Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jsem vesničanka a jsem za to ráda

Až do svých 40 let jsem byla typický panelákový a sídlištní člověk, ne z přesvědčení, ale spíše dílem osudu a nežilo se mi takto špatně. Jen postupně jsem začala více a více vnímat nedostatek vzduchu a přírody kolem sebe.

Začalo to nenápadně, balkon jsem už nechtěla využívat jen na věšení prádla, ale zakoupila jsem křesla, rozkládací stolek a časem přibyl i malý gril. Svou touhu zabořit ruce do hlíny, která do té doby velmi úspěšně někde ve mně hluboce dřímala, jsem uspokojila tím, že jsem zvelebila malý betonový záhonek u vchodu do domu, který byl již léta zanedbaný. Poté, co jsem každý slunečný víkend tahala rodinu z bytu na výlet do přírody, došlo i mému manželovi, že je to se mnou vážné a že mi čtyři stěny našeho panelákového bytu přestávají stačit. A tak jsme se začali rozhlížet po domečku a s ohledem na cenu nemovitostí v našem městě se z nás tak nějak přirozeně stali do roka vesničani. Tedy ne každému ten vesnický vzduch opravdu svědčil, takže jsem se nakonec stala tou pravou vesničankou jen já.

Možná tím, že naše vesnice není typickou vesnicí, kde se vstává se slepicemi a lišky tam dávají dobrou noc, ale díky své atypičnosti polohy v pěkné krajině, výbornému dopravnímu spojení a zajímavé vědecké instituci, která zde sídlí a přitahuje spousty vzdělaných a chytrých lidí, kteří zde žijí či pracují, jsem se zde, do té doby městský člověk zabydlela velmi rychle.

Nejdříve se mé kroky omezovaly jen na náš dům a zahradu. Zkoušela jsme pěstovat vše možné (když už ten prostor máme), pořídila jsem si nějaká ta zvířata (když už máme tu zahradu), sem tam opekla buřty na ohni a poslouchala u toho Nedvědy (když už jedinou alternativou na večer nebyl jen gauč a TV) a tak nějak jsem si užívala změny stylu života.

Až postupně jsem se začala dívat i za plot naší zahrady. Díky místnímu turistickému oddílu jsem se po dlouhých letech vypravila jako vedoucí na tábor a ověřila si, že mě to pořád baví. Když jsem pocítila potřebu zapojit se do nějaké charitativní činnosti a pokukovala po něčem opravdu velkém, z čeho bych mohla mít pocit uspokojení (jako třeba adopce na dálku), cvrnkla mi do nosu možnost zapojit se do sociální oblasti přímo v naší obci a začala jsem se stýkat s našimi seniory a pamětníky a vyslechla jsem si spoustu životních příběhů i vyprávění o tom, jak se v naší vesnici žilo dříve, což pro mne jako pro novodobou náplavu bylo více než zajímavé. Postupně jsem začala (nejen) pro seniory organizovat kulturní akce v naší obci, přednášky na zajímavá témata jako byl Karel Čapek a W. Shakespeare, talk show se zajímavými osobnostmi, zpívání s harmonikou apod. Před sebou mám i organizaci prvního zájezdu za kulturou do velkého města. Začala jsem také psát kroniku naší kapličky, která navazuje na kroniku válečnou a poválečnou a na dlouhou dobu poté, kterou nikdo do kroniky nezaznamenával.   Protože jsem se ve městě dlouho věnovala ochotnickému divadlu, jednoho dne mne napadlo, že by i u nás na vesnici mohli být lidé, kteří by si rádi zahráli ochotnické divadlo. Od nápadu k realizaci premiéry našeho autorského představení s živou hudbou, 14 účinkujícími a vyprodaným sálem uplynul sotva rok.

Nemám nic proti životu ve městě ani na sídlišti. Vím, že můj život ve městě s dostupností všeho a celkem jednoduchou údržbou bytu byl jednodušší. Teď je můj život v mnohém složitější, ale také mnohem barevnější. Vědomí, že můj nápad má šanci na realizaci ve mně rozvíjí moji kreativitu i chuť pouštět se do nových věcí. A hlavně mne tento způsob života naučil nežít jen pro sebe a svou rodinu, ale věnovat část svého času i dalším lidem, kterým díky tomu mohu pomáhat, přinášet nové podněty a sem tam i okamžiky radosti do jejich životů, což v anonymitě velkých měst je přece jen o něco složitější.

Autor: Hana Krommerová | čtvrtek 9.2.2023 9:42 | karma článku: 28,19 | přečteno: 941x
  • Další články autora

Hana Krommerová

S obytňákem na cestách 2. část

Cestování obytňákem je zajímavá zkušenost. Pokud vás zajímají další mé postřehy, tak směle do čtení.

12.6.2024 v 7:32 | Karma: 12,07 | Přečteno: 272x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

S obytňákem na cestách 1. část

Spousta lidí o cestování obytným vozem sní. Většina z nich má tento způsob cestování zidealizovaný. Stejně tak, jako jsem to měla ještě nedávno já.

11.6.2024 v 10:25 | Karma: 15,20 | Přečteno: 311x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Lidskost versus předpisy

Předpisy nás obklopují všude. Důležitost jim však vždy přikládá člověk. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk přestane používat selský rozum, potlačí lidskost v sobě a tvrdohlavě hájí předpisy i tam, kde to není životně důležité.

25.4.2024 v 10:29 | Karma: 18,40 | Přečteno: 414x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Když jsou karty rozdány

Občas si představuji, že někde na začátku je buňka, která dává vzniknout životu na této planetě a navzdory občasné nespokojenosti, kterou se sebou a svým životem pociťuji si říkám, že té mé buňce musím být vděčná.

5.1.2024 v 9:54 | Karma: 10,30 | Přečteno: 221x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Bonbonek na cestě - Tisíc příběhů

Den čtrnáctý - z Teo do Santiaga de Compostela, cca 11 kilometrů. Večer si píšeme s Katkou, která provedla mega rychlý přesun do Padronu, že je šance na to, že bychom se mohly v Santiagu ještě potkat.

17.11.2023 v 6:37 | Karma: 11,12 | Přečteno: 170x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Turek: Nejdu rozbít Evropu, potřebuje ale rekonstrukci a velký šok

10. června 2024

Jedním z největších překvapení letošních evropských voleb se stal Filip Turek. Po vyhlášení...

Česko vyzývá EU, aby omezilo ruské diplomaty. Špionománie, hrozí Kreml odvetou

17. června 2024  22:20

Pokud EU omezí pohyb ruských diplomatů, přijme Moskva odvetná opatření. Vyplývá to z vyjádření...

Německá policie odvezla migranty do Polska, Varšava žádá vysvětlení

17. června 2024

Varšava chce po Berlínu vysvětlení poté, co německá policie převezla skupinu pěti migrantů na...

Nečistý boj o trampské kempy na Kokořínsku: úřad tajně uzavřel dohodu

17. června 2024

Premium České vědecké kapacity se zastaly existence nelegálních trampských tábořišť v CHKO Kokořínsko. Nyní...

Na ochranu sportovců v Česku nikdo nedohlíží, říká zakladatelka iniciativy

17. června 2024  19:48

V zahraničí dohlíží na bezpečnost sportovců tzv. Safeguarding Officeři. Chrání je před obtěžováním...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

  • Počet článků 35
  • Celková karma 15,22
  • Průměrná čtenost 317x
Lidské příběhy...zajímají mne...sama si pro ně chodím, zejména ke starým lidem, ale občas přijde silný lidský příběh i přímo za mnou...jsou pro mne inspirací, když stojím na životních křižovatkách...jsou pro mne zdrojem energie, když mi pod tíhou všech starostí ubývá...jsou pro mne impulsem k odvaze tam, kde bych se jinak bála udělat krok vpřed...každý má svůj příběh a myslím, že je škoda si jej nechávat pro sebe.

Seznam rubrik