Zdravím tě, Karlo,

tvůj příspěvek mě naplnil nostalgií a moc za něj děkuji. Mám už několik let na Barrandově na starosti organizování Tábora Barrandov - tábora pro děti českých filmařů. Všechno, o čem píšeš, bych podepsal a cítím podobně.

Do Miřetína nejezdíme od roku 2004. Barrandov o něj, bohužel, přišel a představy o současného nájemce objektu byly zcela rozdílné od našich. A to jak programově, tak finančně... Mám zato, že jsi nám letos likovala nějaké fotky na FB, když jsme na táboře s Honzou Svěrákem organizovali světovou předpremiéru Třech bratrů - https://www.facebook.com/taborbarrandov Pamatuji si to dobře?

Teď pár poznámek pro tebe, snad pro radost:

- Fotka, kterou jsi zveřejnila, je z roku 1985 - ze třetího turnusu, když se hrála celotáborová etapová hra "Po stopách rytíře Toulovce". Na našich webových stránkách http://www.taborbarrandov.cz v rubrice "Historie" najdeš naskenované všechny kroniky od roku 1982, tam se můžeš potěšit i nad dalšíma fotkama.

- S pár lidma z tvého oddílu jsme stále v kontaktu. Třeba s Petrou Dusilovou nebo Silvou Debefovou. Pamatuješ si je? I když obě se už jmenují jinak. A občas zaslechnu i něco o Jarušce Berušce, tvojí oddílačce. Ale jen přes někoho.

- Tu táborovou hymnu zpíval jenom třetí turnus. Její slova složil Petr Čermák. To je ten hlavas, na jehož jméno sis nemohla vzpomenout, který spal v "kadiboudě" - ve srubu u zadní brány. Melodie je z písničky Kapitána Kida "No to se ví" http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/kapitan-kid/no-to-se-vi-64963

- Ty brožurky Pionýrské tábory ROH a Teorie a praxe v pionýrských táborech ROH jsou i dnes aktuální a použitelné. Samozřejmě když si člověk odmyslí pár soudružských řečí... Třeba svazek 4 Speciální táborové dovednosti z té druhé řady dáváme oddílákům každý rok :-)

Abys měla radost, tak se snažíme i dnes dělat Tábor Barrandov prakticky stejně, jak jsi ho zažila ty. A je fajn, že nám v tom pomáhá i plno vedoucích, kteří jezdili do Miřetína, když jsme byli malí a pamatuješ si je.

Ahoj! Ježek

Tak to není možné  Ten blog je fakt bezva, já díky němu nacházím staré známé  Jen nevím, jak to udělat, abych viděla nové příspěvky v diskuzích a nemusela pokaždé otvírat všechno. Tohle jsem málem prošvihla a to by mě moooc mrzelo. Silva mi napsala na fotku - ,,ať Ti vydrží úsměv, i když budeš jíst citron" - tu si pamatuji dobře. Mám i jiné fotky z Miřetína, ale letos jsem si našla na fb Miřetín a dávala ty moje fotky tam a komentovala. Vás myslím ne. Jen dva turnusy z Miřetína. Jooo po stopách rytíře si pamatuju, dávali nám ty modur.přívěšky  Jarušku si taky pamatuju, no to není možný  Hned se jdu přihlásit na váš fb.........jo víš co si jen nepamatuju? Já myslím, že se jezdívalo na tři týdny a někdo mi tvrdí, že na dva. No mrknu do té kroniky. Díííííííky ....to mám radost 

Miřetín (https://goo.gl/maps/0D768)? Taky jsem tam jako malá jezdila. Hlavasovi jsme říkali Hiawatha (občanské jméno znám, ale uvádět ho nebudu). Díky za vzpomínku,  velmi ambivalentní. Díky i za ty předchozí 

Já děkuju Vám za komentář. Teď bych do Miřetína jela hned. Hlavas měl chatku u zadní brány myslím, ale jméno už nevím.

Na tu hymnu si nevzpomínám, ale na Miřetín vzpomínám rád.

Možná měl každej turnus jinou 

  I dětské povahy jsou různé. Byla jsem jako Vy. Když jsem si na táboře nenašla hned první den nějakou spřízněnou dušičku, tak jsem se následujících čtrnáct dnů necítila mezi kupou neznámých dětí příliš dobře a po domově, rodičích, sourozencích a kamarádech se mi neskutečně stýskalo.

Přesně, já taky potřebovala nějakou kámošku. Od nás ze třídy tam jezdila Nanynka Dietlová, ale většinou na jiný turnus. Koukala jsem, že na té fotce, jak jsem vysmátá, tak vedle mne sedí spolužačka Katka. Tak asi proto 

Moc ráda si k Vám chodím číst. Tábor byl u nás taky každoroční, ale já jsem jezdila moc ráda :-)

Opět pěkné vzpomínání...u mě jste hrdinka a všichni, kdo byli na táborech...mě by tam tehdy nedostali ani za nic, později už to problém nebyl.

 jsem ráda, že mám spojence 

Ten zápisník táborníka byl vynikající. Bylo tam, kromě výše uvedených básniček, spousta zálesáckých vychytávek o kterých pochybuji, že je dnešní děti znají

Mám dodnes doma výtečnou knihu "Dobrodružnou stezkou" z roku 1965, ze které stále čerpám, jak se chovat v přírodě, jak odhadnout počasí, světové strany, jak improvizovat při táboření atd.

Moc pěkný, taky se mi na tábor nechtělo zvláště když nás naši posílali hned na první turnus, a tak místo lítání po ulici bez školy jsem musel žel hned první den prázdnin pryč, ale jinak to bylo všude skbvělý, a domů jsem psal jen třeba to, že jsme snědl ke snídani pět rohlíků

Koukám jedlík . První den prázdnin a hned zas někde poslouchat, to naštve 

http://www.lt-miretin.cz/

Jo jo, díky google jsem si je taky našla. Organizuje to jeden pán z Hlubočep. Mám je i na fb 

Mam kliku, rodice mne nikdy na zadny pionyrsky tabor mestrkali. Mela jsem krasna leta u babicky a dedy. Ctu Vas od zacatku Vaseho blogovani a v posledni dobe mam pocit, ze nejste stastna.....

On ten pionýrský tábor nebyla žádná hrůza. Nevím jak kde, ale v Děpoltovicích, kam jsem jezdil já, se žádné politikum nevedlo. Prostě jsme jenom blbli na hřištích, v lese a na koupališti. Osobně se domnívám, že se náplň nijak nelišila od jakéhokoliv skautského tábora / v Kanadě, třeba /. Troška táboření, rozdělávání ohňů a života v přírodě ještě žádnému děcku neublížilo