20/9/2009 Vietnam: Okoli Saigonu – Tunely Cu Chi a sekta Cao Dai

  Vcera jsem si zakoupil znovu organizovany zajezd u jedna ze stovky "jakobycestovek" v batuzkarske oblasti Saigonu. Ty cestovky jsou opravdu bohuzel nejjednodussi a nejlevnejsi zpusob, jak se tady ve Vietnamu pro turistu nekam dostat. Slo by to ale urcite i nezavisle, ale uz me trosku tlaci cas:( Nemam na rozdavani uz ani jeden den:( Odjezd od kancelare byl v osm, tak jsem k tomu chtel prizpusobit i me vstavani, bohuzel jsem se rano probudil uz v sest, nevedel co delat, tak jsem dopsal blog a posnidal jednu bagetu:)

Od kancelare cestovky me v asi v 820 vyzvednul dalsi clovek a dovedl k nasemu busu, kde uz sedeli dalsi ucastnici naseho zajezdu za poznanim. Vzhledem k naplni zajezdu se tu asi dikybudhovi nevyskytovali zadni alko turisti, tak jako tomu bylo v Nha Thrangu - tady toho dne vazne lituji.

Vyjizdime, nas dnesni pruvodce se jmenuje Mai a ridic Tai. (Znalci koktejlu jiste potvrdi, ze toto je dost silny mix:)) Tak to bude jizda!. Ridic pry je nejlepsi z ridicu v celem Saigonu, tak uvidime. Zatim se zda, ze ridic je docela dobry klickar, doufam, ze i klikar a ze se vsichni vratime vcelku nazpatek. Pro preziti jizdy ve Vietnamu, clovek musi mit vzdycky aspon trosku kliku:) Mai rozdava nalepky oznacujici prislusnost k jeho skupine. To se mi nelibi, tak si to nenalepuji, ale pak si jejich vylepeni dokonce kontroluje tak, ze vybira od kazdeho odpad z nalepky. Jsem nepolepen, tak Mai je z toho trosku nesvuj....ma tady nalepkoveho sabotera:)

Dostavame instrukce co a jak a kde a v kolik a kde a kdy se mame vycurat atp:) Mai vypravi nejakou veselou historku o curani nejake turistky pred tremi tydny. No myslim, ze tadytoho pruvodce si jeste docela oblibim:) Jen se mi trosku zda, ze ma mirne roztrousenou sklerozu, protoze nektery veci opakuje asi 3x. Hlavne to s tim curanim, ze jedina moznost je se vycurat na zastavce u prodejny vyrobku vyrobenych lidmi postizenych Vietnamskou valkou. Zrejme na ceste k te nejvetsi katedrale sekty Cao Dai jsou to jediny zachodky, protoze tu zastavuji vsechny zajezdy. Je tu i takova ukazka vyroby, no zajimavy, ale spis je to dobry kseftik. Pro evropske oko je vetsina spis trosku kyc, ale par veci bych si tam nasel. 20 min pauza nastesti rychle uplyne a mi muzeme vyrazit, abysme stihli sektarskou seanci zacinajici presne v poledne.

To je krasa:)

Cestou ke chramu bud spim nebo cucim z okenka. Tai zna asi nejake tajne zkratky, protoze jedeme dost po takovych pidicestickach, kde to obcas pekne skace. Chram pekny, je to zase neco noveho, nez co jsem dopusud videl. Dole se modli sektari, zatimco nahore na chramu se modli kazdy turista, aby mohl zachytit tu nejlepsi fotku:) Seance je zajimava, ale rozumim houbeles. Vetsina turistu se tu zdrzi na par minut, udela par fotek a jdou, stejne jako ja:)

Dole se modli, nahore se foti:

Tak a takhle to vypada, kdyz odejdou turiste a clovek chyti ty spravne mraky:)

Cestou se zastavujeme na obed, davam nejaky hovezi s ryzi, vcelku az moc normalni. Asi v pul treti konecne prijizdime k tunelum, calujeme vstupny 75VND a jdeme. Prohlizime postupne ruzne techniky, ktere Vietkong pouzival proti svym jiznim bratrum a americanum, ruzne takove ty naslapne primitivni systemy s bodakama atp, je nam ukazano maskovani vstupu do tunelu. Mai dela legraci, ze tedka by musel byt otvor pro prumerneho Vietnamce 2x tak vetsi, protoze prumerne populace ztloustla. Ma pravdu, nemaji se tu spatne jako za valky.

Specialne podviziveny Vietnamec vlezl do diry, Mai by se tam fakt nevesel, se ma dobre:)

Prohlizime ruzne techniky vyroby zbrani. Cast zbrani si Vietkong vyrabel z nevybuchle americke munice, kterou americani v okoli Cu Chi nahazeli pri navratech z naletu. Co se nestihlo vyhodit cestou, rozkaz znel to vyhodit tady. Mai si dela legraci, ze na 1m2 pripadalo 2kg zeleznych srapnelu, ktery byl posleze vesnicanama sesbiran, poslan do Japonska a nasledne poslan z5 v podobe motorek. No vida jake nerostne bohatstvi jim tu ve Vietnamu doslova spadlo z nebe:) Je zajimavy, jak si z takove krute veci dokazi Vietnamci nakonec udelat legraci.

V Cu Chi je strelnice a je tu moznost si zastrelit ze zbrani, ktere se behem valky pouzivaly. To me samozrejme nejvic zajima, jake to je to tu pokosit. No jeden naboj stoji 30VND, tak kosit asi nebudu, jen si tak dvakrat trikrat zmacknu spoust. Minimum nakupu je deset nabojnic, nastesti se domlouvam s kanadskou Cinankou a jednou Malajsankou na spolecnem nakupu streliva. Jsme vsichni tri snobove, vybrali jsme si to nejdrazsi, co tu je. Ale kdyz uz, tak at to stoji za to. Nase kosidlo nese oznaceni tusim M-11 (mozna M-60, uz vazne nevim). Jeste tu meli na vyber pro me zajimavou AK47, ale to bylo pro socky, jedna nabojnice stala "jenom" 26VND.

Vystrel a rana jako z dela:) Uf. No tak takhle strili sexy Kanada:

 A takhle strili upoceny a podviziveny Cech, uz mi nestaci ani posledni dirka na pasku:)

Zazitek dobry, ale 3 rany opravdu naprosto staci. Trefuji se snad do zeme misto do terce, jeste ze mam od zelenych tu modrou knizku, nebyl by ze me dobry vojak. Asi vedeli proc, ta moje pidlovokost proste do armady nepatri...:)

Pak prohlidneme jeste kuchyn, snime nejakou vec, co museli chudaci Vietnamci jist behem valky, kdyz nebylo moc jidla (no ale me to docela chutnalo, a to ani ne kvuli tomu, ze to tam rozdavali zadarmo:)). Pak uz sup do tunelu. Pred vstupem do tunelu nas Mai upozornuje, ze je tam dost vedro a ze prostory jsou znacne stisnene. Taky vysvetluje, ze na rozdil do tunelu ve Ving Mingu (DMZ prispevek) jsou tyhle spatne vetrane, takze by tam nikdo nemel prdet, ze pry uz tu meli tech chemikalii dost. No musim uznat, ze tenhle forek jsem fakt v duchu hodne ocenil:)

A hlavne, hlavne si tam neprdnete:

Tunely jsou vskutku malinke a tyto slouzili k boji, na rozdil od tech, ktere jsem videl ve Vingh Mingu, ktere slouzili vesnicanum k prezivani.

Pak jdeme jeste smraknout nejaky instruktazni film. Prestoze je to film asi z 60.let, kvalitou provedeni to odpovida tak zacatkum filmoveho umeni. No nevim jestli jsou vsechny zabery z bojovych akci nebo jenom nefilmovany, protoze nektere statecne bojovnice se ve filmu neustale usmivaji, i kdyz jim jde o zivot. Ukazuji taky, jak maskovani vojaci za zemedelce roznaseji po okoli zbrane a nastavuji pasti na Americany. No nemeli to asi ti Amici s tim rozpoznat, kdo je skutecny civilista a kdo patri k vojakum, snadny, takze na jejich obranu to vazne nemeli snadny. Ale bohuzel se spletli asi ne jen jednou a nekteri zabiti civiliste byly skutecnymi masakry a nikoliv vysledek nejakeho omylu:(

Konci nase prohlidka, do Saigonu je to asi hodka a pul jizdy vicemene jenom ve meste. Mai zase vypravi nejakou historku o tom, ze jeho zajezd stoji jen $7, a ze nektere ostatni stoji treba i $20. Rika: "Cao Dai je stejny, prohlidka tunelu je take stejna, restauraci si stejne platite sami, no mozna autobus maji o trosku lepsi a pruvodce je trosku mladsi a hezci. No ale za tech $7 mate presne to, co jste si zaplatili" Tohle je presne fraze, ktere je v LP Vietnam snad milionkrat uvedena a kazdy ji musi znat. Je to levny, tak necekejte zadne zazraky.

Vecer jsem se domluvil s kanadskou-cinskou strelkyni, ze zajdem na vecu. Vzala me na pry nejlepsi pho v okoli. Moc mi to nejelo, ale spis tim, ze jsem si spatne objednal. Davame pivko a pak se presunujeme smer bar na terase podniku GO2, kde davam socialne 2x pivko Ha Noi v akci 2 za 1. Strelkyne momentalne pracuje v Singaporu, tak snad tam jeste mesic vydrzi a ja s ni v Singaporu zajdu znova vecu:)