Tak nějak jsem pochopil projev pana premiéra, který jsem si poslechl až dnes. Proč jsem otálel? Prostě jsem tušil, že bude nejen poslušně předčítat text od nějakého poddaného ale bude i vzdálen mému očekávání.
Kdyby to alespoň znělo jako pohádka s dobrým koncem. Vůbec ne. Byl to spíše nástin vládní politiky, která nevede odnikud nikam, prostě od mantinelu k mantinelu. Všeobecné přiznání k možným nespecifikovaným chybám vyznělo tak, že další chyby budou logicky následovat.
Ano, doba je těžká, ale já to zvládnu, zaznělo také. Prosím? Nevím jak kdo, ale mně takové tvrzení připadá nejen nemístné, ale spíše arogantní a rozhodně ne vhodné pro novoroční projev. Nějak mi to v mysli kolidovalo s tím velkorysým poděkováním všem, kteří nezklamali a opravdu se snažili ze všech sil vyrovnat se s tak nenadálou situací.
A to přes veškerý chaos, který produkovala vláda. A i přesto, že mnohým obětavým občanům házela doslova klacky pod nohy. Což dělá dodnes a jistě v tom bude pokračovat i v novém roce, který právě načínáme. Jak to myslím? Jednoduše. Nebude si prostě i nadále dělat starosti o život těch „zdravých“. Těch, které tak potřebujeme k našemu přežití jako suverénní a samostatná společnost.
Protože to světýlko na konci tunelu, tedy to hysterické očkování, může i zhasnout. Ne nemám nic proti všem těmto snahám. Mne spíše zajímá jejich dopad. A při trochu podrobnějším studiu všech informací jak o viru samém, tak o vakcínách musí jeden logicky dojít k závěru, že se v mnoha případech jedná o odhady, dohady, prognózy, a i zbožná přání. Mnohdy také o miliardové zisky a boje o politickou moc, či spíše přežití moci.
Jenže, alespoň tak to bývá při riskantních strategických operacích, není špatné mít, jak se říká, plán B. A ten neexistuje. Již celý rok neexistuje. Máme jen špatně fungující plán A, který je záplatován doslova den ze dne. A v ten, dle postoje vlády a jejího premiéra, musí každý občan věřit. A ta „víra“ je pro jistotu zaručena nouzovým stavem.
Výsledek? Zatím celkem nijaký. Vyjma toho, že se každý občan stal rukojmím pro vládní politiku. Je vlastně takovým záložním viníkem pro vše, co vláda tak „dobře“ míní, ale ne vždy funguje. Občan tedy nemá šanci pohlížet do budoucna. Zaměřit se na zachování a budování základních zdrojů a hodnot, které jsou společensky životně nutné, a to bez ohledu na existenci vlády jako takové.
Takže budeme muset asi smutně a bezbranně i nadále přihlížet, jak se likviduje střední třída, nastoluje vláda mocných, likviduje vzdělání našich dětí a ničí sociální vazby, které by mohly být základem občanské opozice vůči vládnoucím samozvancům. Touhou a cílem asi je přesunout myšlení občanů do „online“ karantény, do virtuálního světa, kdy je možno jejich myšlení snáze manipulovat a tím i ovládat.
I nadále bude vláda využívat z velké části uměle vytvořené a denně živené hysterie jako obušku pro neposlušné hlavy, které se vzpírají vzdát se zdravého rozumu, logiky a akceptantce přírodních zákonů. Krásná to budoucnost, že? Takže takto já vidím veškeré snahy našeho „mocného“ premiéra, jež mi i potvrdil svým „novoročním“ projevem. Asi nebylo špatné si ho přeci jenom vyposlechnout.
