16/10/2009 Borneo: Narodni park Bako

 Strasidelna noc s mysma v dzungli Taman Negara uz je davno pozapomenuta, tak jsme rozhodnuti si tento silny zazitek zopakovat v Narodnim parku Bako, lezici asi 30km severne od Kuchingu. Autobus nam jede uz v 920, tak tomu musime zase prizpusobit nase vstavani:(

Po probuzeni v pul osme, sbaleni a check-outu dostavame na hostelu bohuzel zase tradicni hostelovou nedobrou snidani, cerstve tousty a mozna necerstvy plesnivy dzem. K tomu listujeme na 100% cerstvymi novinamy a znovu nachazime zminku o dalsim ceskem "uspechu". Tentokrat to neni z politiky jako v Dalatu, ale ze sportu. Sice nazev je o oslave Slovenskeho postupu na fotbalove MS, ale neuspech ceskych fotbalistu, je tu zminen:( Doufam, ze se na ceste dockam nejakeho novinoveho clanku, ktery bude prezentovat CZ trosku v uspesnejsim svetle, nez selhani ceskych fotbalistu nebo Paroubkovo odlozeni voleb.

Zase se o nas pise:(

Odchazime z hostelu, venku uz panuje zase pekne vedro, tak okolo 30:( Na autobusak to sice neni moc daleko, ale dochazime tam kompletne spoceny. U autobusaku si davam na prvni pohled dobrou limetkovou stavu, ale na ochutnani uz je to odporne kysely, takze konci v nejblizsim kosi.

Po optani a obdrzeni nekolika rad a pokrikovani od domorodcu, ze nas autobus cislo 6 jede z namesti s trhem, to nalezame. Jedeme jednim z tech "hyper" moderne vypadajicich busu znacky Hino:)

Autobus Hino - zrejme nejaky zaskok z bornejskeho technickeho muzea:)

Cesta trva necelou hodinku, pri ktere nas autobus funguje snad jako taxik. Nekolikrat zajizdime do  ulicek mimo hlavni trasu, vyhodime vzdy jednoho pasazera a couvanim se vracime na hlavni. Kazdopadne cesta je prijemna, spolu s nami tu jedou jeste 3 lide, ktere podle barvy kuze odhadujeme na turisty. Vzhledem k tomu, ze od autobusu se jeste musi je lodi, kterou je potreba najmout, organizuji spolecny najem lodi.

Dojizdime k sprave narodniho parku Bako, dozvidame se bohuzel spatnou zpravu, ze je ubytovani volne bohuzel jen v kempu ve stanu a ne v chatkach, ale i tak to berem. To bude zase noc:)

Lodkou pro 6 lidi jedeme po rece, zrejme probiha odliv. Prestoze jedeme smerem do more, jedem zahadne proti proudu. Mame nejaky problem s motorem, ale vzdycky se to nejak podari nahodit. Asi za pulhodky jizdy vyskakujeme u vstupu do Bako parku, precitame si varovnou ceduli a u spravy parku si chceme zaridit pujceni stanu, ale to pry az po setmeni, aby nam ho neukradli opice:) No tak to se na tu noc vazne tesim.

Tak hlavne aby se z nas nestali nejaci mentalove:)

Po tom co tedy neuspejeme se stanem, jdeme se nasytit. Je tu jen nejaky bufac, ale dobry a navic levny, jidlo za 4RM, pomer kvalita/cena naprosto OK:)

Jen co si odpocinem od "vysoce" narocneho presunu z Kuchingu, doplnime jiz zkusene zasoby pitne vody a vyrazime na nas "trek". Je tu krasne, klidek a cesta je dobra. Na zacatku cesty se tedy EL vyleka, kdyz ji nad hlavou skoci z ploto na strom jeden z makaku, ale nastesti to svoje vylekani rozdycha.

Makak provazochodec:

Jdeme kratky okruh z nabizenych tras. Oproti Taman Negare je tato dzungle pro nas jako prochazka upravenym parkem. Drevene chodnicky a hlavne perfektne znacena trasa, mapky, drevene schodiste pokud je potreba jit vyrazne do kopce, no super. Taman Negara je prava dzungle a Bako se s tim neda srovnat.

Navic, co je super, ze se tu nenachazeji zadne pijavice. Neni tu zrejme takove vlhko, ktere by je na nasi pesinku vyhnalo. Sice jsem se tesil, ze vyzkousim na jedne noze tabakovou ochranu dle LP a na jedne noze mydlovou ochranu dle jednoho z ctenaru blogu a statisticky to vyhodnotim, ale ta havet se nekam zdejchla. Ani jednu cestou nepotkavame, no skvely:)

Cesta je krasna, ale dosti rusivym elementem jsou modre pohazene pytle zabranujici erozi:(

A ta krasa, tam kde nejsou:)

Obejit okruh nam zabere asi 3h, ale asi se to da stihnout tak za hodinku a kousek. Cestou jsme se na zacatku dost zastavovali a cuceli na more, nez se prihnala docela solidni bourka s vcelku silnym destem. Jeste ze ten je teply, takze jediny co vadi, jsou trosku vice nez normalne buracejici hromy. Lehce pridame do kroku a za chvili se blizime na zacatek nasi trasy ke sprave parku.

Bourka se blizi:

Co nas obcas dost vydesi, je kdyz obcas bouchne uzaver od sumivych multaku, ktere si v postrani kapse batohu nesu. Jedine ja asi dokazu byt tak sikovny, ze si do nich zvladnu nalit vodu:))

Cestou si udelame malou odbocku na plaz Basar, kde je krasny vyhled a pozorujeme na plazi se poflakujici skupinku 3 neznamych zivocichu. Na te jsme po dukladnem fotografickem pruzkumu ala film Zvetsenina zjistili, ze to, co se na ni prohani, nejsou ptaci, ale opice. Uz se zacina stmivat, tak musime bezet, aby nas nezastihla tma. Konec cesty je pres mangrovniky, krasny, ale jeste krasnejsi je ten rudy zapad slunce, ktery tu dneska je. Opravdu neuveritelne barvy:)

Opicky na plazi:

Mangrovniky:

Mistnaci si hraji:)

Zelezo se tavi, aneb ruda zare na Borneem:)

I pres to, ze jsme toho moc neusli, to vedro stacilo na to, abysme se unavili a energeticky dost vycerpali. Takze davame ihned po prichodu na zakladnu veceri, nez nam bufetove podaven jidlo vyzerou ostatni nenazrani turiste. Po tom nasleduje stavba stanu v kempu a vytouzene pretvoreni naseho zvireciho tela ve sprse na telo lidske.

Jdeme znovu na terasku do "buface", nalezite nalezite nastrikany repelentem, komaru tu opravdu neni zrovna malo:( Snad tu nejsou zadny malaricti. Kecame u stolu, davame dezertik v podobe brownies a jednoho vysoce zaslouzeneho pivka Tiger. Snad uvidime jenom tigra tady a ne tigra pri zitrejsi dalsim prochazce po Bako parku. Vecer uz jen s vypetim vsech sil dopisuji blog a jdeme v pul 11 spat:)