Jsem masochista aneb Jak jsme se vydali po letech do hor-díl druhý
,,Maurizio, Maurizio vstávej! Buď jsem fakt čarodějnice nebo mě má tam nahoře někdo rád, pojď se podívat." Volám od okna v sedm ráno. ,,Co se děje, proč tak vyvádíš?" Maurizio pomalu vstává a šourá se k oknu. ,,Včera jsem koukala na nebe a přála jsem si, aby nasněžily alespoň dva cenťáky. Aby to mělo tu pravou atmošku víš? A koukej." Maurizio kouká, překvapivě mě ani nepošle do řiti a usmívá se. Venku je všechno bílé, Andalo se probouzí do dalšího dne pod sněhovou peřinou. A nám začíná třetí úžasný den na horách - alespoň jsem si to ještě ráno myslela!
Nadšeně se oblékám a utíkám se Sanny ven. Ta už tak nadšená není. ,,Nejdřív mi natáhne tenhle hnusnej kožich, pak mě vynese z vytopeného pokoje do téhle kosy a ještě chce, abych se v tom bílém hnusu vyčůrala," myslí si a stojí jako zkamenělá.
Rychlá snídaně, obléknout a honem na lanovku. ,,Fuj, to je hnus," ksichtí se Maurizio, když dojedeme na vrchol. Má recht, v tomhle se lyžovat nedá. Fujavice nám barví tváře do ruda a sněží tak, že není vidět na metr. Zujeme lyže a šup do restaurace. ,,Dám si svařák." ,,Dopoledne?" kroutí hlavou nevěřícně Maurizio. Rozhlédnu se. Italové čaj a dort, někdo hamburger. Vedle si přisednou dvě paní - Češky. No paní, je jim asi jako mně a já si připadám na dvacet, takže dvě žabky! ,,Dvakrát bombardino se šlehačkou." Objednají si a číšník jim odpoví - ,,dneska je to teprve první!" Asi sem chodí často.
,,No vidíš, když ony se můžou dopoledne bombardovat bombardinem, proč já bych nemohla jeden svařák. Já jsem taky Češka. My se takhle zahříváme. Jako Rus vodkou." Vysvětluji se smíchem Mauriziovi, který jen kroutí hlavou a odpoví. ,,No jo, stačí se podívat na vašeho prezidenta." ,,Ty jsi zase vtipnej. Copak náš prezident je nějakej ochlasta? On jen tak vypadá."
Když bouře přešla, začali jsme lyžovat, ale mnohem pomaleji než předešlý den. Oba nás nějak bolely nohy. Mě holeně a Maurizia stehna. Šlo nám to čím dál hůř. ,,Dnes to balím dřív, už nemůžu. Jedu na kongres, uvidíme se večer." Tak trochu jsem mu záviděla, ale přece to nezabalím v jednu, když mám permici do půl páte. Vyjela jsem několikrát lanovkou nahoru a nakonec šla na černou - frajerka. No spíš debil. Byla jsem tam sama, černá samá boule a plotna, nohy unavený, trochu jsem se bála. Jestli sebou říznu, pojedu jak namydlenej blesk, a pak se někde rozmáznu. Ale co teď, nahoru už to nejde. Pomalu po hranách jsem sjížděla ten ledovej sešup. Pokud někdo náhodou jel, vytáhla jsem mobil a dělala, že fotím panoramata. Přece neukážu, že to neumím, když lezu na olympijskou sjezdovku. Závěr před restaurací jsem však sjela bravurně, dala jsem do toho všechno. Zout lyže, rozepnout přezkáče a rychle svařák - začaly mě bolet tak holeně, že mi bylo do breku. Hmmm to je dobrota, vychutnávala jsem si svařáček a kochala se pohledem na zasněžené Dolomity. Tohle ve střední Itálii nemáme. Ani svařák, ani sníh.
Po hodince zapnu přezkáče a jdu pro lyže. ,,Auuu." vykřiknu, až se otočí kolemstojící. Holení kosti mě bolí tak, že nemůžu udělat krok. ,,No co to je!?" Říkám si pro sebe a se zatnutými zuby jdu k lyžím. Tohle se mi za čtyřicet let nestalo. Mám dvě možnosti. Jet dolů lanovkou nebo to zkusit, třeba to přejde. Zkusím! Povolím trochu přezkáče a opírám se do lejtek. Vypadám spíš jak na hajzliku než na lyžích. Ty dva kilometry sjezdovky jsou nekonečné!
Sprcha, večeře, postel. Žádná romantická procházka v zasněženém městečku, žádná diskotéka. Můžu tak maximálně koukat z okna na noční lyžování. Bolí mě celá Kája! Ach jo!
,,Hele jak se mi vyrýsoval sval nad kolenem," ukazuji ráno Mauriziovi pravou nohu. ,,To je zánět ty jelito." Mně se zdálo divný, že se mi rýsuje jen jeden sval a takovou rychlostí.
Poslední den lyžování. Je azzurro a máme permice za třicet éček, tak přece nebudeme doma. Když přecházím silnici k lanovce, mám slzy v očích. Holeně mě pálí, koleno bolí a začíná mi bejt nějak blbě. V lanovce sedí dva Češi a tři Italové. ,,Cejtíš, jak z nich táhne chlast?" Povídá jeden Čech druhému. Italové byli nalití už v půl desáté ráno! ,,A mně budeš něco povídat o národu alkoholiků Maurizio?!"
Na vrcholu mne to sluníčko a ty panoramata trochu ,,nakopnou," a tak nazuji lyže, ale přezkáče nechám rozepnutý. Jedeme pomalu na druhou stranu Paganelli, kde jsme ještě nelyžovali. Je den jako vymalovaný, na sjezdovce prázdno, pomalinku sjíždíme - fakt pomalinku a každé tři metry stavíme. ,, Nezdá se ti to nějaký dlouhý, kdy už bude konec?" Maurizio začíná mít nerva.
Když jsme se vrátili na vrchol, těšili jsme se oba do restaurace. Ouha - restaurace nacpaná uvnitř i venku. To je změna ze dne na den - včera Sibiř, ani noha a dnes fronta, opalovačka, šampaňské a ústřice. ,,Kašlu na to, nechci se zmrzačit, jedu dolů lanovkou." Už toho měl ,,plný brejle." ,,Já to sjedu, já jsem masochista, sejdeme se v hotelu."
V hotelu jsem si vzala Brufen, protože mi začínalo být chřipkově. ,,Potřebuješ něco, než půjdu?" Strachoval se, když mě viděl. ,,Radši už nikam nechoď, víš že jsi měla loni zápal plic." ,,Neboj, na hodinku si lehnu, a pak si ještě vyjedu lanovkou - na procházku. Musím si to tu užít, léčit se můžu doma."
A taky že se léčím - už týden! Když je někdo debil, tak je debil. Večer před odjezdem jsem nemohla skoro chodit, do podřepu jsem se vůbec nedostala, o kleknutí ani nemluvím. Klepala jsem se v přetopeném pokoji pod peřinou, protože horečka byla snad ,,dvojitá." Svalová i chřipková. Bylo mi fakt na chcípnutí.
Ale hlavně, že jsem si to já ,,dvacítka" užila!
PS: Více fotek na mém blogu: http://kajasimonovska.blogspot.it/
Karla Šimonovská - Slezáková
Pohlaď svoje tělo
Taky se sami občas hladíte? Ne? Tak to zkuste a podívejte se na své tělo alespoň někdy jako na zázrak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nekritizuj
,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Padesátiletá Pipina
,,Ty jsi exhibicionista?" Zeptala se jedna žena mého přítele, když jsme se včera sešli před základní školou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Když Husák visel nad katedrou
Už spoustu let jsem měla jedno přání, které jsem si chtěla splnit. Nečekejte ale nějaké touhy po dalekých cestách nebo po vilce za Prahou - kdo by jí uklízel ;)
Karla Šimonovská - Slezáková
Nenechám se vyhazovat!
Pokud vás někdy někdo odněkud vyhazoval (mně se to stalo už několikrát), znáte ten slastný pocit, když jste ve SVÉM.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Z uprchlíka agentem. Šapošnikov sehrál při výbuchu ve Vrběticích klíčovou roli
Premium Jakou roli hrál ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bývalý ruský voják Nikolaj Šapošnikov? O...
Rusko bombarduje civilní cíle a chlubí se tím. Nechutné, říkají Ukrajinci
Premium Záporoží (od zpravodajů iDNES.cz) Areál stavební firmy v Záporoží nacházející se jen dva kilometry od centra města zasáhla raketa...
Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku
Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává
Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...
Prodej rodinného domu (406m2) v Březové nad Svitavou
Březová nad Svitavou, okres Svitavy
4 990 000 Kč
- Počet článků 265
- Celková karma 34,96
- Průměrná čtenost 3722x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!