16/9/2009 Vietnam: Nha Thrang -> Dalat

 Nakonec tedy jedu rannim busem v pul osmy a jak jsem zjistil, asi jsem udelal dobre. Rano tedy vstavam tak, abych byl v pul osme dole na recepci, je to trosku brzo, ale jde to. Vcelku prazdny bus prijizdi kousek po pul osme pred hotel. Pravda o tom, ze Vietnamci jsou ranni ptacata, se potvrzuje. V buse jsou povetsinou vietnamsti turiste a pak nejaky Slovani. Podle toho jak neustale vyhulovali a jejich reci, tak bych je tipnul na Rusy:)

 Vzhledem k tomu, ze jsem sel spat pozde, tak v buse hned usinam. Neusinam na dlouho. Do Dalatu je to asi 200km, bohuzel prvnich tak 80km je po dost bidne ceste, autobus vselijak nadskakuje, takze spat se tu rozhodne moc neda. Ridic autobus moc nesetri:) Snad je tohle predposledni jizda tadytoho autobusu a ta posledni uz bude beze me:)

V pulce cesty zastavujeme v nejakem "motorestu" u reky, vcelku takove prijemne misto. Davam snidani, asi moji 55.cestovatelska omeletka. Zase dobra a k tomu vietnamska ranni kavicka. Pokud ji naserviruji cerstvou, pak je vune opravdu hodne a krasne kavova a kava je moc dobra. Jinak bila kava ovsem neznamena s obyc mlekem, ale salko mlekem. Prekvapive to neni vubec spatny, alespon pro toho, kdo ma rad sladkou kavu jako ja:) (treba Karel Gott by to urcite ocenil, nebo to byl Matuska?).

Po prestavce nastava zmena kvality silnice. Zadky uz mame natrasene dost, takze tady uz pro jistotu Vietnamsky planovaci vybor pro turistiku nechal zbudovat krasnou novou silnici. Vjizdime po ni do hor. Lituju, ze tohle nejedu na moto. Aut je tu opravdu jenom par a ty vyhledy do udoli, zase nadhera..... Jedine nebezpeci je tady ten nas autobus. Ridic jede vcelku rychle, tedy hlavne z kopce. Do kopce nekolikrat zastavujeme. Ridic tvrdi, ze je to zastavka na foceni. Jsem ho stejne prokouk:) Zatimco turiste se venuji svemu foto hobby, ridic nenapadne v zadu u autobusu doleva vodu nebo neco do motoru:) Tak snad se nekde nevyklopime, to by bylo nemile. Jinak opravdu prujezd horami si clovek v buse tolik neuzije, kdyz musi svirat pulky kvuli kamikadze ridicovi. Vyhledy do udoli jsou tu ale i tak opravdu krasny:)

Cesta do Dalatu:

Vyhled do udoli:

Mimo vzrusujicich zazitku pri prujezdu nekteryma zatackama, pri kterych jsem se videl uz mimo silnci, je dostatecne vzrusujici jeste poslouchat blinkajici pani pres ulicku. Nastesti to tusila, tak ma s sebou zasobu igelitek.

Do Dalatu dojizdime nastesti vsichni v vcelku a i bus to, zda se, vydrzel. Zajizdime k nejakemu hotelu Hahn cafe hotel. Nechce se mi nikam moc chodit, zjistuji polohu, vcelku ok v centru. Tak za 5 dolacu se snidani to vemu. Hotel tedy neni nic moc, ale za tu cenu, to asi o moc lepsi chtit nemuzu. Dokonce nejsem takova socka, ze pokoj s oprejskanou stenou za $4 jsem odmitnul.

V Dalatu je nejaka zeleznicbi zubacka, chci se tim svest. Pani na recepci mi rika, ze je to 7km a ze je to dalka. Nakonec jsem tu jeji dalku usel rychlou chuzi asi za 25 min. O jejim odhadu vzdalenosti silne pochybuju, nebo uz proste chodim dost rychle:)

Na nadrazi zjistuji, ze mam stesti. Vlak ma opravdu odjizdet ve dve, jak je uvedeno v LP. Smula je, ze jsem jediny cestujici a min pocet je pry 5, aby jim to snad aspon pokrylo naklady. Cena na osobu je 88VND, coz odpovida tomu, co je uvedeno v LP. No co se da delat, tak chvili pockam, jestli nekdo neprijde. Na nadrazi se objevi dva Vietnamci, naky mladi manici ze Saigonu. Davam se s nima do reci, takovy malinko lehce podivny, ale v celku pohoda. Chteji taky jet, rikaji ze min pocet je tech pet (tak jsem pani dobre rozumnel) a ze 88VND je tedy cena za osobu. Tak cekame na dalsi dva odvazlivce:) 

Uz je asi dve nula pet, mame kliku. Na nadr prijel nejaky parek, odhadem American s nejakou asiatkou (ukazalo se, ze je z Kambodzi) a ze se chteji take svest. Super, uz je nas pet, tak ze pojedem. Najednou najaky zadrhel, ze snad zkusime jeste pockat do pul, nebo co,  jestli nekdo dalsi nedorazi. Vyptavam se, co je za pb, ale nikdo nic nerika, jen ze se pocka. Vietnamstici neco resi s ajzbonakama, nevim co, nerozumim. Nehce se ni moc cekat, tak si jdu koupit aspon neco k jidlu.

Prichazim ve 1430 a ze uz chci jet, kdyz je nas tech pet. Tak organizuju nakup listku. Najednou jeden z tech dvou Vietnamcu, ze prej minimalni cena je celkem 440VND, ale ze o ni jako Vietnamci to maji jen za 36VND, kdezto my, jako cizaci za 88VND, ale ze je potreba dat dohromady tech 440VND. O tom na zacatku nepadlo ani slovo, jsem vazne udiven. Vietnamec mi navrhuje, jestli mi tri nechceme zaplatit kazdy 110VND. Jsem na jeho super nabidku ziral jak kapr, naprosto jsem to odmitl, ze tohle tedy pro me nepripada v uvahu. Stejne jako nepodporuju dvoji ceny u nas, neuznavam je ani jinde....Ja tu preci nebudu podporovat nejaky podivny dvoji ceny. Takze tohle bylo asi to, co tam porad resili. Pracovne jsem si je prejmenoval na ultra smejdy. Nevim proc, ale dost me tohle jejich jednani nastvalo. Dal uz se s nima moc nebavim, az na konecny bye bye.

Nas VIP salonek v lokomotive. Vlevo ultra smejd c.1:)

Caluju 88VND, Amik s Kambodzou tech 110VND, zbytek docalovali asi ti dva ultra smejdi, nevim, neresim. Vyrazime. Vietkongsti ajzbonaci se rozhodli, ze pojedeme jenom lokomotivou, asi proto, ze je nas je jen tech 5, nebo aby se jim neopotrebovala kola na vagonu, nevim. Kazdopadne je to zajimavejsi.

Mistni Vietkong draha tu dost silne pripomina nase CSD. Na prodej tech peti listku (pet vlaku denne) tu jsou dve babky za okenkem, na nadru se poflakuji dalsi 4 lidi v nadrazackym (co tu delaj, nevim) a pak v nasi lokomotive je kamarad Standy Grosse (vietnamsky masinfira), jeho dohlizec a pak jeste pruvodci.

Tak takhle nejak ta jizda vypada. Jeste jsem to tu nepsal, ale curani u silnice nebo na verejnosti Vietnamci resi naprosto stejne, jako Cesi:)))

http://www.youtube.com/watch?v=esRf-ookIBI

Vyjizdime a pruvodci kontroluje jizdenky, prestoze byla pritomna jejich nakupu:) Zapamatovat si ty dva euroamericky vyhlizejici ksichty pro ni snad nemohl byt pb. Ale asi proces je proces:) Asi snad jako u nas:) Se tomu musim smat:) 

Vyrazime, jedeme tak dabelskou rychlosti okolo 15 km/h. Jet vice, tak vlak vyskoci z koleji nebo by se masina rozpadla. Uz chapu proc je tady ten dohlizec, asi kdyby na to doslo, tak aby stacili utahovat vsechny sroubky, co tu na lokomotive maji. Docela me prekvapilo, ze masinfira tu ma radici paku jako v aute. Ale je to zazitek a kde jinde na svete si clovek zaplati vlak, aby mohl jet:) Uzivam si to, lokomotiva se dost solidne klepe, snad toto nebude jeji posledni jizda....

Ridic zrovna hazi dvojku...

Dojizdime do nejake vesnice, no myslel jsem si, ze pojedeme malinko dal, ale tam se uz asi nejezdi. Pulhodky pauza, nez se pojede nazpatek. Na nadrazi je zase asi okolo 5ti lidi, co tu delaji, nevim. Zrejme lesti pres den zadkama zidle:) Ja zustavam v okoli nadrazi, ultra smejdi se sli podivat asi na pagodu nebo co.

Jedem nazpatek, cesta probiha obdobne az na to, ze sejmem jednu slepici. Chudak, mela si koupit listek a nesnazit se naskakovat za jizdy:)

Asi za 25min jizdy prijizdime do Dalatu, davam bye bye ultra smejdum a amikum. Jdu omrknout kvetinovou zahradu, vstupny 10VND, no vcelku pekny, jen vodu by tu mohli mit cistci. Chudak labut se v tom musi cely den koupat:)

Prijezd do stanice Dalat, ach ta zeleznicni romantika:)

Labut plovouci ve spinave vode, chudinka...

Obchazim mistni jezero a relaxuji na hotelu po narocnejsim dnu. Vecer projdu mistnacky trh, mistnackou restauraci a zakotvim v pekne kavarne retezce "Why not?". Hraji tu francouzske sansony, je tu docela pohoda a maji tu wifi. Dohanim blog. Cely odpoledne mi pokazili ty sajgonsti ultra smejdi, aspon ze tady byl takovy ochotny cisnik, tak ten den nakonec vylepsil. Mel asi desnou radost z toho, ze muze obsluhovat evropana a pokecat trosku anglicky:) Nakonec to stejne vsechno dobre dopadne:) To je pohadka....

No a jeste jsem zjistil, ze tu mame nejake vzdalene pribuzne....posledni slabiku z prijmeni sice trosku zkomolili, ale jinak se to docela podoba...bohuzel bylo zavreno, tak jsem s Luuem nemohl pokecat:(

A jeste foto auta mistniho policejniho sboru:) Cesti policiste tedka asi zavidi:)))