28/7/2009 - Pochod Souteskou skakajiciho Tygra -> z5 do Lijiangu

Prestoze venku mirne prsi vstavame uz asi ve 1/4 na 8. Rychle se balime (tedy neni skoro nic, protoze jsme sem dojeli jen s tim nejnutnejsim) a v Tina's davame velkou snidani, abysme meli dostatecne mnozstvi energie na dnesni trek...nejaka omeletka a Naxi sendvic, eno nuno. Jidlo v Tina's GH muzu jen doporucit.

Frantici taky vstavali stejne jako my, ale vyrazime prvni. Cesta od Tina's jde docela strme do kopce, ale vzhledem k Emeisanskemu treninku to neni pro nas zadny problem. I OK se drzi, vetsinou stejnou rychlosti jako JK. Od Tina's je to na horni cestu si tak odhadem 500-600m prevyseni. Cesta neni ale tak jednoducha, nejsou tu schody jako na Emeishanu a tak to obcas po blate a kamenech docela klouze.

Sice z nas zase leje, jako kdyz se v zacpe musela topenim chladit Skoda 120, ale vyslap se mi moc libi. Hlavne jak jsme vysli brzo, tak tu nejsou zadny turiste a uzivame si prirodni samotu a vychutnavame vyhledy na soutezku. Mame vyhled i na Tina's GH, frantici jeste nevysli, zrejme jeste museji rozebrat a prodiskutuvat kvalitu pokrmu podavanych v nasem GuestHousu.

Jakmile se vyjde tech 500-600m, cesta uz je vicemene po rovince s obcasnymi mirnymi vyslapy a seslapy. Je to sice po rovince, ale jako klidna prochazka v Krkonosich to fakt neni. Asi pul metru od nasi pesinky je tak kilometrovy sraz dolu. Jeden spatny krok nebo zakopnuti a byl by clovek asi na konecny....srazy dolu to jsou ukrutny, ale to samozrejme tvori soutesku prave neuveritelne krasnou. Ty predlouhe srazy dolu nejde popsat, to se musi zazit a videt.

Pesinka ve svahu (to co je videt jako pesinka, je ale bohuzel vodovodni potrubi, ktere to trosku kazi ale apson je poznat, kudy ta cesta vede):

 Po asi hodince se i pocasi umoudruje a prestava prset. Vidime vrcholky hor, na kterych se prohaneji mraky. Je to moc moc pekny pohled. Cestou musime projit i par minivodopadu, ale nastesti to neni moc narocny a kameny tu tentokrat nepadaji. 

Prestoze jsou svahy dosti strme, je tu par baracku, ve kterych preziva stale par Cinanu. Ti se tu samozrejme snazi vselijak asi horko tezko prezit. Maji tu na tech svazich mini policka, ktere jim k tomu pomahaji. Vetsinou tu pestuji kukurici. Kazdopadne zjistujeme, ze maji taktez strach ze strmych svahu, nebot pocit strachu prekonavaji stejne jako to delaval Tomas Enge:)

Jestli tyto houbicky maji strachoodpudive ucinky, nevim. Spis asi jenom ty odpudive:) 

Nejnebezpecnejsi co se srazu tyce, je cesta mezi Tina's a Halfway GH, pak uz je to takovy skoro lazoplazo pochod s obcasnymi super vyhledy do udoli. Turistu tu potkavame fakt malo (cca tak 50 za celou cestu). Pomer zapadaci vs cinanici je tak 50:50. Plati tedy pravidlo, ze tam, kam je to do kopce bez lanovky, tam Cina nechodi. Ty ktere jsme potkali, to byli turisti na urovni s trekove vybavenim. Tentokart tu tedy nebyli zadni chlapici v mokasinach s bilejma fuseklema a slecinky na podpatcich:) Co je taktez prijemny, ze je tu jen par prodejcu vody a ostatnich zbytecnosti, a to jeste jen na konci nasi cesty. No ono pro 50 lidi za den se kseftu asi moc neudela:)

Kousek za tusim Naxi GH potkavame skupinu lokalcu, co se tu tak povalovali na svahu. Na nas volaji, ze si mame taky prisednout. Pri blizsim pohledu jsme zjistili, ze tam maji takove to stlacovadlo (normalni clovek zna jen z filmu), pomoci ktereho se odpaluji vybusniny. Ptame se na cas odpalu, ale nejak nam to nejde a lokalci nerozumi a nechapou. No nejdriv nam to prislo jako dobry napad se na to podivat, ale pak jsme si to radsi rozmysleli, lokalum zamavali a radsi se klidili co nejdal. Nerad bych dopadl jako ta pani pri odstrelu lode u Litomeric, kdy ji srapnel vletel do hlavy:) Nebezpeci je tu az az, tak si nemusime pridavat dalsi.

Asi po 6.5h chuze (dle LP 8h) dochazime do Jane's GH na zacatku soutesky. Tam davame piti a minibusem za 20Y jedeme z5 do Lijiangu. Minibus jede jeste pomalejc nez bus. Cestou vidime zase 2 bouracky v rozmezi asi po 50metrech. No aspon to policajti nemaji daleko:) Jednou auto v prikope a druhy je nejaka bocnecelni srazka. To maji z toho predjizdeni do zatacek. Jakmile v Cine budou mit vsichni auto, tak si to fakt nedovedu predstavit. Pokud se nenauci normalne predjizdet, to bude mrtvol. Tak snad tu nebudou mit TATU jako v Indii a tech aut tu nebudou mit tolik.

Dojizdime do Lijiangu, ja vystupuju na autobusaku a kupuju listky do Dali, zatimco OK a JK se vezou az do hostelu, kam se ja dostavam pesky.
Davame sprchu a jidlo. U stolu pri "family Mama Naxi GH dinner" se seznamujeme s nejakym Izraelcem (vcelku ok), Amikem (jeho prvni otazka kdy ma kdo narozeniny me fakt trosku prekvapila), Francouzskou (prijemnou a milou), Anglicankou (naprosto typickou) a Rumunokanadankou (taktez typickou).

Chvili kecame a pak ja s OK odchazime na sraz s Cinankou, kterou jsme potkali na Emeishanu. Schazime se u mega obrazovky na centralnim namesti a jdeme na 1. Uf uf, zapadame do megaturistickeho baru. No cekal jsem, ze tu pivko bude trosku drazsi, ale ze to bude 35Y, tak to jsem vazne necekal:( Drahy jako cert.....Chvili kecame, cucame pivko rychlosti dnesniho minibusu a pak se loucime a jdeme spat.

No a jeste par fotek: