Zbabělci a přeběhlíci aneb chvilka nenávisti

Tak se nám tu roztrhl pytel s přeběhlíky. Pan Paroubek and his boys jim dokonce dávají dovětek „zbabělci“. Zatím je zajímavé, že jsou především z levé konkrétní strany spektra. Copak se asi děje za zdmi, za které neproniká světlo veřejnosti?

Dnes máme v chvilce nenávisti na pořadu pana poslance Snítilého, otce sedmi dětí a téměř militantního sociálního demokrata. Před kamerou vypadá, jakoby se vrátil z Thajska, kde to přepískl se sluníčkem. Jeho tvář má nezdravě červenohnědou barvu, ze které raší šedý vous. Nemá to lehké. Už i jeho souvěrci z Náchoda deklarují v médiích, že chtějí jeho hlavu. Čím se tento nešťastník provinil, víme. Dovolil si hlasovat proti usnesení strany. Nejspíše byla pro něj důležitější formule ústavy, kde se mluví cosi o svědomí. Při první volbě nerespektoval předsedovův příkaz, nevyčkal hlasování a dal se zbaběle odvézt s mírným srdečním kolapsem do nemocnice. Ve třetím kole druhé volby zase jeho ruka směšně vyčnívala z řad sociálních souvěrců, ať pan Škromach i druzí cvakali fotoaparáty, až spouště hrozily zadřením. Existují i pomluvy, že se na hlavu onoho nešťastníka hned po volbě sneslo několik chrchelů. Inu, když se ještě popravovalo ukamenováním, byl v davu vždy někdo, který hodil první. Proč si ale máme myslet, že je uvedený pán uplacený nebo zbabělý?

Nevím, jak je na tom přeběhlý pan doktor, ale pan tuším ing.Melčák, také nebudí dojem revolucionáře, i když ve své profesi nejspíše několik drobných revolucí zařídil. To už je úděl každého vynálezce či zlepšovatele, bořit zavedené pořádky. Také on je známý svou dlouholetou podporou sociálně demokratických myšlenek. Náhle se z něj stal přeběhlík. Vzpomeneme si ale, jak to všechno začalo? Vzpomeneme si na slova pana Paroubka, kterak má koalici jistou, přestože to bylo sto na sto i s komunisty na jeho straně? Jak se už dopředu holedbal svými několika přeběhlíky z tábora onoho opovrhovaného a hloupého Topolánka? Co se dělo poté, když se ukázalo, že jeho sok možná hypoteticky není tak chytrý, ale je určitě obratnější a diplomatičtější, než kdy pan Paroubek byl a přeběhlíky získal on? Tehdy, po odchodu dvou oveček z jeho stáda, připomínal pan předseda největší opoziční partaje onoho pověstného bavorského žrouta z povídky Š+G krátce před tím, než snědl svůj nevím už kolikátý, ale poslední knedlík v životě.

Obávám se, že ve všech třech případech má odchod některých členů této strany jednu jedinou příčinu. Dusnou a téměř esesáckou atmosféru, kterou kolem sebe rozšířil současný předseda. Konečně stejně takovou, kterou měl na svědomí v každém zaměstnání, ve kterém kdy pracoval. Ani ikona sociální demokracie, pan Zeman, nechtěl, aby jeho jméno bylo spojované s touto podivnou reinkarnací strany, kterou kdysi přivedl k nevídanému úspěchu. Proto je na ČSSD indexu i pan Šlouf, který se o vítěztví Zemanovy sociální demokracie v oněch volbách vysokou měrou podílel. V té se pan Paroubek snažil, aby z I. městské uniklo co nejvíce milionů a pilně leštil při tom kliky na pražském magistrátu, aby se informace nedostala na světlo boží. V Šloufově případě má však pan předseda smůlu, protože organizace, kde pan Šlouf působí, není na rozdíl od té náchodské tzv.“ připosraná“ a svého člena se zastala.

Stále nevím, proč o přeběhlících mluví pan předseda jako o zbabělcích. Dobrovolně se nechat vystavit na pranýř nenávisti a v této poloze setrvat, dovedou jen obzvlášť silní a stateční lidé, kteří mají důvod se chovat tak, jak se chovají. Určitě to nečiní za peníze, sienkury nebo ze zastrašování. Toho posledního si jistě i tak užijí dost.

„Představ si člověka, který pokorně a s milou tváří  klečí u kolen u představeného, nemilosrdně trestá své podřízené za sebemenší, byť i pomyslné, neuposlechnutí svého sebehloupějšího příkazu a na sobě rovné kolegy donáší, co to jde. V případě průšvihu svaluje veškerou vinu na ty druhé, i když se jedná o vyložene jeho selhání, a každý úspěch toho druhého připisuje sobě.“ To nejsou moje slova. Tak charakterizoval jistého pana předsedu jeden z jeho souputníků z dob socialistické republiky. Co myslíte, jak vy byste v takové atmosféře přežívali? Já těžko. I když připouštím možnost, že to někomu může vyhovovat.