1/10/2009 Kambodza: Battambang – Vareni a Bambusovy vlak

 Vzhledem k bouri Ketsana putujici JV Asii, ktera se i v BTMG castecne projevuje jemnym mrholenim a obcasnym destem, jsem si musel najit na dnesek, nebo alespon na jeho cast, nejakou aktivitu pod strechou. Clovek nesmi zahalet:) V pruvodci jsem nasel dopoledni kurz vareni v restauraci Smokin Pot, tak ze to zkusim a vcera jsem se do kurzu za $8 zapsal. V BTMG funguji zrejme asi 2 takove nabidky, protoze jeste jeden nabizel muj Royal hotel. Ten stal ovsem $10 a zacinal uz v 8, takze jak z hlediska financniho tak z hlediska casove byla volba za $8 jednoznacne pro me prijatelnejsi:)

Vstavam tak, abych byl ve Smoking Pot v 920, coz se mi jakz takz dari. Hlavne jsem nechtel byt sam, kdo bude toto podnikat. Prichazim a jsem tam sam, trosku jsem nesvuj. No nastesti za chvili se objevi nejaky jak pozdeji zjistim Australan, dale se objevi jeste 2 parky z US a jeden parek z UK, takze nas je skoro vic nez dost:(

V pul devaty zaciname, nas mistr ovenceny aspon 5ti hvezdama z kambodzskeho Michelinu se jmenju Vannak. Pri ranni sladke kave nam vysvetluje, co a jak a za chvili uz odchazime na trh nakoupit cerstve suroviny na dnesni vareni. Varit se bude Amok, hovezi Lac Loc a na zaver kureci polevka.

Nakupujeme postupne potrebne suroviny, hlavne zeleninu a maso. Neco uz znam (jako treba Lemon grass – citronova trava) a neco teprv poznavam, jako treba Morning Glory (Povijnice nachova) a Tamarind. No tak pro me je to aspon se seznamovani s novyma ingrediencema. Kupujeme nejakou rybu, kus snad za $2, pak svickovou, kg za $4 a ostatni si moc nepamatuju, protoze vsechno nakupoval Vannak.

Tak kterou vemem?:

Kdybysme nakupovali my, lehce by se nam vareni asi prodrazilo:) Ptam se Vannaka, co delaji s neprodanym masem. Prry to maso, co se na trhu neproda ten samy den, tak putuje vecer na uzeni nebo suseni...no nevim jestli tomu verit nebo ne, ale snad je to pravda. COIjka, co by to tu kontrolovala, tu asi ve meste neni:) Zrejme si to tu kontroluje trh a lidi si to mezi s sebou rozkriknou, kdo prodava nebo prodaval zkazene maso, takze si to nikdo treba nelajsne.

Po nakupu, kdy kazdy vyfasujeme na odnos malou igelitku, se vracime do restaurace. Tam uz Vannakovi pomocnice vsechno pripravili, takze po kratsi prestavce muzeme zacit. Nejdriv vyrabime nejakou pastu, ktera se pouzije jednak do toho Amoku a jednak na Loc Lac..

Pasta se vyrobi vcelku snadno, ingredience tak vseho akorat, cili papricky se dodavaji dle pozadavku an silny nebo slaby zazeh. Cim mensi papricka, tim vice pali a naopak.

Pasta se pak vyrobi drcenim v hmozdiri a chutna docela dobre...Kdyz jsem jedl ten Amok v Siem Reapu poprve, tak jsem si myslel, ze je to udelane se smetanou, ale takvou tu smetanovou chut a barvu tomu dodava kokosove mleko, ktere si cerstve vylisujeme:) Pak uz jenom vsechno postupne hazime na panev pana Voka a lopatkou vsechno michame nebo oddelujeme tak, jak nam rika nas mistr Vannak.

A jdem varit:

Nevim kolik ma Vannk deti, asi tolik jako je v Kambodze smeti. Mota se jich tu hodne okolo stejne jako se tu motaji pojizdny prodejci, kteri dobre vedi, ze Vanakovi deti jsou velmi dobri zakaznici. Deti spolykaji za dopoledne kazdy snad po trech zmrzlinach:)

Jidlo je hotove, nejlepsi cast je samozrejme jeho konzumace. Moje jidlo je vskutku lahudkove:) Hm, dobrota...Dale pripravujem ten Lac Loc, zase na Vok atp. Taky dobry.

Muj Amok:

Zakoncujeme to polevkou, ktere je velmi jednoducha na pripavu, ale bohuzel taky velmi takova chuda. Bohuzel ta mi uz tolik nechutna, ale nastesti jsem uz dostatecne nasycen dvouma predchozima vybornyma pokrmama, takze mi to ani tak nevadi. Na zaver dostavame jeste Khmerskou Vannakovu kucharku, tak se tesim az si doma v CZ neco vyzkousim. Bohuzel s tema ingrediencema to bude asi dost slozity:( Jsem spokojen, mam dojem, ze tech $8 bylo dobre investovano a je to takove prijemne stravene dopoledne:)

Koncime kousek po jedne, chtel bych se jet podivat na mistni technickou specialitu, Bambusovy vlak. V hotelu si pujcuji za jeden dolac kolo, ktere vypada, ze by ty 4 km, co potrebuji ujet, snad mohlo vydrzet. Dle LP nachazim krasne cestu a prijizdim k prejezdu, kde je sipicka Bamboo Train. Bohuzel nejaky klucina mi vysvetluje, ze dneska vlak nejezdi, ze snad prijel nejaky velky vlak nebo co, no myslim, ze blekotal nejaky blbosti jenom proto, protoze oni tu ten vlak zrovna nemeli a abych prisel zitra. Nakonec mi ale pod natlakem prozradi, ze kousek dal Bambusovy vlak najdu. Takze krasne rozbahnenou cestou dojizdim k vlaku, kde uz mistnaci cekaji na turistech touzicich se svezt touto zeleznicni vyjmecnosti.

Cestou jeste stihnu videt misni stehovaky:

Prichazi manazerka bambusove drahy a nasazuje cenu $10, coz vim ze je prehany, ze ferova cena pro turisty je $5, a i to je mozna dost, kdyz si vzpomenu, ze za tyhle penize jsem si v Dalatu koupil celou velkou masinu. Kazdopadne smlouvam a smlouvam co to jde, nakonec skoncim na hodinove projizdce za $5 dolaru. Kdyz to vemu a jdu si koupit jedno japonske pivko znacky Asahi, prijizdi na motorce nejaka Francouzska. Tak se s ni davam do reci, chce jet taky a spolecne to usmlouvame na $8 dolaru pro oba. No i tak je to stejne na Kamobodzu drahy, ale na mene opravdu jit nechteli.

Kazdopadne vyjizdime, je to docela zazitek. Tentokrat neotravuje zadna pruvodci, vsechno co bylo domluveno ustne tu plati, listek neni potreba. Delam si s ni jednu z mych dementne se usmivajich fotek:) Manazerka ma klasicky manazersky odev z JV Asie - pyzamo:)

Kazdopadne vlak vypada tak, ze na koleje se hodi dve zelezne napravy nicim nespojene, na to se mrskne takova drevena deska se sekackovym motorem. Remenem se pak pohani jedna z naprav. No je to zazitek. Kambodzsky kolega Standy Grosse vypada takto, vedle neho sedi tzv.rozstrkavac (Vlak je potreba na zacatek trosku roztrcit, aby odpor vuci remenu nebyl tak silny:)

Pokud se proti sobe dva takove Kambodzske TGV potkaji, pak se musi jeden vlak rozlozit a dat mimo cestu. Jak cela operace vypada, je mozne videt tady:

http://www.youtube.com/user/MrSkuban#play/all/uploads-all/1/siS5HpYvusc

Vlak mimo trat:

Zakladni pravidlo pro urceni vlaku, ktery se hodi mimo trat je docela logicke: ten co veze mensi naklad se musi klidit z cesty. Nicmene pak je tu jeste asi jedno takove nepsane pravidlo, a to, ze pokud na vlaku jede dolarovy turista, ma vlak prednost. Prachy tady v Kambodzi znamenaji dost. (Plati i na silnici - pokud si nekde musi dat prednost dve auta stejne znacky stejneho modelu, pak ma prednost ten, ktery ma auto novejsi a hezci, protoze je jaksi povazovan za dulezitejsiho).  Asi to neplati ve vsech pripadech, ale v nasem to platilo:( Tyhle ustupky turistum mi vzdycky trosku vadi, rad bych si zazival to co mistni, stejne ale jako jejich ceny:)

Tak provoz na teto trati by se 100% pravdepodobnosti u nas Drazni inspekce zakazala:

Nicmene pokracujem dabelskou jizdou po kolejich do cca tak 10km vzdaleneho nadrazi. Maximalni rychlost, ktery nas vlak podle me vyvine, cimz predci i nektere ceske lokalky, je tak 40km/h. Vzhledem k tomu, ze je to trosku jako na horzke draze, protoze koleje rozhodne nejsou rovne, tak ta ctyricitka naprosto staci. Cestou nabirame par lokalcu, kteri vzhledem k tomu, ze uz vlak byl nekolikanasobne nami preplacen, neplati nic.

Na nadrazi mi delaji mistni slecny modni prehlidku:

Tak takhle rychle se to dokaze rozjet:

http://www.youtube.com/user/MrSkuban#play/all/uploads-all/0/dD0t1FtlLh0

Cestou nazpatek z bambusackyho nadrazi to beru trosku oklikou. Mam dojem, ze k mistnakum dobre zapadam, protoze se mi dari vsechny ty bahnity cesty krasne projizdet. Cestou nazpatek pozoruji trenink dracich lodi. Divim, ze lod vubec pluje na hladine.

Justine necestuje sama, ale se svym tatkou. Pry prodal vsechno v Evrope a tedka se chce usadit v Asii na Ko Changu. No takovych pripadu tu bude asi vic, ale on je prvni, kteryho asi potkam. No to jsem na nej zvedavej, co je zac. Domlouvame se s Justine na veceri, jeji otec ale pry nepujde, no tim asi skoro lip.

Jedu na hotel trosku zrelaxovat po tom narocnem dni. Kolo to prekvapive vydrzelo, ale moc sanci sem mu na zacatku nedaval:)

Dneska mam na ty lahudky opravdu kliku. Po vareni a bambusovem vlaku vidim tutu silnicni lahudku:)

Nejak jsme se asi blbe domluvili a tak vyrazim na veceri sam. Nakonec povecerim, co jsem dneska varil. Jidlo vazne dobry. Kdyz dovecerim prijde nahodou Justine, no tak nakonec to vyslo:).

Kecame a kecame nez zavrou vsechny stanky postavene u prilezitosti zavodu dracich lodi, ktere jsem chtel projit. No tak snad zitra to stihnu.....pak uz jenom na hotel a spat:)