ČT Události aneb rejdiště vřískajících a poskakujících dívčin

Nejde vám to na nervy? Mně už celkem ano. Ten neustálý strach, že někde zakopnou a někam spadnou. Kdyby u toho alespoň tak nekřičely.

Jo, to časté pištění vznikající zbytečným a násilným křičením je opravdu nepříjemné, uši drásající. K tomu se ještě často přidá nesmyslně rychlá mluva napodobující rozhlasového reportéra hokejových zápasů. Ten to měl opravdu těžké, ti hráči na ledě jsou opravdu rychlejší něž vyřčené slovo.

Jednomu se ani nechce ty taškařice poslouchat a natož ještě brát vážně to, co se nám pokouší sdělit. Přitom nemám ani pocit, že by to těm dívčinám dělalo obzvláštní radost. Je to znát z jejich napjaté a soustředěné tváře. Možná, že v soukromí hovoří klidným a příjemným hlasem. Jen před tou kamerou je popadne nezvyklá vášeň, která ale bohužel působí odpudivě. Mám dokonce pocit, že je k tomu někdo násilím nutí.

Odhaduji, že na tom nesou vinu nějací ti, jak já říkám, vzdělaní nevzdělanci. Kdysi cosi studovali, pak se jim zlíbilo být velkým šéfem v mediálním světě. O tom, jak by se zpravodajství mělo dělat nemají potuchy, nikdy nic takového netvořili, ale s otevřenou pusou hltají rady jiným odborníků, kteří jim podle nějakých manipulovaných statistik dokazují, že vřískající a poskakující dívčina je přesně to, co divák lačnící po novinkách dne potřebuje k ukojení zvědavosti.

Tak jen tak dál milí experti na odrazovaní občanů,  kteří by se rádi něco dověděli vyjma toho, zda ta či ona redaktorka odpovídá vašim prapodivným představám i přitažlivosti zpravodajství. Ale abych byl alespoň trochu spravedlivý, najde se i pár chlapečků, kteří se do této atleticko verbální soutěže také vrhají. Skoro to vypadá, že jsou možná za ten nejlepší výkon zvláštní prémie.

Je ale docela možné, že jsem s mou neustálou kritikou ČT Událostí zcela osamocen. Doposavad se mi totiž nepovedlo potkat někoho, kdo by přiznal, že se na tento zpravodajský útvar pravidelně dívá. Možná tedy, že je to jenom takové  interní vysílání naší veřejnoprávní televize k uspokojení úzkého okruhu jejích pracovníků, kteří tím testují výdrž při nesmyslnosti vlastního počínání.

Pakliže tomu tak je, tak jim držím palce. Jenom si myslím, že by na to neměli používat našich poplatků. Je to vlastně činnost dobrovolná. Snad by na to mohli získat nějaké evropské dotace. Něco jako, že se jedná o výzkum. To je docela možné. Hlavně proto, že by zkoumali již objevené. Ono je totiž, asi mimo uzavřený svět ČT, všeobecně známo, že takto se zpravodajství nedělá. Tedy minimálně ve veřejnoprávní televizi.