19/9/2009 Vietnam: Saigon – den podle LP:)

  Rano se probouzim tradicne zase velmi brzy. Kontroluju cas a je 6h rano. Nechce se mi vstavat, tak aspon dopisuji zapisky z predesleho dne. Z hotelu nakonec vypadnu okolo pul devate, abych si koupil na ulici bagetu s dvojitou porci vajicka. Zrejme jsem se tady na nich stal zavisly:)) Na dnesni den jsem si naplanoval prohlidku Saigonu a rozhodl jsem se ji udelat a la LP:)

Prvni 3 body jsem vynechal a nechal si to na jindy, povinne si delam fotku jezdecke sochy Nguye Trai. Sice moc netusim, kdo to vlasne byl, ale urcite to byl nekdo vyznamny. Fotim o 106. Myslim, ze jsem spravny turista:) Dale zamirim do Muzea vytvarnych umeni. Puvodne jsem myslel, ze to take preskocim, ale kdyz jsem se docetl, ze v prvnim patre je ta spravna socialisticka kultura, nemohl jsem to vynechat. Vstupny za 15VND:) Budova krasna, ale chtelo by ji zrenovovat, trosku to chatra, presne jako za socika u nas:) Dole je zrejme nejaka docasna vystava umelkyne Loren, nebo tak nak. Trosku vic tahu stetcem a hned je to obraz za $500. No mozna tomu nerozumim, ale predpokladam, ze Milan Knizak by tady asi nakupoval ve velkem....

Socialisticka krasa:)

V prvni patre jsem se konecne dockal, obrazky pracujicich zen, zeny bojujici, Ho Chi Min na navsteve u vesnicanu, Ho Chi Min kazajici lidu, Ho Chi Min a deti (tohle je snad top soc klasik motiv) a statecny tankiste:) No opravdova krasa:))) V poslednim druhem patre uz je jenom prurez kulturou, snad zacinajici camskou az po nejake 18. stoleti. Maji tam vcelku zajimavy dreveny sosky.

Pak uz to mirim kolem prodejcu starozitnosti, americkych vojenskych relikvii a poulicnich stanku okolo hotelu Rex k Hotel de Ville (radnice z kolonialni ery). Tam jsem byl uz vcera, architektura je pekna.

Hotel de Ville:

Uz je deset a tak specham k Valecnemu muzeu (drive pry jmenem Muzeum cinskych a americkych valecnych zlocinu, asi trefny nazev), abych se vesel do casu pred poledni pauzou. Platim vstupny, tusim ze 10 nebo 15VND a jdu dovnitr. Venku stoji par tanku, nekolik del a nejaka letecka technika. Netusim, jestli to byly Vietnamky nebo Cinanky, ale delaji si u tanku fotku se svym obligatnim "V" na prstech. No v tomto momente to asi docela plati...

Zeny a tank:)

Prvni se jdu podivat na prenese prostredi z jizanskych veznic na ostove Phu Quoc, pouzivane v 1. Vietnamske valce Jiznim Vietnamem k trestani jejich severnich nekamaradu. Uf, je to desny, ani jednu z mucicich technik bych opravdu zazit nechtel. Menu se skladalo z trhani nechtu, lamani koncetin, znama kapka vody na hlavu, popalovani, lamani zubu, opravdu nic lakaveho. Fotky mucenych lidi jsou opravdu kruty az je mi z toho skoro spatne. Take je tu ukazka tygrich kleci – kus smotaneho ostnateho pletiva zaborenych do pisku, kde se vezen nemuzu ani pohnout, jinak se nabodne. Hruza.

Dal jdu do hlavni budovy, tady teprv na me ceka hlavni napor. Prvni, co jsi jdu prohlednout jsou fotky a pribehy lidi poskozenych americkym napalmem a chemikaliem. Dle statistik pry na kazdyho Vietnamce pripada skoro litr nejake prudce jedovate latky. To je slusny vykon. Fotky jsou hrozne, nikoliv svoji kvalitou ale zobrazovanym motivem. Znetvorene lidi a spatne vyvinute deti. Je to opravdu hruza, kterou jsem v zivote jeste nevidel. I takovy emocni ignorant jako ja ma blizko k placi, na cloveka to tu tak nejak hrozne dolehne. Nebyt tu lidi, tak se fakt rozbrecim, posledni fotky uz radsi jenom rychle preletim a jdu se "uklidnit" do vedlejsi mistnosti zobrazujici "jenom" valku. Obrazky z valky taky desny, neni to moc pekny, ale takova valka asi je.

V mistnosti valecnych obeti je navstevni kniha. Docela zajimavy si to prolistovat a nakouknout, co tam lidi pisou. Nasel jsem tam i jeden zapisek od nejake Evy Tranova. EC vyjadrila asi naprosto stereotypni predstavu prumerneho Cecha na Vietnam. Kazdopadne jeji myslenkovy pochod moc nechapu, proc se musela vyjadrovat se k Vietnamu ve Valecnem muzeu, trosku zvlastni. Jeste ze vetsina lidi, co do toho nakoukna tomu neporozumi, dekuji za nas nemezinarodni jazyk. Jediny v cem bysme si s Evou asi rozumeli je neznalost ceske gramatiky:) Ale myslim, ze snad tu interpunkci mam aspon lepsi. Vetsina americanu si tu sype popel na hlavu (Fuck us)...no aspon ze tak.

Bravo ET!

Jinak muzeum stejne jako v DMZ je dost jednostranne zamerene, znovu se hned pozna, kdo je ten hodny a kdo ten zly, ale predpokladam, ze to tak uplne jednostranny nebylo. Kazdopadne nevinny civilisti si toho natrpeli asi dost a dost a pozustatky valky se stale projevuji na deformovanych detech:)

Muzeum na obed zavira, je treba si spravit necim chut. V LP jsem nasel, ze v Saigonu je jedna ceska restaurace jmenem Hoa Vien. Takze tohle nemuzu vynechat, musim to vyzkouset. Tak trosku jsem doufal, ze se tam treba setkam s nejakym vietnamskym Cechem (nebo cesky Vietnamecem:)). Restaurace neni daleko od muzea, tak mi to krasne vyslo. Asi 15 min peso. Cekal jsem nejakou mensi restauraci, ale je to tu dost velike a podle poctu motorek u vchodu jde asi i o oblibene misto.

Cestou do Hoa Vienu jsem videl, jak vypada ten komunismus s lidskou tvari. Obcas je to potreba asi nejak napatlat, aby to vypadalo lip. K tomu tady maji Ponds:)

Propaganda kapitalismu a socialismu:)

Vevnitr me vita stara Tatrovka, nevim jaky typ. Sedam si v zadu ke stolu a pozuruji. Je to tu vcelku pekny, i kdyz takovy lehci mix ceske a nemecke pivni kultury. Na stenach visi Urbanuv Pivrnec ve vietnamstine, vcelku vtipny. Jaky komentare k tomu Urban priradil, nevim. V jidelaku maji takovy mix, trosku jsem se tesil na vepro knedlo nebo gulas, ale to tu bohuzel nemaji, asi neni sezona:) Davam rizek a objednavam si pulitr piva z mistniho minipivovaru. Pivko dobre, akorat by mohlo mit malinko vic bublinek:) Jsem prekvapen velikosti pulitru, uz jsem skoro zapomnel, jak je takove sklenice velka:)

Vietnamsky Pivrnes:) Bude to neco o Honda Future 125cc, vic nerozlustim:)

Rizecek taky dobry, trosku tenci nez jsem zvyklej od maminky, jen brambor by mohlo byt trosku vic, ale je to fajn:) Restoska dobra, cenove lehce asi nadprumerna nez jsem zvykly normalne ve Vietnamu jist, ale stalo to za to:)

Po restosce probiham jeste nejaky blizky chram. Zapalene vonne tycinky a jejich dym tu vytvari krasnou spiritualni atmosferu. Nez se ale dam na viru, uz si to sinu k hlavni poste. Pekna, ale ta prazska v Jindrisske ulici definitivne vede. Na poste aspon zjistuji otviracku a cenu poslani baliku domu. Vedle je kostel Notre Dame, tak delam par fotek.

Notre Dame

Cestou si sedam v nejaky kavarne u fotbaloveho hriste a cucim, jak nektery Vietnamci docela vali:) Davam ledovou kavu, z jine IP adresy zvysuji a kontroluji karmu mych clanku (ha ha) a brouzdam po netu. Stale se smeji komentari ty Evy z Valecneho muzea, jezis to musel pro ni byt uplny sok, zjistit, ze tu lidi nejsou 100 let za opicema. Centrum Saigonu je opravdu pekne, o tomhle prumerny Cech sotva vi. Kazdy si predstavi asi nejakou spinu, ale pritom se mi zda, ze v centru je tu mozna i vetsi cistota nez v Praze. Tolik psich vykalu jako je na vinohradskych chodnicich tu vazne neni, vlastne tu nejsou snad zadny a pritom psy tu lidi taky maji. Vsechny parky v centru, co jsem videl, tak zadny nevypadal tak hnusne jako Karlovo namesti, ktery je opravdu hrozne neuveritelne zanedbany. Panove radni by se meli nad tim zamyslet. Takhle to aspon vypada v centru, ktere jsem mel moznost zatim videt.

Po asi hodinovem relaxu jdu smerem k casti zvane Cholon. Neni to daleko, ale chci se projit a zjistit jak se tu zije jinde. Zacina dopravni spicka, to mnozstvi motorek ne ulici je naprosto fascinujici. Cestou prochazim kolem nejaky kseftu s motorkama, ta nejlevnejsi stoji v 11000VND a nejedna se o nejaky "cinsky smejd" ale nejaka honda:) No dobry rozdil, u nas by stala aspon 3x tolik, kde se ty rozdily berou?

Moto spicka:

Dneska je sobota, tak nekteri Vietnamci travi cas svymi konicky, tenis, fotbal, volejbal, badminton, pingpong, to jsou sporty, co tu frcej. No je videt, ze uroven zeme se zvysuje, kdyz si lidi muzou dovolit se bavit a ne jen premyslet, jestli preziji dnesek. Kazdopadne vetsina vietnamske populace ale bohuzel zatim resi asi ten druhy problem.

V Cholonu navstevuji nejaky chram. Oproti Cine jsou tu ty chramy takovy vyzdobenejsi a atmosfera je daleko vic spiritualni, asi to delaji ty vsudepritomy vonne tycky, chramy mozna podobny co na Taiwanu. Jeste probehnu bylinkovou cast, kterou by poznal snad i ten fotr z Obecne skoly, co nemel cich. Obchody jsou citit tak na 10m daleko. Co to je za byliny, nezkoumam.

Uz jsem desne upajdanej, jdu si sednoud do restaurace, kterou v teto mestke casti doporucil LP. Davam nejaky hovezi, vcelku dobry. Chci si vzit nazpatek mototaxi, ale jako na potvoru nemuzu zrovna na zadnyho narazit, i ve Vietnamu asi plati Murphyho zakony. Po deseti min jednoho nachazim, za 10VND se vezu z5 na hotel. Relaxuju, davam sprchu...

Zapad nad Saigonem:

Vecer chci jit jeste zkouknout bar Underground, kde by to melo taky frcet. Beru mototaxi za 10VND a ten me vyhazuje pred barem. Cedule nikde, kazdopadne jsem tu ale dobre. Suverene kracim do suterenu, kde by to melo byt, ale ouha, ona je tu jen garaz. Slecna servirka mi vysvetluje, ze asi pred mesicem byl klub z "nejakych" duvodu uzavren. No skoda, jeste zkouknu Apokalypsu, ale jsem tu moc brzo na to, aby to tu jelo. Par slecinek tu uz ale je, ale asi spis kurvicek....no nic, beru mototaxi naz5 a jdu na jedno do baru Go2, kousek od hotelu. Tam uz jenom pokecam s nejakou Kanadankou a asi v pul 12 jdu, dnesnim chozenim docela vycerpan, spat.