14-15/11/2009 Australie: Magnetic Island II – na West Point/baz.rlx

Rano oznamuji na recepci, ze zustanu jeste dve noci. Za dalsi noc caluju 18A$, ctvrta uz je zdarma:) Na mem dormitory dneska snad neni misto, tak jsem znovu presunut na pokoj cislo 17 a zatim tam jsem sam, tak treba se nikdo ani nepristehuje a budu mit klidek:)

 Po klasicke snidani tousty a marmelada odchazim na muj vylet. Je asi deset a slunicko uz opravdu solidne prazi. Ve stinu asi 32 stupnu, na slunicku snad 40. Celkove mam v planu 24km chuze, popripade se to da zkratit jenom na 20, kdyz zpatecni cestu pojedu autousem.

Puvodne jsem mel jit se Spanelakem Roberem a jeho amigosem, ale nejak jsem je rano nemohl najit, tak jsem vyrazil sam. Nakonec mi vecer rekli, ze me hledali a nemohli taky najit a odesli misto toho na koaly.

Do Nelly beach, kde jsou trajekty je to jen necele dva kilaky a zvladam to asi za 25 min, kde delam prvni obcerstvovaci stanici v podobe zmrzliny (3A$ - pro WS, kdyby ji to zase zajimalo). Zjistuji, ze nektere veci tady v Australii jsou skutecne obracene nez je v Evrope bezny. Zatimco u nas se uvadi, kolik tuku produkt ma, v Australii se uvadi, kolik % tuku to nema:) Tak prvni protiobjev, doufam, ze jeste na neco prijdu, hahaha:)

Australske vzhuru nohama I:

Dale rychlochuzi dochazim do Picnic Bay, zhruba tak odhadem 2.5km a snazim se najit cestu na West Point, kam chci dorazit. Tu podle mapicky a jednoho zeptani nachazim.

Tady uz konci skoro jakykoliv zivot a hlavne provoz. Mezi jednotlivyma vesnickama na ostrove toho jezdi docela dost, ale tady fakt skoro nic a navic je sem zakazan vjezd autum z pujcuvny. No nic, slapu si to po silnici a koukam, jestli na me neciha nejaky ten mistni krokodyl. Prvni tri kilometry jsou po extra rozpaleny asfaltce, div ze se neroztecu. Zacinam pochybovat o tom, jestli to vubec cely dam. Je fakt desny vedro, vzduch se ani nehne, stejne jako na veky odpocivajici zaby na silnici. Zrejme to s tim opalovanim trosku prehnaly....asi je to oblibena jejich cinnost, na tech 3km jich bylo snad aspon 50...

Zabi relax:

Po trech kilacich a asi 40km projizdi prvni auto a na West Point je to asi jeste 5 km. Neda mi to, abych nezvednul ruku a zkusil pana stopnout. Samozrejme zastavuje a jede az na West Point. Poslednich 5 km tedy zvladam v nejakem pididzipu. Pan je tu na dovoleny, tak si pujcil auto a jen tak se tu projizdi. No pujcit si tu auto znamena, ze tu clovek ma k dispozici asi tak 8km asfaltu podel ostrova a pak spoustu odbocek okolo, vic nic:) A pak tuhle prasnou cestu, ale sem se muze asi jenom s dzipama...ale i normalni auto by to za nedestivyho pocasi krasne zvladlo.

Chvili se prochazim po West Pointu, je to tu krasny, krasny klidek. Skoda ze do vody se nemuze kvuli tem ruznym potvoram, ktery tu jsou, rejnoci, meduzi atp. Je vedro a nejradsi bych tam skocil.

West Point:

Jedna muslicka si nastesti umela vybrat lepsi misto na relaxaci:

Asi dvacet minut relaxuji a pripravuji se psychicky na zpatecni osmi kilometrovou skrz krokodyli cestu.

No teda krokodyla nepotkavam dikybohu zadnyho, preci jenom jsou asi daleko vic stahnuty asi bliz k vode, pokud tu tedy vubec nejaky jsou. Pan v dzipu rikal, ze snad pry jo. Na sousi bych mu stejne asi utekl.

Jdu a jdu a potkavam jedno plne auto v protismeru a pak po delsi dobe dve docela prazdny, tak treba budu mit stesti a budou se rychle vracet:) No kazdopadne 5ti kilometrovy usek po prasny ceste mi trva neco pres hodku, je to fakt narocny. Nevim, co je lepsi, jestli to mistni docela suchy vedro nebo vlhky treba malajsky vedro. Oboje je ale narocny:(

Cesta naz5:

Dochazim na asfaltku, kde je snad jeste hur. Ujdu asi kilometr a prijizdi to jedno prazdne auto. Nechce se mi stopovat, protoze uz je to jenom tak 2 km na bus, ale auto samo zastavuje a nabizi odvoz. No tak nenechavam se dvakrat premlouvat.. Bruce, Jane a jejich male dcerka nevim jakym jmenem se plavi vetsinu dobu po mori a jsou snad z Novy Guinnei, jestli jsem je dobre pochopil. Cesta sem jim pry trvala 4 dny, coz mi prijde docela rychly. Stejne jako pan v dzipu, take se jen tak projizdeji po ostrove a koukaji, kde co je. Akorat prijeli. Zastavujeme na chvili u jejich lodi. Cekal jsem neco daleko vetsiho, ale asi i na mensi lodi se ten usek mezi Novou Guinei a Australii da preplout. Lod dlouha tak snad max 10m.

Vyhazuji me u supermarketu v Nelly bay, potrebuju si koupit neco k jidlu. Zbytek uz zvladnu pesky. Vecer jsem chtel jit jeste na koaly, ale ty musi pockat do zitra. Dneska uz nikam nejdu a odpoledne relaxuji u mistnoho bazenu s jen lehci prochazkou po plazi.

Cestou jeste narazim na nejakou mistni obdobu francouzske hry petang:

Kecam s Francouzskou Laurie, ktera je tedy, jak se pozdeji ukaze, portugalsko-cinsky-kamodzky a francouzsky multimix. Ta se byla dneska potapet a je z toho docela nestastna, protoze to stalo pry za h...viditelnost jen na par metru, takze z vraku, ke kteremu se mela potapet, nebylo snad skoro nic. Tesil jsem se na fotky, ale pry ani zadnou neudelala:(

K veceri si kupujeme s amigosem Robera jedno australsky bily, vcelku ok. Stale resime, jestli vyrazime na mistni ostrovni "party". Nakonec volba padla ze se jede, tak na cestu zakupujeme jeste jedno. Prijizdime kousek po desate. Je tu tak akorat lidi, mozna trosku vic by ani nevadilo. Rober sem pritahnul jeste nejakou ultra naturlich Nemku (snad Gergu, jeslti je to tedy nemecke zenske jmeno) a taky dost typickou Anglicanku. Radsi bych se seznamoval s nejakyma australankama, ale je to tu spis fakt dost mezinarodni. Davame jeste jedno pivko v akci 2 za jeden a kecame na plazi. Kupodivu party konci vcelku brzo, ve dvanact se zavira a musi byt klid, tak se taky klidime prekvapive jeste operujici mistni autobusovou linkou k nam na hostel spat....

15/11/2009 Australie: Australie: Magnetic Island III - bazenovy relax 

Rano se mi nechce moc vstavat, vcerejsi party byla asi narocnejsi, nez jsem si myslel:) A taky me hlavne nikdo nebudi, protoze v moji dormitory nikdo krome me nespall. Nakonec asi v pul desaty vylezu a dnesni program je valecka se u bazenu. Opravdu narocna cestovatelska cinnost a vcelku neni o cem psat.

Jedina vetsi cinnost je navsteva mistniho supermarketu a snaha udelat si co nejsocialnejsi obed, co to jen jde. Uspech se dostavuje:) Spagety Heinz ohrev v mikrovlnce za dolar a pul, cinsky nudle za 90c ale neodolatelna zmrzlina za 3 kolace mi trosku kazi dnesni soci den, haha:)

Cely den vicemene prolezim a proctu u bazenu. Snaha o cteni je prerusena jednak poodpolednim spanekm (je vedro) a pak kecanim s multimixazni Laurie a jeji kamaradkou Marylen – Nemka, ktera ale nakonec odchazi spat na pokoj. No je dneska nedele, tak se preci nic nedela:) I u hostelu je to vylozene mrtvy, dost lidi odjelo a novy nejak neprijeli, tak "party" atmosferu tu aspon zachranuje particka tak padesatiletych chlapiku, co slavi narozky jednoho z nich.

Vecer uz jen zase prokecam s Laurie. Nemecko prekvapive spi a Spanelsko uz odjelo smer Townsville. Nikdo novi, krome jednoho korejce, asi jizniho a dalsich trosku skoro az pubertalnich nemcu, neprijel.

Dneska jsem asi trhnul rekord, jedina fotka za den....