6/10/2009 Malajsie: Pulau Perhetian: Rybky a 2m varan pres cestu

  Nasim nocnim autobusem prijizdime do Kota Bahru nakonec uz v pet rano misto avizovanych pul sesty. Co se tyce autobusu tak kvalitu rizeni a srovnani s jinyma jihoasijskyma statama nemuzu posoudit, proze jsem vetsinu cesty nastesti prospal a zkusene se uz na cestu nedival. Kazdopadne silnice v Malajsii asi dobry, vzhledem k tomu, ze jsem se ani jednou neprobudil tim, jak bych nekam nadskakoval.

 V autobuse jsme jeli jako turisti sami. Zase jsme byli trosku stredem pozornosti, ale nikdo se s nama moc nebavil a cesta byla vicemene dost pohodlna. Sice jsme nejeli spacim autobusem, ale jizda v takovem kresilku taky neni tak spatna.

No je sice super byt tady takhle brzo, ale co si tady tak brzo pocit. Takze prvni je, ze zkousim najit bankomat, ale zatim mi neprisli na ucet penize, tak to nejde. Tak se aspon jdem najist do jedine necojakorestaurace, jak to nazvat nevim. K snidani davame jedno kafco a jedno vajicko.

Relaxujeme v restauraci, kde sedi taky dve turistky. Puvodne jsem je podle koureni v 6h rano tipoval na Francouzsky, ale nakonec se z nich vyklubaly 2 Nemky s netypicky nemeckyma jmenama Jenny a Sara. Vzhledem k tomu, ze lode na Perhetian odjizdeji z mesta Kuala Besut, byla moznost jet bud dost komplikovane autobusama, nebo nekomplikovane si vzit taxika. Takze padla volba na taxi a seznamit se s nemkama, coz jsem po zaukolovani od EL rad provedl:) Meli jsme kliku, taky chteli jet na Perhetian, tak jsme se domluvili na spolecnem tagu. Jen co jsme dojedli, zasel jsem jedno sehnat. Podle LP by melo stat tago 35RM, takze na tu cenu jsem to taky chtel usmlouvat. Nakonec jsem to i pro me necekane usmlouval na 25RM.

Vzhledem k tomu, ze to bylo 65km tak to byla cena vice nez ferova, skoro az ojebavaci z nasi strany. Pri te prilezitosti jsem si vzpomnel na slova jedne Vietnamky z Na Thrangu, ktera rekla, ze prvni kseft dne se nesmi ztratit, nebo ksefty ten den proste nebudou:) Tak podle toho se tu ridil asi i tento taxikar, proste ranni ptace v Asii levneji dale doskace:)

Taxikar vyjizdi, vezeme se vsichni nejakym starickym Nissanem, kterymu bych odhadoval aspon 25let, ale taxikar tvrdi, ze ma jen 20. Tak to me vazne uklidnilo. Kazdopadne jizda timto malajskym taxikem byl zazitek nad zazitky, protoze taxikar si asi potreboval prepocitat jeho honorar na hodinu, takze se snazil jet opravdu, co to jen slo. I ja, zvykly na kamikadze z Ciny a sileny autobusovy ridice z Vietnamu, jsem mel docela nahnano do kalhot. Asi dvakrat jsem musel taxikarovi rict, ze se muj harem na zadnim sedadle trese strachy, at jede pomaleji. Na chvili zpomalil, ale pak znovu. Nechapu ho, protoze tou dobou se na ulici pohybovalo skutecne dost aut, motorek, deti a lidi vubec. Nektery jeho predjizdeci manevry byly opravdu tak tak a ja jsem si jenom v duchu odpocitaval, kolik km jeste zbyva.

Nicmene do Kuala Besut jsme dojeli vcelku, ja zacvakal 25RM a s taxikarem se rozloucili. Za tu silenou jizdu si opravdu vic nezaslouzil. MH byla z jizdy opravdu dost vyplesknuta, takovouhle jizdu smrti pry zazila poprve v zivote a doufa, ze i naposledy. No obavam se, ze naposledy to opravdu neni.

Puvodne jsme chteli jet na Perhetian pomalou lodi, protoze mela byt skoro o pulku levnejsi a hlavne opravdu nebyla potreba nikam takhle brzo rano spechat. Bohuzel jsme se dozvedeli, ze pry pomalejsi lode uz nejezdi, ale ja jsem se ridil podle pravidla 3x se zeptat jinde a pak tomu verit. No nakonec jsem usmlouval u nejakyho prekupnika listek za 60 RM misto puvodnich 70RM, coz jsem se i sam divil, ze na lodni listek s predem vytisknutou cenou se da taky neco srazit. Za 5RM jsme zakoupili vstupenku na ostrov a uz se jelo.

Rychloclun prekonal moje ocekavani. Takhle rychle jsem na clunu jeste nejel, prekonava to i Mekongskou cestu rychloclunem do Luang Prabangu. Nastesti tady to je po mori, takze se clovek citi tak trosku bezpecneji. Ale to zrychleni, ktery lod dokazala vyvinout, to snad bylo vice nez v normalnim aute. 400 koni opravdu udelalo svoje.

Nez jsme dojeli na nasi pozadovanou Long Beach, udelali jsme nekolik zastavek po ostrove, kde vystoupili postupne ostatni ucastnici nasi rychloplavby. Dostat se na Long Beach nam zabralo cca hodku.

Long Beach - nazev trosku zavadejici, je to tak 300m dlouhy:)

Nemky vystoupily s nami, tak jsme sli i spolecne hledat ubytovani. Musim rict, ze to, co jsme na Perhetianu na Long Beach videli, byly opravdu spis takovy chaticky z pionyrskeho tabora za hlubokyho totace nez dovolenkove ubytovani. Nevypadalo to ani nijak romanticky. Nakonec jsme zakotvili v chatickach Moonlight, ktere se nam zdaly v porovnani s ostatnimi nejmene hrozne. U nekterych, co jsme videli, tak by snad bylo bezpecnejsi spat ve stanu nez cekat na to, kdy se ten dreveny kumbalek na cloveka sesype.

Ubytovani se nepodarilo usmlouvat, zrejme je tu zatim moc lidi, takze calujem 30RM.

Na ostrove je rano docela klidek a asi poklidny bude i nas den. Zajdeme na snidanoobed, pak pujcime vybavu na snorchlovani a jdeme zkouknout nedaleky koralovy utes.

Rybicky super, nejlepsi byli takovy neonovy kaprici. Srovnat tohle snorchlovani s snorchlovacim dnem v Na Trangu ve Vietnamu ani nelze, protoze tady je to fakt o necem jinem, je to krasa, rybicek spoustu a turistu, ktery by tu moje snorchlovani rusili, tu moc neni. No libi se mi to tu:) Je to jako kdyby se clovek potapel v nejakem velkem akvarku:) Tolik krasnych rybicek....

Vzhledem k tomu, ze nazvy rybicek neznam, tvorim si vlastni...bych se mohl jmenovat Jan Carl Linne Kubanek:)

Zluta rybicka:

Neonovy kaprik:

Kajinek na uteku:

Tmave modra kytka:

Musim dohanet ztracene kilogramy, takze davam dalsi pozdnejsi obed. No to ze jsme u more, jsem si myslel, ze tu bude v menu vice ryb, ale na jidelnim listku se to tu bohuzel neprojevuje. Nektery tu tedy jsou, ale jidlo a prave mozna i ryby tu jsou lehce na malajske pomery predrazeny:(

Po uspokojeni energeticke potreby na chod naseho tela se jdu s EL podivat na druhou ostrova. MH ze si bude u nas u plaze lenosit. Cestu nachazime docela v pohode, takova pesinka skrz dzungli, ktera trva jen asi 10-15min. Na druhe strane vicemene nic moc neni, domky, plaz atp.

Chceme se dojit podivat jeste na sever ostrova na plaz Lagoon. Bohuzel nemuzeme najit cestu, radi nam nejaky Nemec, ale bez uspesne. Pri hledani cesty nas vyplasi asi 40cm dlouhy varan, jsme z toho docela vyplesknuty. Nastesti to vypada, ze jsou docela plasi, protoze pred nami zdrhnul na strom. Tak mame kliku, ze na strom jsme nemuseli my, no asi by to vlastne nebyla dobra schovka. Kazdopadne cestu tedy nenechazime a tak se rozhodneme to zkusit jinde.

Konecne asi nachazime spravnou cestu, prochazime skrz nejaky chatky, kde potkavame mistni slepice, kterych se nebojime. Uspesne se prodirame po pesince dzungli, jdu jako prvni, abych odrazil pripadne nebezpeci. Nastesti to prvnich 300m nepotkame zadne nebezpeci, kazdopadne pak to prijde. Asi 2m prede mnou je na nasi pesince rozvaleny tak aspon 2m dlouhy varan. Uf uf, tak to bylo fakt o fous, nez jsem na nej slapnul. Zajimavy je, jak kdyz se to zvire nehybe, tak si toho clovek vubec nevsimne a povazuje to za nejakou vetev pres cestu. Varan pres cestu byl silny argument na otoceni a co nejrychlejsi se vraceni na nasi plaz. Na otoceni jsme se s EL 100% shodli, nebylo potreba nejak o tom diskutovat. Uf, budu se muset podivat, jak jsou tyhle megajesterky nebezpecny, zatim o nich opravdu nic nevim.

Varan na ceste:

Vracime se na plaz, uklidnuji se u coca coly a cetby na plazi a posloucham sumeni more. To je pohodicka, po delsi dobe opravdu relaxuji. Moc toho neprectu, protoze asi po precteni prvnich 5 radku na plazi usinam:)

Long Beach pri zapadu:

Vecer prokecame v plazovi restauraci s Nemkama pri veceri. Davam si konecne nejakou mistnackou rybku, a to barakudu. EL si dala zraloka, taky dobry, ale Barakuda mi prijde chutnejsi. Jidlo sice za 18RM, ale kdy jindy si budu moci dat barakudu a na cesky pomery je cena smesna. 

EL privezla s sebou i dve Plzne, takze po trech mesicich ochutnavam ceske pivko. Je to dobry a jeji napad jednoznacne ocenuji:) Po tom co Plzen dojde, jeste zajdeme do Panarama baru, kde to docela frci. Prislo sem snad vsech tak 35 turistu, ktery na nasi plazicce jsou:) Davam jedno ultradrahy pivko Tiger za 10RM, cimz oslavuji dnesnich 100 dni na ceste. Uz se mi to zacina ukrutne kratit:( To to bezi.

Jeste se domluvime s Nemkama na zitrejsi snorchlovaci vylet a jdeme okolo pulnoci spat. Vcelku se tu projevuje odliv a priliv, protoze v noci do nasi chatky nedorazime pres plaz suchou nohou.