Jak se stát superženou aneb den podle reklamy

Opravdu nechápu, na co si my, ženy, neustále stěžujeme. Pořád dokola řešíme stejné věci: nestíhám uvařit, manžel je nemocný, dítě nosí ze školy samou kuli, vypadám děsně, v bytě mám bordel, zahradu mi zaplevelily pampelišky a tak bych mohla pokračovat až do aleluja. Jsme tak zahleděné do svých problémů, že ani nehledáme jednoduché řešení. A přitom nám televize denně nabízí spoustu krásných a jednoduchých nápadů, jak si usnadnit život. Stačí jenom shlédnout několik duchaplných reklam reklam a je to v suchu. Jak jsme hloupé, že jsme na to dosud nepřišly.

Podle geniálních tvůrců televizních reklam nám stačí mozek mentálně zaostalé ovce a minimální organizační talent, abychom bez námahy zvládly každodenní koloběh.

Začneme hned ránem. Po probuzení si uvaříme Jihlavanku a slupneme nějaké ty sušenky Dobré ráno. Tím jsme se postaraly o sebe, protože káva má tu správnou plnou chuť a sušenky nám dodají energii na celé dopoledne. Zbývá manžel a děti. Manžel sice sípe v posteli s chřipkou, ale během půl hodiny ho postavíme  na nohy Coldrexem, takže může jít vyvenčit vašeho psa, který mezitím sežral svojí misku Pedigree. Pak přijdou na řadu dětičky, které odbydeme Nuttelou, do tašek jim vrazíme Kinder nevímco a vypakujeme je do školy. Stíháte to sledovat?

Dětičky jsme vyprovodily a manžel venčí psa, tak co může být jednoduššího, než vymalovat celý byt včetně přestěhování nábytku. Mezitím se manžel vrátil a nestačí  zírat na byt zářící čerstvou malbou. Bohužel ho samou radostí nenapadne nic lepšího , než se s námi v náruči zatočit a rupne mu v zádech . To je ovšem situace, která ohrožuje dýchánek u sousedky zpod jejíchž dveří už uniká vůně Jacobsu. My ovšem neztratíme hlavu a manželova záda namažeme Voltarenem a pošleme ho na Ferneta do hospody, aby náhodou nevyměkl.

Když máme manžela pryč, můžeme začít připravovat oběd. Dáme na plotnu vařit vodu a v kredenci vyberem příslušnou polévku od Vitany, nejlépe extra hustou, aby si rodinka šmákla. Během vaření se nám ovšem poněkud zatáhlo a tak nám nezbývá nic jiného, než pozvat sousedku na Metaxu, aby zas vylezlo sluníčko a nezmoklo nám prádlo.  Po flašce Metaxy máme slunce  na obloze i v duši. tak nám ani nevadí, že naše dítko právě doneslo ze školy další kuli z matiky. Protože i s tím si víme rady. Místo abychom se mořily s tím naším tupcem nad násobilkou, doneseme paní učitelce Merci a tak je zajištěno, že dítko budu nadále prospívat už jen s jedničkami.

Pomalu jsme se přehouply do odpoledne. Po malování je přece jen potřeba trochu poklidit, tak je načase sednout si do křesla a zapnout Teleshoping a pustit robotický vysavač. To je ta správná chvilka na to, abychom z televize načerpaly další inspirující nápady pro další den. Přitom se smozřejmě neflákáme, ale máme zapnutý pás, díky jehož vibracím zázračně hubneme.

Den se nachýlil k večeru a tak vytáhnem z lednice Floru, Lučinu a jiné zdravé pochutiny. K tomu naservírujeme Coca-Colu, protože ta se hodí ke každému jídlu.

Tak to vidíte, milé dámy, že být Superženou, není zase tak těžké.

Má to jen jeden malinkatý háček - nefunguje to!

Ať už nám reklamy sugerují cokoliv, pravda je taková, že ráno zase budeme vypadat děsně a nepomůže žádný kafe. Manžela vykopneme do práce chřipka - nechřipka. Po příchodu domů se pohádáme, čí vinou přineslo dítě další kuli a který blbec nechal otevřené dveře do spíže, takže naše kočka (místo aby kupovala Whiskas) sežrala večeři, se kterou jsme se patlaly celé včerejší odpoledne.

Osoby a událsti v tomto blogu jsou fiktivní a jakákoliv podobnost je čistě náhodná. 

Aspoň doufám! :D