Moc hezké

Děkuju to jste mi udělala radost po náročném pracovním dni Fakt

Moc hezky a pravdivě napsané. Vše mohu jen potvrdit. Někdy v sedmdesátých létech jsem měl kamarádku Hanku. Vdala se do Itálie. No, to bylo závisti typu "ta se má". Za rok byla zpět, prý si nemohla zasadit ani kytku, protože tam musí růst rajče nebo paprika atd. Tchýně vládla celé rodině a Hanku nikdy nepřijala. Taky si myslela, že tady všichni chodíme v montérkách. ))))

Děkuju Je fakt, že ty tchyně tam vládnou. Ta v Massa Martaně vládla hodně, i syn právník, kterému bylo padesát jí poslouchal, i můj partner, dokonce i dcera - doktorka a starostka. Ta druhá tchyně byla naštěstí 800 km daleko, jinak by vládla taky, ale těch 14 dní v létě a týden v zimě byla docela v pohodě. I když taky mi dávala sežrat, že oni jsou z bohaté rodiny a oba synové lékaři ... i u ní jsem byla z východu... a ona nebyla v životě dál než v půlce Itálie Pak její druhý syn navštívil Prahu a řekl mi, že nejsem normální, přestěhovat se z tak úžasného města na italskou vesnici ... a vysvětlil jí to

Věřte, že jsem měl mockrát chuť odejít. Ale jak píšete, je to hodně složité. Hlavně když máte dvě dospívající děti

Tak to chápu, jak jsou v tom děti, je to vždycky složité. Tak snad až děti budou z domu ... . Já děti mít nemohla a nakonec jsem se díky tomu dostala z Itálie, protože mít děti s Italem je ještě složitější (co vím od holek ze skupiny Italky). Tam je pak obr problém s návratem do ČR.

Tak troufnu si říci, že člověk nemusí dorůst zrovna až do středního věku, aby si uvědomil hodnotu toho, když má vlastní bydlení (nebo přesněji alespoň dočasné právo na užívání nějakého bydlení), zvláště pokud mu to bydlení spadlo do klína darem. Řekla bych, že tuto výhodu je schopný ocenit i čerstvě dospělý člověk, pokud má nějaké povědomí o cenách nemomitostí.

No vidíte a já si to uvědomila až po návratu z Itálie, do té doby jsem byla samozřejmě šťastná, za byt který mi naši dali, ale neděkovala jsem jim dennodenně jako dnes.

Kájo, to je velký dar od rodičů, že se Ti neztratil pocit domova, i když už tady nejsou.

Míšo ahoj To máš pravdu Děkuju že se takhle vždycky ozveš

Hezky napsáno, jako vždy. A teď šup do "Besední " na zpívánky a to je teprve pohoda. Hezký den.

Díky Přes léto jsme o víkendech na chalupě, ale s podzimem zase do hospůdky u šraněk zajdeme To zas bude nostalgie a psaní o Hlubo Já Vám Vláďo povím, že jsem fakt tak ráda, že jsem doma Čím dál víc

Já znám zase několik případů kdy si italská rodina českou "holku" nemohla vynachválit. Nejen slovně. Dokonce tam obletovali i matku jedné dívky a prý i třetí a další dny (ryba a host ...).

Věřím, také znám holky ve Fb skupině, které žijí v Itálii a mají super tchyni i tchána. Já to štěstí neměla. Partner byl hrozně hodnej, tchán taky, ale tchyně to byla saň. Naštěstí se mě zastávala celá vesnice, tak jsem to pět let zvládla