v podstate kazdych tak 9 kamionu z deseti veze drevo. Vetsina dreva se zase prevazi na velmi casto dosti coudicich tahacich znacky Mercedes, ktere se uz podle me aspon tak 30 let nevyrabeji, aspon tedy v Evrope.

Drevo se veze a kamiony kouri a kouri:

Co se tyce nasich cestujicich, tak krome nas, EL a MH tu byly asi 3 Anglofonky a 2 tipuju ze Holandani. Bohuzel ani jeden z nich se nijak zvlastne neprojevoval, tak o nich nemam co napsat. Jen snad to, ze Holandan si sel 2x vybirat z bankomatu a uspel tedy jen na podruhe, zatimco ja jsem si vybral uspesne uz napoprve konecne svych prvnich 1000RM:)

V pulce cesty v Gua Mussang se sjeli vsechny dodavky vezouci turisty po Malajsii. Z Taman Negara, z Cameron Highlands a z Perhetianu. Vsichni si nasledne presedli do minibusu do sve vychtene destinace. Slozeni naseho minibusu se vicemene skoro nezmenilo. Bohuzel jsme jen dostali ridice, ktery to vice smazil, az jsem se zase musel trosku bat. Nastesti to uz jsem sedel na jednom ze zadnich sedadel a ne na sedadle smrti.

Nas predpoklad na brzky odpoledni prijezd do Taman Negara absolutne nevysel a dojizdime do Kuala Taman az kousek pred sestou:( V podstate ztraceny den timto presunem.

Na jedne strane reky je ubytovani levnejsi, na druhe je jen nejaky drahy resort. Automaticky nejak bezpremysleni bereme prevoz a jedeme na druhou stranu, nez nas na lodi napadne se podivat, na jake to strane vlastne jsme. Ani nevystupujeme a jedeme rovnou nazpatek. Prevoznik ma z nas srandu, stejne jako my z nasi blbosti:)

Snazime se najit ubytovani. Prestoze neni sezona, je to tu docela plny. Obesel jsem toho dost, ale za vsechno chteli moc nebo se nam to nezdalo. Nakonec ze vemem chatku za 60RM, ale nekdo nam ji pred nosem vyfrnknul, tak jsme museli vzit dormitory za 12RM. K nasemu stesti se uz nikdo jiny v dormitory pro tuto noc neubytoval.

Na veceri jdeme do jedne z restauraci na rece. Davam nejakou mensi osmazenou rybku s ryzi, vcelku ok, ale o zadnem gurmanskem zazitku nelze hovorit. Vubec na zazitky chudy dnesek se pokusime napravit zaplacenou prochazkou nocni dzungli, ktera by mela zacit ve 2030. Bohuzel tesne pred osmou se dava dost do deste a k tomu se jeste pripojuje i bourka, takze je tu moznost, ze se akce nocni prochazka dzungli, zrusi.

Nakonec ale v 9 vyrazime a jdem. Prejizdime na druhou stranu, kde cekame na pruvodce, ktery jeste jel pro nejaky lidi. Myslel jsem si, ze nas bude "jen" 8, ale nakonec je nas bohuzel mnohem vic, tolik, ze to ani radsi nepocitam. Ve skupince se objevi i jeden parek z CZ, ale krome organizacnich veci (zhasnout baterku) se spolu moc nebavime, neni duvod.

Prochazime nejakym resortem, v jedne chatce pry stoji noc 1800RM. Nas pruvodce pry ma mzdu 900RM, cili asi 270USD na mesic. To skutcne moc neni asi ani na Malajsii, ale vyzit se s tim vzhledem k levnemu mistnimu jidlu urcite da.

No kazdopadne cela prochazka probiha okolo resortu, do hluboke dzungle se vubec nedostanem. K nahnani strachu to ale docela staci. Docela se mi podarilo vydesit i pruvodce, kdyz jsem nejak slapnul na vetev, ktera se mu tak zlehka dotkla nohou. Vyskocil jak pri spusteni 220V.

Kazdopadne moc jsme toho nevideli, ze zvirat jen nejakyho pavouka, pakobylky strasilky, jednoho pidi hada a pak stira, jak zaleza do sveho obydli a nasemu pruvodci se ho nepodarilo klacikem znovu vylakat ven. No asi to neni uz takovy blb a dokaze rozpoznat, jestli mu pred domkem rejdi neco k snedku nebo klacik pana pruvodce.

Asi nejaky druh sarance:

Vasniva strasilkovska noc:)

A jesterka:

Kazdopadne to, co stalo za to, jsou ty zvuky dzungle kombinovane s kapkami deste. Je to pekne a nahani to takovou atmosferu strachu. Zvirata absolutne neznam, tak nevim, co od nich cekat. Prestoze jsme kousek od resortu, byt tu sam, tak bych se asi strachy....No aspon nejaky cestovatelsky zacitek pro dnesek, ale za tech 20RM tohle urcite nestalo:(

Prichazime nazpatek do vesnice v 2230 presne po hodine a pul cesty. Tedy tolik, kolik to trvat melo, ani o minutu vic. Prevozem jedem na druhou stranu, zatimco EL s MH budou na chatce, ja volim predrazeny internet za 6RM na hodinu a po delsi dobe komunikuji s ostatnim svetem.

Je zajimavy, ze v Malajsii jsem jeste nenatrefil na zadnou otevrenou wifi sit. Vsechno to tu maji hezky na heslo. Tohle v Cine, HK, Taiwanu, Vietnamu nebo Kambodzi nebylo, bohuzel to asi lze povazovat za dalsi dukaz zeme s vyssim HDP (alespon tedy oproti Vietnamu nebo Kambodzi), kde si lide nechteji a vetsinou asi moc nedavaji nic zadarmo. Cim mene penez, tim snad vice jsou lide ochotni se rozdat:(