
Karla Šimonovská - Slezáková VIP
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat na dětství!
Zpátky do osmdesátek se dostanete s mou knihou Zrzavé dětství v socialismu.
- Počet článků 268
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3456x
Karla Šimonovská - Slezáková
23.11.1973

Co to asi bylo za den 23.11.1973 a jaké bylo asi počasí? Určitě by se to dalo na Google dohledat, protože Google ví všechno. Ale to není důležité. Důležité je, co se v ten den stalo. Vy nevíte?
Karla Šimonovská - Slezáková
Havlem jsem se chlubila, za Zemana se stydím!

Kdo by si dnes nevzpomněl na Václava Havla? Do politiky moc nevidím a ani se o ní moc nezajímám, ale hlava našeho státu mě stále zajímá, i když žiji desátým rokem mimo naši republiku. Jsem Češka a jsem na to hrdá.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nejlepší antidepresiva - zvířátka a smích!

Každý den není posvícení, někdy to na člověka prostě padne. Ať se jeden snaží myslet sebevíc pozitivně, ať se řídí heslem ,,nebuď smutný pro to co nemáš, ale buď šťastný za to co máš"- někdy jsou prostě dny, kdy by člověk sežral celou čokoládu na posezení a nebo si otevřel flašku vína a vykouřil k tomu krabičku cigaret. V takových chvílích mi chybí ještě víc rodina - máma a táta co už tu nejsou, děti co jsem nikdy neměla a ségra co na mne nemá čas. V takových chvílích vzpomínám na to hezké a veselé, co jsem s mojí rodinou prožila. Taková ,,autoterapie."
Karla Šimonovská - Slezáková
Dětství pod Buštěhradskou dráhou

Čáp ztratil čepičku, měla barvu, barvičku - kdopak si to pamatuje? Že to neznáte? A na co jste si jako děti hrály vy? Skákat gumu, hrát škatulata a nebo Honzo vstávej - to už by dnešní děti asi nenadchlo. Ale my, my ,,Husákovy děti" jsme tyhle hry jsme hrály celé dětství.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jiskření na Máchově jezeře

Já jsem skoro zapomněla na letní tábor, který tak hezky začal, ale málem tragicky skončil. Naštěstí jsou tu andělé strážní a příběh končí jako v pohádkách - svatbou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Moji spolužáci - krásky a fešáci

Kdo by si občas nevzpomněl na svoje spolužáky ze základky. O některých si přečtete v novinách, ať už je to stránka VIP a nebo černá kronika. S některými se kamarádíte dodnes. Já v mém vzpomínání na ně nemůžu nevzpomenout.
Karla Šimonovská - Slezáková
Pionýrský tábor Miřetín

Dneska byl v Itálii svátek San Maurizio, a tak jsem vařila víc jak obvykle a pekla dort. Když jsem delší dobu v kuchyni, pouštím si jako ,,kulisu" seriál Vyprávěj. Pro mne je tenhle seriál jedinečný a můžu ho vidět několikrát. Kluci v seriálu se chystali na letní tábor. To mi připomnělo, s jakým ,,nadšením" jsem na letní tábor jezdila já.
Karla Šimonovská - Slezáková
Zrzi, zrzi, co tě mrzí, ta zrzavá palice, ta tě mrzí nejvíce

Každý má na základní škole své místo, svou pozici. Já byla chudák! Být zrzavá a pihatá na základce, neznamená být roztomilá, jako ve školce. Na základce jsem byla v tom lepším případě veverka, liška nebo pomeranč. V tom horším případě pochcanej plech, hoří Brandejs a uchytila se i říkanka ,,anč banč pomeranč, cinka linka mandarinka."
Karla Šimonovská - Slezáková
ZŠ Pod Žvahovem

Nedávno jsem na internetu četla, že škola Pod Žvahovem chátrá a nikdo jí nechce. Taková škoda! Tak krásnou a skvěle vybavenou základní školu měl málokdo.
Karla Šimonovská - Slezáková
Zrzek jde do školy

Za pár dní končí italským dětem prázdniny a začíná škola. Rodiče je zas budou přivážet i odvážet autem, i když bydlí skoro ve vedlejší ulici. Než zaparkují auto, byli by tam pěšky třikrát. Ale před třiceti lety chodívali pěšky, stejně jako my v Hlubočepých (prý se říká v Hlubočepech, ale já čtyřicet let říkám v Hlubočepých a jinak mi to ani nejde).
Karla Šimonovská - Slezáková
Hlubočepy - Dvojka

Praha 5 Hlubočepy, ulice K Dalejím (číslo už si nepamatuji) byla má první adresa.Jeden pokoj, kuchyň, malá koupelna a studené WC. Ale když mi byly zhruba čtyři roky, tak jsme dostali od pošt Praha, kde mamka pracovala jako vedoucí Hlubočepské pobočky, krásný třípokojový byt na Hlubočepské 2.
Karla Šimonovská - Slezáková
Narození zrzka

Já jsem nikdy nebyla moc nahoře a naštěstí ani moc dole. Je mi čtyřicet let, děti nemám a ani žádnou kariéru jsem neudělala. Žiji desátým rokem ve střední Itálii, ,,diky" místní krizi jsem přišla o práci, a tak je ze mě žena v domácnosti. Ale mám ráda můj život a často a ráda vzpomínám.
předchozí | 1 2 3 4 | další |