28/10/2009 Borneo: Vystup na Mt.Kinabalu II

  Rano se neprobouzime, protoze ani ja ani EL jsme spis nespali nez spali. Nejdrive byla v pokoji kosa, pak zase desny vedro. K tomu ty prevalujici se nocleznici a vrzajici postele, no noc tedy nic moc. Snad to neohrozi muj boj o dnesni prvenstvi stanout na vrcholu Mt. Kinabalu:)

 Ve dve tedy vylezame nevyspali z nasich posteli a jdeme na nocni snidani, podavane bufetovou formou. Vetsina turistu se tu uz asi vzhledem k vystupu tolik neprejida, tak jsem tu tak trosku v mensine:) Nocni snidane vcelku ok, vubec jidlo je tu dobry. Za ty prachy ale to musi byt! Zatimco EL s Quentinen a Mortenem vyrazi po snidani v pul treti, ja se tu jeste laduji, co to jde. Je to preci zadarmo, tak musim:))) Vyrazim az za deset tri. Rano bylo na chajde okolo peti stupnu, no vcelku kosa. Ale i tak volim jen vystup v kratasech a do kalhot se prevleknu az na vrcholu. Hned na zacatku nasazuji ostre tempo, cil pro me je vyhrat nevypsany zavod o dnesni dobiti vrcholu Mt. Kinabalu. Na prvni vyrazece, co vyrazili uz po druhe rano, mam sice ztratu skoro pul hodiny, ale snad to pujde stahnout.

Slapu jak to jen jde, ale jsou tu dve prekazky. Jednak to mnozstvi vetereanskych zavodniku, co tu jsou a pak ta nadmorska vyska s ridkym vzduchem. Obcas se musim vydychat, ale ty veterani jsou vetsi problem. Predbiham jak to jen jde, ale jde to blbe. Cesta neni zrovna moc siroka, ale obcas to jde se nejak malou skulinkou prosmeknout. Za kontrolou, ktera tu je asi proto, jestli nahodou na Mt.Kinabalu nechce vylezt nejaky cerny pasazer, zjistuji, ze ve 337 tu prosla moje triclenna skupinka, takze maji jen 2 min naskok:) Nakonec na ne narazim hned za branou, kde chvilku pokecame a vyrazime znovu dobyvat dnesni prvni misto na bedne. Skupince to docela i dobre slape, EL pry udava tempo. Vyrazime a snazim se dobehnout ostatni zavodniky, ktere mam v dohledu.

Celovkari na vystupu na Mt.Kinabalu: EL, JA, Morten. Pri pohledu na Mortena je videt, ze lepsi je jit nahoru rovnou v plavkach:))

Cesta kousek za kontrolou je docela ne zrovna dobra, musi se lezt po skale a pridrzovat se lana. No jeste ze neni videt dolu, sestup bude ale asi narocnejsi. Na nekterych usecich je lano nasakle studenou vodou, tak to neni zrovna rano v te zime nejprijemnejsi. Je to ale jediny usek, ktery lze oznacit za "nebezpecny", jinak je cesta naprosto OK. Kousek pred osmym kilometrem dojdu posledni svetlo, co vidim prede mnou. Doufam, ze zadny zavodnik se nemaskuje tak, ze by sel bez svetla:) To bych totiz nemusel vyhrat:( Pri mijeni posledni skupinky prede mnou je jejich pruvodce utesuje, ze neni dulezite tam byt prvni, ale videt vychod slunce. No to urcite, takovy blbosti, dulezity je tam byt prvni:)

Mam kliku, bez svetla nikdo nesel a tak jsem vrchol dobyl dneska prvni prichodem kousek po 430. Na vrcholu je docela kosa. Zatimco ostatni zavodnici se jeste zahrivaji vyslapem, ja uz tu jak blbec musim mrznout. Vitezstvi prekvapive ani tolik nehreje:( Musim na sebe navlect uplne vsechno, co s sebou mam, aby mi nebyla zima:) Nakonec cekam skoro 20 min, nez dorazi dalsi zavodnici.

Kousek po pate dorazi i EL, ktera obsadila celkove druhe misto ve sve kategorii. No vlastne treti, ale to, ze dnesni zensky zavod vyhrala MH, to moc lidi bohuzel nevi:)

Fotka dnesnich vitezu v muzske a zenske kategorii: Ja a MH

Asi od 520 se zacina na vychode trosku rozednivat, tak delame dalsi fotky. Cim vic se rozedniva, tim vic tu na vrcholku pobiha krys. V takove vysce pri takovem klimatu bych je tu necekal. Co tu zerou, snad asi jenom odpadky od turistu, ledaze by to byly krysy kamenozroutky.

Delame spoustu fotek, no vychod slunce, je to pekny, asi jako kazdy vychod slunce:)

Dneska sem vylezl i George Cloony. Delam si s nim tajne cinskou fotku. George popoji Jamesona, zatimco ceska dvojka si tu dava vitezneho Carlsberga (teda na vitezstvi, ten sel mimo soutez jako podpora). Tim si prekonavam o dost svuj dosavadni vysokohorsky pivni rekord:) Jsem dobrej! 

Po tom, co dostanu od Geoge nekolikrat loknout jeho Jamesona se muzeme vydat na sestup. Uz tolik nespechame. Cesta dolu mi trva nakonec dele nez nahoru. Vidime ty obtiznejsi pasaze ve svetle. Zas tak hrozny to neni, mistnaci ve svem oblibenen fotbalovem obleceni s botkama spuntama to zvladaji i bez drzeni. Vubec si myslim, ze nejaka trekova obuv s tvrdou podrazkou neni zrovna vhodna, protoze pak to po kamenech muze dost klouzat. Ale nezkousel jsem to, tak nevim.

Po lane dolu:

Vyhled dolu. Nadhera!

Kousek po sedme dorazime zpet na chatu Laban Rata, kde zase davame preziracku, tentokrat snidani c.2. Kousek po devate, po tom, co se nasytime tolik, ze uz nemuzeme dal jist se rozloucime s Mortenem a vyrazime na sestup.

Nas camp pod horou - preziraci stanice Laban Rata

Jde to docela dobre, cestou nahoru potkavame chudaky nosice, ktere tam musi nosit jidlo vsem nenazranym turistum. Ale na druhou stranu, cim vic tu turiste snedi, tim vic si nosici vydelaji a tim vic musi ta hnusna Sutera za ne zaplatit. Proto jsme se s EL tak v jidle cinili:)

Dolu uz jdeme spolecne, docela to jde. Chci to stihnout pred dvanactou, tak se jen kousek pred koncem od EL oddeluji a zbytek dobiham asi ve 1145, zatimco EL nabire asi deset minut ztraty:) Tri hodky dolu, jsme dobry:) 

Sakra sakra, tak lonsky vitez to dal nahoru a dolu za 245. Hm, tak to musime priste jit o krapet rychlejc:(

Nechce se nam calovat za dalsi jizdu autobusem dolu po ceste a navic mame dost casu, tak jdeme pesky. Asi po 10 minutach chuze ale zastavuje vedle nas dodavka, ze pry to uz mame zaplaceny a mame nastoupit, ze nas svezou. Tak jedem a jsme vyhozeni dole u spravy parku. Jsme znovu vyhladoveli a tak se zase jdeme za nase tezce zaplacene penize naposledy prejist. To se nam docela dari a bavime se nad skupinkou ruskych turistu. Chtel bych videt tu rusku na asi 10cm podpatcich, jak jde na jungel treking. To se nam ale nepostesti, protoze hned po najedeni se prevlekame a vyrazime na silnici smer KK.

Mame kliku, stoji tu jedna dodavka, ze nas veme. Chce ale 25RM, my jsme sem prijeli za 20RM a ze za vic nejedem. Trosku premysli, ale vzhledem k tomu, ze potrebuje asi jet, tak to veme. Lepsi naky kseft nez zadny.

Cesta do KK tentokrat trva jen hodku a pul, bohuzel ale zaclo prset a prsi i v KK. Vybirame jeden z hotelu, kde se za 65RM ubytovavame a odpoledne jen odpocivame po nasem zdolani Mt.Kinabalu. Nase svaly postupne zacinaji bolet. Tusim, ze to bude asi podobne jako po Emeishanu. Navic to ranni vstavani a nevyspani se do celkove nasi unavy taktez zapocitava.

Jedine na co se zmuzem je vecer pokracovat v hodovani. Uz nevime, co jist. Ryze a nudli jsme tak prejedeny, ze koncime ve zdejsi picerce. Pizza za 29RM, lasagne za 25rm a pivko za 12RM, ale je to dobry. Po dlouhy dobe mam zase vylozene zapadackou stravu:) Prekvapila me tu nabidka misntich testovin. Nejdriv si clovek musi koupit testoviny za asi 25RM a pak pry jeste za tu samou sumu si prikoupit omacku. Na to, ze se tu da jist i za tech 5RM, tak se jedny blby spagety stavaji docela luxusni stravou.

Vecerni aktivita je odpocivani a jit brzy spat. EL uz me zitra rano opousti smer Singapore a pak pres BKK smer zidle v jeji kancelari, zatimco ja si musim vymyslet plan na zbyle dny v KK, nez se premistim po par dnech v Singapore asi do Cairns v Australii.