18/9/2009 Vietnam: Dalat -> Saigon (HCM): Nocni zivot v Saigonu

Rano probiha zcela standardne. Vstavam tak, abych stihnul odjezd v pul osme od hotelu minibusem k velkemu autobusu, ktery me doveze az do hrisneho HCM. Ranni omeletka jako kazdy den. Platim na hotelu. Recepcni se mi snazila zauctovat i projedene snidane, to jsem ji ale zakazal, takze nakonec jsem opravdu zaplatil tech domluvenych $5 dolaru za noc.

 Minibusem projizdime mesto, nejdrive vyhazujeme vykourene Rusy, kteri se vraci z5 do Nha Thrangu a ja a jeste skupinka 4 vietnamskych turistu jsme dovezeni k autobusu smerujici do HCM. Prekvapive pojedeme lehatkovym autobusem, prestoze neni noc, ale co, ono je to vlastne i pohodlnejsi. Cesta je v horach a tech 300km by melo trovat podle planu 7h. Velky bus odjizdi kousek pred 8, k nasi skupince z minibusu se pridali uz jen parek 2 spanelu. Sedam si tak, abych mel pokud mozno klidnou jizdu, tzn. nekoukat se na cestu. Vybiram si jedno lehatko uprostred autobusu dole, tam je podle me nejvetsi sance na preziti:)

Zakladni predpoklad bezstresove jizdy - nevidet na cestu a na ridice

Cesta probiha stejne jako dnesni snidane, tj. standardne. Autobus predjizdi, tam kde bych to nechtel:( Silnice dost hrozna, autobus se kymaci a nad dirama nadskakuju jako vyloupnuty popcorn v hrnci. Nestandardni je jen oprava pneumatiky asi po hodine jizdy, kde nabirame tak 30 min ztratu, kterou samozrejme bude potreba dohnat:( Zajimalo by me, kolik mistni autobusaci na jedne gume ujedou. Podle gumy s dezenem hloubky aspon minus jeden milimetr to musi byt opravdu prebornici, ne-li mistri sveta v tomto neobvyklem oboru.

Cesta je opravdu hrozna, vsechny ty vymoly umocnuji jeste vykloktane tlumice naseho autobusu. Jeste ze je to lehatkovy bus, jinak by zadek dost trpel, takhle se to aspon rozlozi na vice mistech. Trpim i tak, v buse je docela vedro, klima jede asi na max ale nestiha, venku je vedro. Na ceste je docela dost zavalu, jestli je to nasledkem vcerejsiho mega lijaku nebo jestli je to na teto ceste standard, tezko rict. Ale uz u kazdeho zavalu stihli postavit ceduli "cong struong". Mozna se ceka na to, az prijde vetsi lijak, ktery to splachne ze silnice. Pred poledni prestavkou malem sejmeme jednoho motocyklistu, kdy se na uzouckou cestu musel vejit protijedouci kamion a nas bus predjizdejici toho motorkare. No bylo to o fous, asi i ridicovi vytryskly na obliceji kapicky potu, protoze volantem hybal neuveritelnou rychlosti sem a tam.

Stavime na obed v motorestu, vcelku ok, davam docela dobrou nejak zvlastne pripravenou ryzi a jedno pho bo. Odjizdime a cumim do mapy, ze se podivam, kde jsme. Myslel jsem si: "tak jeste tak 2h a kousek a jsme v Saigonu", trosku jsem se zhrozil, protoze za tech 5h jsme byli sotva v pulce. Ach jo.

Nastesti druha pulku je daleko rychlejsi, kvalita silnice se mirne zlepsila, ale za to narostl i provoz. Zbyvajici 80km pred Saigonem uz je provoz dost husty, kamiony a auta postupne vytlacily ze silnice i motorky, kterych tu neni tolik jako obvykle. Kolem silnice je tech 80km nepretrzita zastavba domu nebo tovaren. Pred Saigonem mijime par docela dost velkych kontejnerovych terminalu a taky obchody se vsim moznym. Nejvic me zaujala sekce prodej automobilovych naprav, prodej kabin na nakladaky a spinavych motoru. Jako nahradni dil se tu da koupit asi opravdu cokoliv.

Prijezd do Saigonu je samozrejme chaoticky, motorky uz jsou ale zase vsude. Zrejme tu sprchlo, protoze se musime brodit rychle se vytvorenyma jezirkama, ktere jsou vcelku hluboky. Presto v nich ale zadna motorka neuvazne, jsou to sikulove ty motorkari. Technika prejezdu jezirka na motorce je bud objet to po zvysenem chodniku, je-li k dispozici, no a pokud ne, pak se zvednou nohy a projede se to.

Vlevo technika "zvedam nohy", v pravo "jedu po chodniku".

Konecne v pul paty prijizdime do batuzkarske oblasti, takove bangkokske Khao San Road, ale v Saigonu. Hledam hotel, nabizi se mi jich spoustu za $10, nakonec nalezam jeden za $8. Pokoj sice kopka bez oken, ale je to nejlvenejsi a tak zly to zase neni:)

Rychle se vybaluju a jdu na prohlidku mesta. Vsude same motorky, daleko vic nez v Taipei na Taiwanu. Nez se setmi tak stihnu skouknout jen Hotel de Ville, Divadlo a par krasnych kolonialnich budov a jejich interieru. Opravdu krasa. Na rozdil od Havany na Kube je tu vetsina tech budov opravenych, takze to opravdu vsechno pusobi takovy hogofogo dojmem, jak exterier, tak interier.

HCM city, to je motorkaru city (zrovna mi tam tedy vjely dve kola, ale tech tu fak tolik neni)

a jedna z tech peknych budov.. Hotel Saigon

A Hotel de Ville

Uz je tma, vracim se k hotelu. Vecerim v Pakistanu. Docela mi to chutna, tedy az do te doby, kdy zacnu premyslet, jestli to divne zapachajici maso byl zamer sefkuchare nebo vliv stareho kureciho. Cim dal tim vic se prijlonuji k druhe verzi, uz je mi z toho tak blbe, ze to radsi nedojidam...No a cekanim na jidlo travim zakreslovanim nocnich baru a klubu z LP do prenosne mapicky, pripravy na vecer jsou vskutku dukladne:) Nemuzu preci chodit po tech barech s LP v ruce, jak nejaka batuzkarska socka.

Jdu na hotel pohonit svetovou sit a v pul desaty vyrazim po nocim Saigonu. Prvni jsou v planu bary v oblasti Dong Khoi, jako prvni jdu do Apokalypse now. Je moc brzo, jeste to tam nejede, tak aspon davam pivko (za 60VND:( ) a zjistuji u servirky, ktere bary jsou momentalne v Saigonu "in". Na papirek a do mapky mi zakresluje moji barovou trasu a vyrazim.

Cestou jsem samozrejme zastavovan mototaxikarema. Nabidka klasicka, zacina se svezenim, pak lady bum bum (to bum bum stale fakt nevim, co to je) a kdyz ani to nevyjde, konci se u marihuany nebo hasise. Obcas se prohodi poradi mezi lady a marihuanou. No nicmene nachazim dalsi bar, bohuzel jsem spatne oblecen, v sandalech a sortkach me dovnitr nepusti. Nechteji me pustit ani nakouknout, sekuritak je neuprosny. Moje domneka, ze mi napsali same zlatomladeznicke kluby se potvrzuje:(

Prochazim kolem klubu La Havana, krasny, ale takovy moc fogo a lehce postarsi slozeni, nic pro me. Klub Blue Gecko, takova spis australska putyka, mozna vzadu je bar. Vypadalo to tam, ze se to bude teprv rozjizdet, nejdu ani dovnitr. Q-bar nevim, nedari se mi to najit. Prichazim do ulice Dong Du, v ktere nachazim podnik Velvet. V prizemi je prodejna Versace. Tak to bude neco pro me.... Musim premlouvat sekuritaka, podle obleceni me odhadl a rika, ze je plno, prestoze do klubu proudi Vietnamci, nebo spise luxusne oddene Vietnamky.

Nakonec pod zaminkou, ze mam uvnitr kamose, me pousti na 2 minutky dovnitr, abych se s nim jako dohodl co a jak:) Dalsi hodne, ale fakt hodne zlatomladeznicky klubik.  V klubu je vskutku narvano a to tak, ze 80% tvori krasne, ale opravdu krasne mlade Vietnamky (vsechny zrejme ale s velmi vyvinutym cichovym smyslem pro rozpoznani velikosti bankovniho konta pripadneho adepta), zbytek je obsluha a panska cast. V klubu to uz okolo 11 dost jede, kazdopadne ja, abych nedostal pres drzku od sekuritaka, tak radsi vypadnu. Sice jsem vetsi a zatim stale i silnejsi, ale on tu ty kamose asi ma, kdezto ja ne. Navic pivko by tu bylo odhadem tak aspon za 80-100VND.

Dalsi klub na ulici 27 Ngo duc, jenom nakouknu, klub se teprv pripravuje na rozjezd...je tu liduprazdno a ani ja jim tu navstevnost nezvysim. Zrejme se to tu rozjizdi pozdeji. Tech par holek, co bylo uvnitr, vypadalo az podezrele lehce....

Hai Ba Trung je ulici se vsema tema nocnima podnikama, kam maji pristup asi jenom panove. Dovnitr se neodvazim, kazdopadne kdyz prochazim okolo, snazi se me nahaneci nalakat dovnitr otevrenim dveri. Vzdycky se objevi tak 5 dost spore oddenych asiatek. Jsem pro ne k sezrani, tedy asi spis moje penize:) Jdu nazpet do batuzkarskeho Pham Ngu Lao. Dost casto jsem pronasledovan mototaxikama s jejich standardim vyvojem nabidky. Vsechny odmitam:)

Oblast ulice Nguyen thai hoc je oblasti motoprostitutek. Prijizdi mi na skutrech jedna nabidka za druhou, ze skoro nestiham ani odmitat. Je o me zajem, mam fakt radost:)

Dochazim do baru GO2 (naproti je sileny byk), asi nejproflaknutejsi v Pham Ngu Lao. Dole potkavam ty dve australanky z busu. Zjistuju ze cestuji uz rok a dneska maji posledni den sve cesty, letadlo jim leti zitra rano. Cas jim ale taky letel, stejne jako cas leti me. Zjistuju, ze to jsou segry, prestoze jsem si myslel, ze to jsou 2 cestujici lesbicky, tak to timto opravuji. Vecer uz prokecam vlastne jenom s nima, docela se nasmejem  zvlaste nasima zazitkama z cest.

Bar Sileny byk...uf, cesky to zni hrozne divne...

Jdeme do horniho baru, uctuji tam vysokohorskou prirazku, cena piva se zvedla z 30 na 60:( Asi ve dve odchazime, loucime se a ja jsem si vypracoval prvni ostruvek zachrany v Australii, haha:))) Bydli nekde mezi Cairns a Sydney, tak ze se mam stavit. Po par pivech slibim vsechno, tak slibuju jako vietnamsky pionyr, ze se stavim. Dole jeste potkam jednoho z anglanu z Ha Long Bay, prohodime par slov a jdu spat.....