Každý den není posvícení, někdy to na člověka prostě padne. Ať se jeden snaží myslet sebevíc pozitivně, ať se řídí heslem ,,nebuď smutný pro to co nemáš, ale buď šťastný za to co máš"- někdy jsou prostě dny, kdy by člověk sežral celou čokoládu na posezení a nebo si otevřel flašku vína a vykouřil k tomu krabičku cigaret. V takových chvílích mi chybí ještě víc rodina - máma a táta co už tu nejsou, děti co jsem nikdy neměla a ségra co na mne nemá čas. V takových chvílích vzpomínám na to hezké a veselé, co jsem s mojí rodinou prožila. Taková ,,autoterapie."
Když jsem byla malá, byla jsem často náměsíčná. Mluvila jsem ze spaní, chodila po bytě a jednou jsem vlezla do okna. Kdo mohl tušit, že film E.T. ve mě vyvolá takové emoce.
Moje sestra Iveta měla postel vedle okna, já na druhé straně pokoje. Iveta se probudí a vidí, jak lezu na okno, s prostěradlem přes hlavu (to jsem si v náměsíčnosti vzala z mé postele), s rukama nataženýma a říkám ,,E.T.domů."
Jak mne viděla stát v otevřeném okně, zařvala a přibouchla ho. Já spadla na koberec a probudila jsem se. Přiběhla máma, vidí mě na zemi jak se držím za nohu, kterou mi Iveta přivřela do okna a tím mně nejspíš zachránila život! ,,Co jsi jí udělala?" ptá se máma. ,,Přivřela mi nohu do okna," odpovídám já. Iveta dostala chudák takovou facku, že nevěděla co má říct. Pak se jí máma omluvila, když zjistila, jak to bylo.Chudák ségra.
Moje mamka byla celá já - naopak, já vím. Mluvila rychleji, než myslela. Prostě Střelci - co na srdci to na jazyku.
Jednou měla v lednici rum na vánoční cukroví. Táta pracoval venku, takže si po práci vždycky loknul - na zahřátí. Ale znal mamku, ta měla míru v oku. Aby předešel dohadům, koupil placatici rumu a dolil to, co vypil v lednici. Mamka se vrátila večer z práce a spustila ,,ty si myslíš, že jsem blbá, že nevím, že mi sem chodíš na rum? A teď jsi to dolil čajem ty chytráku." Pak to ochutnala.
Ale není radno ochutnávat vše. Takhle jednou v Pileticích u tety Marušky, zůstala jsem doma se ségrou a sestřenicí Jitkou. Naši rodiče byli u sousedů a my z nudy, udělaly jsme si z jaru a vody bublifuk. Každá měla svoji skleničku s brčkem, kterou jsme si nechaly v kuchyni na lince na ráno. Kdo mohl tušit, že teta Maruška vyndá brčko a kopne do sebe obsah skleničky, myslejíc, že je to naše limonáda? Řvala ,,vy krávy" a bublala jak bublifuk.
Já, jakožto milovník zvířat, už od malička jsem měla doma andulku. Později to byl křeček, laboratorní myšky, činčila, králík, kočka a želvy. První andulku Ferdu jsme dostaly se ségrou k Vánocům. Řekla jsem jí, že můj je ptáček a její klec - tudíž ji bude čistit. Neprošlo to!
Ferda žil spousty let, ale pak umřel. Mamka už andulku nechtěla, že dělá jen bordel, ale já ji překecala. Tenkrát stála v akvaristice stovku, tak jsem si ji koupila sama.
Jedno odpoledne, když u nás byla Denisa, ukazuji ji názorně, jak se správně čistí klec. ,,Neměla bys nejdřív zavřít okno?" Ptala se mě Denisa, když viděla peřiny v okně a okno dokořán. ,,Neboj, musíš toho ptáčka trochu unavit, pak sundat takhle opatrně vršek klece, aby ti neulétl a ..." - frrr Arny byl v - no prostě pryč.
Nejdřív si sedl na velkou břízu před okny. ,,Arny, vrať se," volám jak debílek z okna. Arny přelétl jinam. Utíkáme s Denisou do parku, voláme, hledáme a Arny v nenávratnu.
Máma se vrátí z práce. ,,Mami, ulítla mi stovka." Skoro jsem brečela a bála se, že dostanu ke všemu na držku. ,,Kájo ty jsi střevo, neumíš si vážit peněz, jak se ti to mohlo stát." Mamka pokračovala v nadávání, protože tenkrát nebyla stovka jen kafe a lístek na metro. ,,Ulítnul mi Arny." A máma - ,,stejně dělal jen bordel."
Později jsem si na tohle vzpomněla, když mamce ulétl můj senegalský papoušek, kterého měla na hlídání. To se zas bála ona mne, abych ji neseřvala. V den, kdy jsme se vrátili z dovolené - další Arny v čudu.
Do třetice všeho dobrého - třetí Arny korela žije v Massa Martaně v kanceláři mého ex, stará se o něj ex tchyně a je mu zhruba patnáct let.
Já mám ty zvířata vůbec nějak ,,do třetice." Prvního psa mi přejelo po pár měsících auto, druhého mi ukradli před obchodem a Sunny láska, ta už je semnou taky víc jak patnáct let. Tudíž Arny bude ještě starší.
To jsem se nějak rozepsala. Ale vidíte, pomáhá to. Depka je tam, kde zmizel první a druhej Arny - slušně řečeno v oblacích!
