17/11/2009 Australie: Plavba okolo ostrovu Whitsundays I

 V cene hostelu je tu prekvapive i snidane. Jsou tu ale docela vykutaleni, v hostelu asi aby jim toho lidi moc nevyjedli, tak snidane je pristupna jen na hodinu, a to od pul osme do pul devate. No zvlastni, s tim jsem se jeste behem cestovani nepotkal. Zase tam ale nechci byt jako socka ve ctvrt na osmou a tak asi ve ¾ dorazim, vystojim frontu a snazim se nacpat tak, aby mi to vydrzelo na co nejdyl:) Snidane hostelos typycos – tousty a cerealie:)

 Volam na cislo z toho hezkeho propagacniho letacku a snazim se zjistit, kam ze to vlastne mam jit. Myslel jsem ze mam byt nekde az odpoledne, ale prekvapive mam byt uz v deset v nejakym obchudku. Po zjisteni adresy zjistuji, ze volam z budky asi o 50m dal:) Takze se rychle balim na lod podle predpisu z letacku a bezim s moji bagazi do cestovky, ktera je snad poslednim clankem mezi cestovkou v Cairns a lodi v mistni marine.

Tam docalovavam zbytek penez za vylet, trosku zaostale tady neberou karty, takze shanka po bankomatu, ze ktereho vytahuju dostatecnou hotovost. S tema kartama to tady fakt nechapu. V nekterych obchodech si jeste ke konecne cene reknou o prihoz 3% navic, kterou musi platit bance, ale nekde treba jako v supermarketu v potravinach nechteli po me zatim nic. Mozna tohle nejaky predpisy na potraviny zakazuji...

No kazdopadne caluju a pak vyuzivam dostatecne dlouho nabidky internetu zdarma pro toho, kdo si tu koupi zajezd. Stejne moje lod stejne odplouva az ve 4 odpo, takze den tak proflakam vicemene na netu a u mistni laguny pozorovanim leteckeho akrobata a mistnich krasek. No mistni jich je asi mensina, protoze na Airlie beach to vypada dost dost mezinarodne. Australanek tu asi ani moc neni, spis samy Nemecko, Holandsko, Anglie a trosku i Francie. Prekpvapive se nepotkavam s vietnamskym Bilbem a jeho kamosem, prestoze laguna je presne to misto, kde bych je ocekaval:)

Plaz v Airlie Beach:

V mistnim supermarketu probiha nakup nejakehych pochutin a zmrzliny. Trosku me tu zarazila zmrzlina s nazvem "Golden Gaytime". Zajimavy nazev, to uz asi mistni marketingovy odbornici z Algidy nevi, jak zakaznikum lest do....., aby si jejich produkt koupili, haha:) Jestli mistni feministky protestuji, ze chteji taktez vlastni zmrzlinu, opravdu nevim:) Taky by me zajimalo, jak by to pojmenovali u nas, jestli tak nejak neutralne jako "Teple obdobi" nebo rovnou "Buzikuv cas":)) No docela me ta zmrzka fakt pobavila...

Zlaty casy...

Kazdopadne ve ¾ na 4 jsem na srazu. Vsichni namornici se na prvni pohled poznaji, protoze je tu zakazan vstup normalnim zavazadlum a clovek musi mit veci bud v igelitce nebo v nejake supermarketove tasce z buniciny – tzv.eco bag. Takze tu vsichni vypadame trosku jak socky bezdomova.... cestou na sraz jsem jeste stacil smraknou informativni tabuli o nebezpeci v mori, no brrr. zadna sranda...

Prichazi typos, aha, tak to bude velky vtipalek, ale myslim, ze tadytoho asi docela dam:) Mlady Australan, stejne jako ostatni posadka. Vtipalek Greg, potapec Dave, kapitan trosku starsi Daniel a kucharka typicka hubena stredo Anglicanka Myllie, nebo tak nejak.

Probiha predstaveni na lodi, co a jak a tak nam Greg dava sanci se predstavit navzajem se sousedem. Mym sousedme na lodi je slecna, u ktere se ukaze neni jen mojim sousedem na lodi, ale i sousedem geografickym.  No sedi tedy vedle me, vypadajic asi  jako pipi dlouha/tlustci puncocha z Nemecka, ze se tedy jako pokusi se mnou predstavit. Jeji predstaveni probiha ok, to ze je z Nemecka a z Koblenz docela chapu, i znam.

Ovsem ona aby pochopila, ze jsem z CZ, tak ji to nejak ne a ne sepnout. Snazil jsem se tedy nejdrive anglicky, ale absolutne u ni mozkova tma, nekolikrat jsem to opakoval a pak jsem tedy zkusil moji odposlouchanou Nemcinou, ze jsem z CZ. Stale nic, probiha napoveda, ze mame spolecne hranice. Na to rekne, "ooh Polish". Skoro byla cela nadsana, jak to rychle rozlustila. No jsem na ni vyvalil oci a jeste opakoval. Nakonec musela probehnout porada s jeji o nece mene sirokou bud sestrou nebo kamaradkou a nakonec to holky, po tom co daly hlavy dohromady, rozlustily. Byly to presne takovy dve nefoukany Nemky, jak si clovek jen dokaze predstavit. Takze tim jsem si pro me konverzaci s nima vicemene zakazal, protoze to by stejne nemelo cenu. Neznat jmena sousednich zemich sve vlastni zeme je opravdu pro me ubohost nad ubohost a svedectvi o jejich totalni informacni ignoranci.

Ostatni clenove nasi vypravy uz vypadali docela normalne. Postupne jsem tedy zjistil, ze tu se mnou jede 3 x Taiwan (Rita, Sue a Pegy), 1x Cinanka (Melody), 2 x USA (1x nabuseny svajcenegr), 2 x UK, 2x FR (Corine a nevim), 5x GER (krome tech dvou velmi neprijemnych Nemek 3x docela pohodovy typosove), 2x NL, 1x MEX a 2 x CZ. To ze se mnou jede jeste jedna ceska jmenem Barbora jsem nahodou zjistil az asi po trech hodinach jizdy, kdy se to nejak prokeclo:)

Barbora – studentka AJ v Sydney,

Taiwanky – zvlaste Rita byla fakt zabavna, umela dobre AJ a dela spoustu blbosti, ostatni dve takove klasicky stydlive Taiwanky.

Cinanku – nakonec v presile plujici Taiwan vzal na milost a holky se i domluvili, i kdyz jim to zpocatku moc neslo. Cinanka studuje v Melbourne, ale tedka cestuje. Presne takova ta Cinanku studujici v rodine typicky uspesneho cinskeho podnikatele (textil, 2x deti - super drahy, dcery studujici jedna v USA druha tady v AUS), skolny 24000$A na rok, slusny.

Ostatni uz jsem moc podrobne nepoznal nebo nema cenu to sem psat, snad jenom, ze obe dve Francouzsky byly z Avignonu, docela nahoda. Pak me jeste prekvapilo to, ze jeden z Holandanu si vystudoval a za pul roku si snad ucenim telocviku vydelal na pulrocni cestovani po Australii. No asi sikula:)

Na plavbu jsem se tesil hlavne na to, jak se bude lod pod vlivem prudkeho orkanu naklanet, vlny budou strikat pres palubu, proste plavbu s pomoci plachet a ne plavbu na motor. To ale bohuzel pri dnesnim slunecnem pocasi nehrozilo. Odpoledni pocasi tedy bohuzel vyhovuje spis smazeni se chtejicim Nemkam:( Doufam, ze vecer budou jako raci! Chvili zkousime jet na plachtu, ale je to vazne slabota, lod moc nejede a tak se za pomoci motoru dostavame az na misto, kde budeme na lodi nocovat.

Plavba bez plachet:(

Vecere vcelku ok, jidlo je tedy vlastne dobre, protoze toho na me zbude hodne:)) Sledujeme zapad slunce a cekal jsem potom nejakou rozjetou party, tedy podle toho, kolik alkoholu si lidi na lod vzali. Kupodivu to ale nejak moc nefrci, vsichni sli spat snad po pul desaty. No kazdopadne i ja jsem si nejaky to pivko nakoupil. Pres den jsem vlastne lital po mistnich 2 alko obchodech a shanel vlastenecky nejaky cesky pivo, bohuzel bez uspechu. Nejvic se mu tu jmenem priblizil americky Budvajsr, ale tim preci nemuzu dnesnich 20 let od 17/11 oslavit:) Tak jsem vzal zavdek nejakemu XXXX pivku ve variante bitter, vcelku dobry. Rozhodne lepsi nez vsechny toceny, co jsem tu zatim mel. Po pivku je tu uz tak mrtvo, ze jdu spat na mou postel do podpalubi.

Zapad u Whitsundays...

V podpalubi je ovsem ukrutne vedro. Snazil jsem se to dat, ale nedal, tak jsem vylezl v noci na horni palubu. Ta osvetlena noc pod jihopolokoulackyma hvezdama je tu nadherna:)