Helena Kopečná
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1004x
Seznam rubrik
Helena Kopečná
Na každou z nás nejspíš dojde!
Není snadné přehoupnout se do kategorie důchodkyně a neutrpět přitom zhmožděniny duše. Zatáhnete oponu za svým produktivním věkem a čas se pro vás ze dne na den změní v téměř nehybnou veličinu bez významu.
Helena Kopečná
Tajemství měděného přívěsku
To je pořád brblání: moře je teplé, vítr studený, v televizi kulový, místní hatmatilce není rozumět, místo piva mají patoky bez pěny ... Bože, tolik řečí kvůli pivu a ovladači. Copak je tak těžké pouhé dva týdny v roce bez toho vydržet, když zbývajících jedenáct a půl měsíce má obojí pořád u ruky? Gábina se na svého muže dívala jako na cizokrajnou bytost. Proboha, toho jsem si fakt vzala dobrovolně!
Helena Kopečná
Integrovaná záchranná akce… a reakce
Crrr, crrr...! Domovní zvonek drnčí do šumění vln na prosluněné mořské pláži. To je zvláštní, kde se tu vzal? Odkládám sklenici mojita do písku vedle lehátka a ona se mi ztrácí před očima. Ona a s ní i mořský příboj, slunečník, písek, jen to zvonění zůstává.
Helena Kopečná
Ortel
Za jistých okolností by se mohlo zdát, že nesedím v čekárně, ale v obýváku plném hostů. Stěny zdobí originály místního naivisty, také lékaře a blízkého přítele mého gynekologa, pohodlná křesílka hýčkají dámská pozadí a anatomicky podpírají záda, futuristický stoleček ze skla a kovu láká k odložení kávy a velká, zavěšena obrazovka k relaxaci.
Helena Kopečná
Vrásky ti sluší
Vrásky jsou vzpomínky na životní putování. Každičký zážitek přidal kousíček do mozaiky v tvé tváři. A že jich bylo! Vzpomínáš, to jsi byla ještě mladinká dívka, sotva odrostlá školní aktovce. Tvé okolí si šuškalo, že se ti zapalují lýtka, ale tys věděla, že on je ten princ na bílém koni, který tě odvede do svého království, a tam budete spolu šťastně žít. Jak to bylo bláhové a kolik těch princů se ještě kolem tebe mihlo, než jeden zastavil a zvedl tě k sobě do sedla.
Helena Kopečná
Má první hodina tance
Bylo nám kolem šestnácti a právě jsme se chystali vstoupit do víru společenského dění. Čekaly nás taneční! „Taneční neslouží jen k tomu, abyste se naučili tančit, jak mají v názvu. Jejich úkol spočívá především v proměně stáda rozjívených telat ve lvy salonů a v dokonalé mladé dámy. Ve vašem případě to ale bude obzvlášť obtížné,“ vychutnal si nás náš třídní a rozdal přihlášky.
Helena Kopečná
Dolů do dolu
Prstíky slunce opatrně rozhrnují krajkovou lemovku našedlé přikrývky oblohy. Bude krásně, jedeme jen v tričku. Ostatně v plánu je muzeum, tam nám zima nebude.
Helena Kopečná
Ostře sledované …WC
Čekala mě cesta domů vlakem z nedalekého města. Za sebou jsem měla příjemné posezení s přáteli, v sobě několik sklenic vody – pitný režim, je pitný režim, a před sebou ještě čtvrt hodiny do odjezdu. Můj věkem opotřebovaný močový měchýř se odmítal ztotožnit s tvrzením, že ve stanici nelze, ale vydržel! Vystartovala jsem ze sedadla sotva jsme se rozjeli, rozhodnuta, donést jeho obsah bez pohromy až k vytčenému cíli!
Helena Kopečná
Můj anděl strážný
Vyšla jsem si za město na kondiční vycházku. Za označníkem začínal březový hájek jako stvořený pro mou malou potřebu. Vešla jsem mezi bílé břízky a hebkou trávou jsem se vzdálila od silnice natolik, abych při svém konání nebyla ničím rušena. Rozhlédla jsem se obezřetně kolem, jsem-li skutečně o samotě. Někde nablízku se ozývaly divné zvuky. Vycházely z obrovského hnízda v koruně mohutného stromu opodál. Většího než běžně velkého, dokonce většího, než čapí hnízdo na starém komíně bývalého pivovaru ve městě.
Helena Kopečná
I muži mají své dny…
Cédéčko v autě vyhrává samé mé oblíbené: Olympik, Eláni, Beatles... Jó, to bývaly časy, když tyhle fláky vládly parketu. Svíjeli jsme se na něm v rytmu a bylo nám slastně, protože jsme byli mladí a jedinou starost nám dělala matematika, letopočty a podobně.
Helena Kopečná
Sejdeme se na Petrových kamenech!
Za několik dní se rozhoří za městy a vesnicemi tradiční ohně. Ty odvážnější z nás se příslušně namaskují a na jediný večer v roce se změní v bytosti, ke kterým máme možná blíž, než tušíme. A možná nám hlavou poběží podobný monolog: