22/8/2009 Taipei a jeho okoli III

  Dneska jsem, co se tyce toho ranniho vstavani, opravdu trhnul rekord:) Nastesti v tom dobrem smeru. Rano jsem mel mit totiz sraz s SL na skoronejblizsi stanici metra uz v 10, tak jsem musel vstavat na devatou. Docela narocny, ale nemel jsem na vybranou:( Rychle jsem posnidal velmi dobre vajicka se syrem pripravene mou hostitelkou a ve ¾ na 10 jsem se uz uz chystal vyrazit. V tom telefon a vola SL, ze ma 20 min zpozdeni. No KB potvrzeje, ze vetsina Tajwancu si na dochvilnost zrovna nepotrpi. Tak jsem jeste chvilku relaxoval pred BBC a za dalsich dvacet min vyrazil...

 Na metru jsme se docela v pohode nasli, protoze v sobotu rano tam fakt moc lidi nebylo:) Dojeli jsme na Taipei main station, presli na vlakovy nadrazi, nakoupili listek do Ruifangu a sli na nastupiste. Vsechno je tu v Aj, takze i orientace by byla naprosto v pohode, kdybych nemel lokalniho pruvodce. Vlak prijel docela presne, nastesti vetsina lidi vystupovala, takze jsme si mohli i sednout.

Asi po 25 min jizdy jsme nejak rychle vystoupili, ze musime prestoupit na jiny vlak. Moc jsem to nepochopil, jsem myslel, ze jedem naprimo:/ Vlak prijel asi za 20 min a tim jsme dojeli do Ruifangu a tam rovnou koupili listky naz5 do Taipei. Co je divny, ze tyhle staly o 50% vic nez ty smerem do Ruifangu, a bohuzel jsem je platil ja, haha:) No asi nechteji, aby jim lidi do Taipei moc jezdili:) Tech 8mega, co tam maji, uz jim asi staci:)

Taiwansky vlak:

Nasli jsme bus do Juifanu, ktery odjizdel primo naproti vlakaci od nejakeho stanku s jidlem. Zastavka tam ale nebyla zadna, jen proste vsichni vedeli, ze to jezdi od tamtud. Autobusem to bylo asi 20 min do hor do naseho Gold ecological muzea, kam jsme meli namireno. Nasli jsme vstup a za ucet nas pustili dovnitr (jak mi bylo vysvetleno, tak je tady sbiraji, protoze na kazdem uctu je vzadu cislo a jednou za 2 mesice je slosovani, ve kterem je mozne vyhrat, cimz se tedy muzeu asi vrateji penize zpet. Tahle loterie se dela kvuli tomu, aby se potlacovala seda ekonomika. No taky zajimavy zpusob, jak na to. U nas to jsou registracni pokladny a tady zvolili tohle, fakt zajimavy).

Tezbu zlata tu zacli Japonci, takze nejdrive jsme tu zkoukli nejake japonske domky. Vsem Taiwancum se to dost libililo a obdivovali jejich krasu. Mne to spis prislo jako takova vikendova chatka. Kazdopadne vtipny bylo, ze tam bylo nejake promitani a pani pruvodkyne tam delala uvod. Ja tam byl samozrejme jako jediny cizinec neasijat, ale pani pruvodkyne to zvladla na 1*.

Nejdrive udelala uvod v cinstine, ale pak pro me samotneho to odvykladala predevsemi v anglictine. Sklidila za to od vsech pritomnych tajwancu obrovsky potlesk:) Na opolatku jsem taky cinsky podekoval a taky jsem sklidil potlesk. Prohlidli jsme si tedy japonske domky a pak jeste nejaky dalsi domky, pak vystavku o tom, jak se tezi zlato a co se z neho a jak dela. Taktez tam bylo nejaky promitani, vetsinou takovy jakoby vtipny, ale vetsina forku byla dost tajwanskych, takze jsem je moc nepochopil. Myslim, ze humor mame trosku odlisny:)

Jeste jsme za dalsich 50NTD zvladli projit nejakou zlatou stolu. Vyfasovali jsme helmicky a sli jsme. Helma se docela hodila, protoze jednak vyska tajwanske stoly je prizpusobena vysce tajwance a ne te moji a jednak tam docela dost solidne prosakovala voda. Vicemene to ale bylo trosku o nicem, jen tam znovu ukazovali, jak se tam to zlato tezilo. Bohuzel tam nebyli zadny popisky, a to ani v cinstine:(

Tak takhle nejak vypada tajwansky hornik a znovu klasicka cinska fotopoza, prsty do "V":) SL vysmata zatimco ja se soustredim na fotografovani:)

Po prohlidce dolu uz nam poradne vyhladlo, prestoze jsem se tesil na to osahat si 220kg blog zlata, ktery je v muzeu k videni, zlato nezlato, odjeli jsme do sousedni vesnice se najist. No tesil jsem se na normalni jidlo, ale bohuzel SL rekla, ze si musime dat nejaky jejich specialni polevky, co v te vesnici delaji. Jedna byla docela v pohode a dobra. Druha vypadala vcelku podezrele, hlavne tim, ze dost neco ultra odpudiveho v ni plavalo. Vypadalo to jako nejaka vnitrnost z buhviceho, ale nakonec mi bylo vysvetleno, ze je to jen v necem obalovana ryba. No nebylo to spatny, ale vypadalo to fakt dost zle.

Polivcicka:

Pak jsme jeste dosli na typicky tajwanskou zmrzlinu, ktera se v CZ urcite nesezene, protoze tohle by nikdo nekoupil. Jednalo se o sladke fazole, sladky brambory a hrasek a pak jeste neco neidentifikovatelneho zaliteho studenou, asi cukrovou, vodou s ledovou tristi. Dobry na te zmrzline bylo, ze ze zmrzlinarny byl pekny vyhled do udoli a na more (bohuzel bylo ale trosku zakabodeno).

Pak jsme jeste stihli jednu cajovnu a cestou jsme videli jednu kavarnu, ktera se jmenovala "Babka". No zni to urcite lepe, nez kdyby se to jmenovalo Dedek cafe:) Nemeli jsme moc casu a tak jsme si dali jen studeny cajik. Cenove to bylo srovnatelny s cenou toceneho pivka, objem byl taktez pullitru a vypadalo to i priblizne stejne, bohuzel jen ta chut byla docela jina:( No radeji bych dal to pivko, ale to by asi SL neudelalo moc radost:)

Babka cafe:

Po rychlovypiti ledoveho cajiku jsme uz spechali na bus, dojeli do Ruifangu a jeli tentokrat primym vlakem do Taipei. Meli jsme uz listek na misto, tak jsme nemuseli nakukovat, v kterem vagonu bude prazdno. Tajwansky vlak je fakt neuveritelne pohodlny, je tu hodne mista na nohy, klima akorat a sedacky jsou krasne mekkoucky:) Neni to sice zadny TGV (ale take ho tu pry maji), ale vcelku to jede, a to asi o trochu rychleji, nez v Cine. Vyhoda oproti Cine take je, ze tady v tom vlaku nikoho nenapadne si zapalit:) Co me ovsem prekvapilo, ze jsme dojeli do Taipei o 10 min drive, nez ukazoval listek. Zajimave. Asi to pan masinfira tajwansky Gross nejak na poslednim useku brutalne rozkalil:

V blizkem Sogu SL zakoupila Hagen Das zmrzlinu a ja pak jeste v samosce nekolik Taiwan beer pivek a sli jsme domu ke KB. Ta nas pozvala na veceri, luxusni kure na cesneku, kysany zeli a bramborove knedliky. Moc moc dobry, asi nejlepsi cesky jidlo, ktery jsem na sve ceste zatim jedl:) haha:)

Jeste prisla jedna Singapuranka, u ktere na prvni pohled neslo odhadnout pohlavi. Snad tedy vsichni v Singapuru nevypadaji podobne. No to se zjisti na zacatku listopadu. Kazdopadne mi rikala, ze singaporske vedro je jeste vetsi nez to v HK, tak to se mam na co tesit:)

Vecer jsme nakonec stravili doma. Sice jsem puvodne chtel nekam vyrazit po nocni Taipei, ale nejak to tak nevadilo, protoze to byl fakt takovy pohodovy povedeny vecirek....

A na zaver jak vypada to tajwanske cajopivo:)