Češi, pokloňte se už konečně!
A jako vždy, má pravdu. Dnes je v tom opravdový zmatek. Kdysi to byla Vídeň. Jo, to se to klanělo. Patřilo to přímo k dobrému chování. Pak to byla Moskva. Z toho zase bolela záda. A pak se něco událo a Češi objevili Washington. To se to klanělo. A s radostí. Mělo to takovou světoběžnickou příchuť. Skoro jako vstup do zakázaného města.
Ale léta běžela a začalo to být trochu zašmodrchané. Zkrachovalí politici zase přišli s tou Moskvou. Ti, co jednají bez skrupulí a touží po penězích, zase objevili Peking. Washington je prý pořád v kurzu, protože k němu podle nějaké dohody tak nějak patříme. A přitom to „tak nějak“ není vůbec jasné.
Takže jsme opět někde na začátku naší historie. Tápeme a jsme bezradní, máme pocit, že se klanět musíme, ale sjednotit se na tom nemůžeme. A přitom zapomínáme na doby, kdy se svět klaněl nám. Žadonil o naše strojírenské výrobky, se zatajeným dechem poslouchal naše vědce a politiky a záviděl nám naši kulturu a vůbec intelekt.
Po pravdě řečeno, není na škodu na ta radostná období zapomenout, protože by nás jinak mohl popadnout vztek a dodatečně bychom dostali chuť dát přes hubu všem těm, kteří tohle všechno za Jidášův groš rozprodali. Pomalu aby jeden záviděl těm opravdu věřícím. Těm zůstal Vatikán. Nu, jednoduché to také nemají, ale ti svatí se vždycky ze všeho nějak vykroutí, takže to klanění a modlení neztrácí tak úplně smysl. Tedy alespoň pro ně.
Jednu výhodu to však má, nestojí to moc peněz, tedy nebýt těch restitucí. To je také taková prapodivná záležitost. Zrovna my, potomci mistra Jana, uděláme takovou nerozvážnost. Vrátíme naše penízky těm, kteří je od nás po staletí ždímali. Ano svět se mění. Možná ale, že to je taková malá záloha, přímo pojistka. Totiž kdyby nastala doba, kdy bychom se jaksi neměli, před kým se klanět. Takže takové otevřené dveře kostela by nám třeba přišly vhod.
Ale snad k tomu nedojde, i když si tím nejsem jist. Protože, když poslouchám ty, co nám dnes vládnou, tak jsem dost trudnomyslný. Jejich „zahraniční“ politika mi připomíná mně dobře známou arabskou tržnici. Věřte mi, zde naivní, hloupý a nevědomí „turista“ prodělá kalhoty. A nejlepší je, když jich přijde celá horda, pak hloupost jednoho soutěží s nevědomostí druhého a ten arabský filuta už ví, že dnešek bohatě naplní jeho kasu.
Nevím proč, ale nikde se nesetkávám s názorem, či alespoň náznakem, že toho snad ani nemáme zapotřebí. Setkávám se jen s upozorněním, že se klaním špatným směrem. Jako vždy, argumenty chybí, jen ze všeho čiší osobní zájmy, „přátelské“ službičky, finanční profit. Nevím, jak to skončí.
Jedním jsem si ale jist. Přesto všechno nebudu klepat na dveře nějakého kostela. To už bych rovnou mohl tvrdit, že ty naše boje za svobodu a nezávislost byly historickým omylem. Či dokonce výmysly nějakých pomatenců, kteří se snažili „vylepšit“ naši historickou roli a národní charakter. Má to však jeden háček. Existuje mnoho skutečných hrobů těch, kteří bojovali za to, co dnes zrazujeme.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…
Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!
A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?
Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!
Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!
Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Sledujeme online Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Novorossijsk a další přístavní město...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví, jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x