13/10/2009 Malajsie: Cameron Higlands II -> KL a prozrazeni MH:)

 Vcera jsme zakoupili organizovany zajezd na prohlidku po mistnich farmickach a jednom chramu. Puvodne jsme chteli zvolit samomoto vylet, ale vzhledem k predrazenemu pujcovnemu (45RM) a lehce nesympatickemu pujcovateli jsme zvolili se zorganizovat za 25RM kazdy. Dneska jsme navic s nami vzali i MH, tak ji konecne i vizualne predstavim, protoze citim v tomto trosku mensi rest. Puvodne jsem o ni napsal, ze vlastne moc neni zcestovala, ale pak jsem si uvedomil, ze je to mozna jedna z nejvetsich novodobych ceskych cestovatelek, ktera se snad podivala do vsech koutu sveta, i kdyz nejvice casu travila asi na chorvatskych plazich. Buhvi, jestli treba neletela i s Vladimirem Remkem do kosmu jakozto velmi protekcni clen posadky.

 Rano se balime a na nasem GH davame poradnou snidani, logisticky krasne vsechno stihame. V 844 dojidam posledni sousto a v 845 uz skaceme do pripraveneho mnibusu. Puvodne jsem si myslel, ze nas pojede jen par, ale vzhledem k tomu, ze vcerejsi cajova atrakce byla zavrena, tak se to dneska nastradalo za dva dny a jede nas dvemi minibusy tak asi 15.

Jedeme znovu do Brinchangu, projizdime kolem pry nejlevnejsiho golfoveho hriste v Malajsi a kolem nejdrazsiho hotelu v Brinchangu do kvetinove zahrady, ktera je v mistni cinske kolonii, jak nas pruvodce Ind nezapomene nekolikrat pripomenout. Ind ma zajimavou dikci reci, nema takovy ten indicky styl, ale snazi se mluvit dost pomalu tak, aby vsichni rozumeli. 

Cinane si to postavili na takovych teraskach, takze jsme vyhnani nahoru do kopce. To po snidanovem prejedeni a vcerejsim zdolani nejvyssi poloostrovni malajske hory je docela zahul, az takovy, ze malem upadam do jednoho kvetinoveho zahonku. Ale kvetinky pekne voni, to co uz pekne neni, je vyhled na mistni moderni vystavbu, ktera opravdu do hor vubec nezapada. Nejvice pobavila mistni pekna vyzdoba. Ty barvy pusobi lehce kycovite a kycovitou atmosferu dokresluji i sadrove postavicky, ktere tu jsou po zahrade rozzesety.

MH v kvetinovem zahonku. (MH= Majka Hame:)))

Zase ten krasny pohled na mistni horskou architekturu:

Po kytickach navstevujeme jednu z jahodovych farem. Vcelku zajimavy. Jahody se tu nepestuji na zemi jako u nas, ale v takovych zvlastnich vyvysenych neco jako truhlicich. Denne se pry z farmy sklidi tak 25-30kg jahod. System je to opravdu docela dumyslny. Jahody nejsou zasazeny v normalni hline, ale v rozemletych kokosovych skorapkach, ktere pry dobre vedou vodou a maji dostatek zivin. Premyslim, jestli evropsti pestitele zvykli na stedre dotace z EU take vymysleji nove postupy, jak zeleninu nebo ovoce pestovat, nebo jestli jim dotace z EU vzdy staci na to ztratu zamaznout a do nejakych inovacich se nehrnou.

Jahodovy zahonek:

Vstup na farmu je zdarma, skoda ze neni zdarma uz jahodovy kolac, ktery se na me moc smal a musel jsem si ho zakoupit. Na EL se zrejme smaly cerstve jahody, ktere byly mozna o trosicku vice stavnatejsi nez ceske jahody, ale rozdil spis zadny. MH si nedala nic, protoze je pry vic na maso.

Po jahodove plantazi uz mirime konecne na plantaz cajovou. U cajove plantaze je nam vysvetlen zpusob pestovani a sberu. Stromek pry vydrzi 140 let a cajove listky se sbiraji kazdych presne 21 dni. Kazde 2 roky se musi stromky zastrihnout, aby nevyrostly moc do vysky a za dalsi 3 mesice je mozne sklizet nove listky. No zajimave a poucne. Cajovy sberac si tu vydela 22sentimu za nasbirane kilo, takze asi korunu. Ty nejlepsi sberaci pry jsou schopni nasbirat az 200kg za den. Z 5kg nasbiranych listku se pak pry pripravy 1kg caje urcenych na prodej. Po prohlidce plantaze si to uz frcime do tovarny znacky BOH.

EL v cajove plantazi:

Postup ve zpracovani caje je vcelku jednoduchy, nejdrive drceni, fermentace a pak snad suseni, trideni a baleni. Tridi se podle porusenosti cajovych listku, ten nejvic rozdrceny odpad jde do cajovych sacku. Cekal bych, ze v tovarne na caj to bude nejak prijemne vonet, ale zadny cajovy oder se zde nevyskytujeme. Nasleduje prochazka kramkem se suvenyry a navsteva mistni kavarnicky, kde si znovu musim dat kolac, tentokrat ovsem jablecny. Samozrejme tu meli i caj, ale ten jsem si nedal, protoze davat si caj v cajove tovarne mi prijde dosti neoriginalni.

Vyhled z kavarny byl naprosto uzasny a ty zelene cajove plantae jsou pro oci a mozek krasne relaxujici. Podle me je to nejhezci prirodni vyhled z kavarny, ktery jsem kdy videl a za to si mistni kavarna i tovarna zaslouzi 1 s dvema **.

MH se rozhlizi po udoli a kavarne:)

EL v kavarne:

Po caji nasledovala motyli farma, kde byli jeste jiny zivocichove, jako hadi, stiri jesterky a brouci. Osahal jsem si nejvetsiho brouka na svete a taktez vzal do ruky stira, no opravdu super zazitek:))) Motyli ale docela pekny, ale uz tak nejak jsem se dost zacinal tesit na konec naseho organizovaneho zajezdu. Prejeli jsme autem asi do 50m vzdaleno vceli farmy. Zrejme si mysli, ze v Evrope vcely nemame, nebo me velkemu vcelovemu znalci, to neprislo tedy nijak zvlastni natoz poucne, krome zjisteni, ze vcela korejska je mensi nez vcela u nas. Po nude na vcelove farme jsme byli vzati jeste na prohlidku chramu, ktery byl zrejme chloubou mesta. Nicmene po zhlednuti krasnych a zdobenych chramu v Cine nebo na Taiwanu byl tohle dost slaby odvar, takze moje cekani na vysvobozeni se ze zajezdu se stavalo nekonecnym.

Nejvetsi brouk sveta:

A par motylu:

Nastesti toto byl posledni bod zajezdu, uz jsme jel byli odvezeni zpet do Tanah Rata, zatleskali nasemu pruvodci a vystoupili na nadrazi, kde jsem zakoupili jizdenky do hlavniho mesta Malajsii – KL. V nasem GH tento autobus nazvali "very very old local bus", tak jsem zvedavy, jaky zazitek to bude skryvat.

Jdeme se najist konecne k Cinanum, davam si nejakou ovci, ale znovu je to trosku po kari. Tak i Cinane tu asi najeli na to, co trh zada a odklonili se od svych jidel. Nastesti davame super vodni spenat na cesneku. Jidlo ale dobre. Po tom vyzvedavam u jednoho Inda nyni jiz sesite, drive roztrzene kalhoty, za ktere caluju 2RM a jdeme relaxovat pred prejezdem do KL na nas GH.

Asi ve 4 odchazime smer na autobusak. Rekl bych, ze z tech muzejnich kousku mame docela kliku, protoze do KL jede ten nejmene stary. Autobus ale opravdu uz postarsiho data. Ridic po me hned chce jizdenky, vypada docela zmatene, protoze za asi dalsi minutu je chce znova. Zrejme mu nejak neodpovida pocet cestujicich a pocet utrzku jizdenek. Na pomoc mu prijde nejaka mladsi posila, ktera chte videt jizdenky znovu, tak to uz je po treti. Zda se, ze vsechno sedi a konecne se muze nase vozidlo dat do pohybu.

Sjizdime dolu zhor, jedna zatacka za druhou. Zatimco autobus potrebuje do nadrze natankovat, jeden z cestujicich za benzinkou vyprazdnuje obsah sveho zaludku. Tak to mame prvni zastavku. Dalsi zastavka je za chvili u sazkove kancelare, protoze zrejme nas ridic a jeste nejaci dalsi spolucestujici si potrebuji vsadit. Cekame tak 15 min. Druha zastavka. Nasleduje zastavka v autobusovem depu, kde pro nas nepochopitelne dochazi k myti autobusu. Zrejme do KL neni povolen vjezd spinavym autobusum. Omyt autobus zabere mistnakum necelou hodinu. Brzky prijezd do KL se trosku rozplyva. Pada tma a jedine svetlo v autobuse jsou dve predni svetla, veskere osvetleni v buse chybi, stejne tak jako osvetleni ridicovi palubni desky. No pak zjistuji, ze mu aspon lehce sviti tachometr, ktery ale je vicemene k nicemu, protoze maximalni povolenou rychlost na dalnici tento stroj prekonat nemuze. Na dalnici nasleduje zastavka na jidlo, dalsi pul hodka ztracena:(

Nastesti dalsi zastavka se nekona, takze v pul desate prijizdime do KL, jsme vyhozeni z autobusu neznamo kde. Doptavame se, jak se dostat do oblasti Golden Triangl, kde mame tipa od Jenny se Sarou na nejake dobre a ne drahe ubytko. Je to jen kilak od mista vyhozeni, takze to dochazime pesky, misto nachazime presne podle popisu, jen hotel tu nejak chybi. No tak nachazime hostel Ponde Lodge a za 60RM to bereme. Je to sice lehce drazsi, nez jsem cekal, ale nema smysl se nekam honit kvuli par dolarum. (Nakonec jsme zjistili, ze ten vytipovany hotel byl nalevo od McD, akorat ze nalevo a napravo to tak nejak vypadalo stejne).

Hnedka ale jdeme nekam na jidlo, davam rychle jidlo, vcelku drahy, ale aspon po dlouhe dobe jime s ubrusem na stole. Jidlo kazdopadne dobry, az tedy na tu cenu (25RM). No KL bude asi trosku drazsi nez zbytek Malajsii.

Chceme se jit jeste podivat na Petronas Twin Tower, cestu nachazime snadno, protoze veze uz jsou z dalky krasne videt a svetlo smerujici do nebe se take moc neda prehlednout:)

Akorat v momente, kdy si chci krasne osvetlene obri Petronas Towers vyfotit, je pulnoc a veze zhasnout. Tak jedinou nocni fotku, kterou si delam, je potvrzeni me vysky:) Sice jsem tu tedy trosku zhubnul, ale aspon jsem tu vyrostl:)

Uz mam 2m: