Karla Šimonovská - Slezáková VIP
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!
- Počet článků 266
- Celková karma 33,91
- Průměrná čtenost 3464x
Karla Šimonovská - Slezáková
Během několika minut bylo venku černo
Ne, tak tohle nedám! Proč tak řvou? Proč jich je najednou tolik? To je fakt nesnesitelné! Co se děje? Tolik jich tu nikdy nebylo! Kdybych měla nějakou flintu, tak do nich snad střelím.
Karla Šimonovská - Slezáková
Rasismus v Čechách
Povím vám příběh. Příběh, který se opravdu stal a který mě zaujal. Myslím si, že každý podobný příběh může pomoci mnoha lidem, a proto by se o tom mělo psát.
Karla Šimonovská - Slezáková
Praha je krásná, ale ti Pražáci jsou divní
,,To, že nejsi tak úplně normální, to vím už dávno, ale netušil jsem, že jsi až takovej blázen!" Povídá mi vážným hlasem můj italský švagr Riccardo. V duchu přemýšlím, co jsem zas kde řekla.
Karla Šimonovská - Slezáková
Svatba je už za týden
Nemám ráda italské svatby. Všichni vyfiknuti jako ze žurnálu a s úsměvem na tváři, ale uvnitř jsou nasr..ý, že se této šaškárny musí účastnit, a že by za ty prachy jeli raději někam s rodinou na víkend či na krátkou dovolenou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Páření v páře
,,To je fakt nechutný. To by snad mělo bejt zakázaný. Takhle starý a vocicmávaj se tu jako puberťáci. " Říkala jsem kamarádce, při pohledu na dvojici ve středních letech, která se líbala pod ocasem.
Karla Šimonovská - Slezáková
Siesta
Většina z nás polední klid v dětství nesnášela. Nechtěli jsme odpočívat a už vůbec ne spát. Chtěli jsme si hrát, běhat, blbnout. Ve středním věku je to naopak. Většina z nás blbne, pokud polední klid nemá.
Karla Šimonovská - Slezáková
Máma
Svátek matek je pro mne jeden z nejsmutnějších dní v roce. Napsala jsem první větu a už se kutálí první slza. To jsem zvědavá, jak tenhle blog dopíšu. Ovšem napsat ho chci - musím. Víc toho totiž pro mojí mámu už udělat nemůžu.
Karla Šimonovská - Slezáková
Léto 1989
,,No to je nádhera, pojď se podívat na balkon." Říkám Mauriziovi, který leží na gauči u televize, s tabletem v ruce. A pak že chlap nezvládne dělat dvě věci najednou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Lidi probuďte se!
Jsem psychicky nevyrovnaná. A to jsem si myslela, jak jsem v pohodě. Nejsem! Jen se mi to nějakou dobu zdálo. V období domácí harmonie se to zdá asi každému. Dlouho jsem nebrečela (když nepočítám období se Sannynkou), dlouho jsem neječela, dlouho jsem nic neroztřískala a dlouho mi bylo všechno tak nějak u ...... (zadku).
Karla Šimonovská - Slezáková
Na vrcholu II.
Je neděle, poledne a my jsme ještě v posteli. Zvenku je slyšet ptačí orchestr, což znamená, že je krásně. Začnu přemýšlet, co pěkného dnes podnikneme. ,,Na co myslíš?" Ptá se Maurizio, když vidí, že čumím do blba. ,,Kam pojedeme odpoledne na výlet," odpovím s úsměvem. ,,No jo, na kraviny, to jsem si myslel." Vypadá dotčeně, a tak mě napadne, že by třeba ........ . ,,A na co myslíš ty?" Zeptám se tichým hlasem, s příměsí erotiky a pohladím ho na krku. ,,Na to, kdo udělá snídani." Začne se smát. A takhle mi tu žijem. V první řadě žrádlo, pak relax, a pak se uvidí. Ovšem když mám v lednici dort z čerstvých jahod s vanilkovým krémem, tak to je pro mne kolikrát lepší než ten sex.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nevěrnice
Milovat se v lese, na louce, v autě, v penzionku, to je nádhera. Ať už začínáte nový vztah, ať chcete okořenit vztah dlouholetý nebo když máte milence. Ten milenec ovšem nesmí být manžel vaší dlouholeté kamarádky, kterou denně navštěvujete.
Karla Šimonovská - Slezáková
Ta informační technologie nás jednou zabije
,,Hele zlato, nechtěl by jsi odložit na chvilku ten tablet a věnovat se mně?" Nic, jako bych tam nebyla. Ani saténová noční košilka nezabrala, ani má nová barva vlasů. Ono je totiž nějaké virtuální zemědělství zábavnější než já. No to jsem dopadla. Usínáme s tabletem, budíme se s mobilem, po snídani si sedneme k počítači. A jak vypadne Wi-Fi, tak to jsme všichni pěkně nasr..ý! A co slyším od kamarádek, ve většině rodin je to už několik let stejné.
Karla Šimonovská - Slezáková
Bývala jsem zlodějka
Někdy jsou dny, kdy to prostě nejde. Sedíte u počítače, chcete hrozně něco psát, protože vás to baví, ale nic kloudného z vás nevyleze, ač námětů máte v hlavě spoustu. A tak jen čumím z okna a trhám si záděry. A pamatujete jak to nedávno dopadlo. Černá smradlavá mast sice zabrala skvěle a blog o Framykoinu byl nejúspěšnější ze všech mých blogů , ale za tu bolest to fakt nestojí. Tudíž jsem vyndala kolo z garáže, mé sejraté nohy z tepláků a rozhodla se pohubnout. Modré nebe nade mnou a .......... píchlé kolo pode mnou.
Karla Šimonovská - Slezáková
Zprávy z Itálie o uprchlících
Nechci diskutovat o tom, zda je dobře či špatně pomáhat uprchlíkům. Jen se dost lidí ptalo, jak to vypadá tady v Itálii a co říkají v TV. Když vidím, že jich za víkend připluje do Itálie desítky tisíc, říkám si, že je to hrůza, kam se všichni podějí. Bojím se toho! Ale pak koukám, jak ty dětičky natahujou ručičky z kusu trámu, kterého se drží společně se svojí matkou a brečím. Vidím, jak se drží mrtvých těl, aby přežili, jako v Titaniku. Tihle uprchlíci utíkají před válkou - i my by jsme utíkali. Kolik od nás uteklo za kopečky před komunismem. Že se to nedá srovnávat? Nedá, oni totiž utíkají před válkou a hladem - před smrtí. Pokud by byla válka u nás, i my by jsme riskovali život na polorozpadlé lodi. Stejně tak, jako utíkala babička Martina Konvičky, babička mé kamarádky a známé doktorky, která teď v Itálii zachraňuje ženy s rakovinou prsu, stejně jako spousta ostatních - našich předků. Nechci rozsáhlou diskuzi, chci vám jen napsat, co se říká v italských médiích.
Karla Šimonovská - Slezáková
Můj synovec je chodící encyklopedie aneb Jedinej blbec v rodině jsem já
,,Ty ten toaleťák snad žereš," smál se Maurizio, když jsem šla k němu do koupelny pro další ruličku. ,,No jo, holky mají větší spotřebu, nemají Šamšu, kterej se jen oklepe." Koukal na mne nechápavě, a tak jsem mu povykládala příhodu, která se stala před čtyřiadvaceti lety, když byly mému synovci asi dva roky. Na těch dětech člověk nejvíc vidí, jak stárne. Mně připadá, že se to stalo před pár lety a ono už je to čtvrt století
Karla Šimonovská - Slezáková
Zkusme se dívat na svět pozitivně
Byla doba, kdy jsem doslova neměla co do huby. Stála jsem před mekáčem na Holešovicích a nemohla si koupit k obědu hamburger, protože jsem na něj prostě neměla. A to jsem pracovala i soboty a neděle. Šla jsem tedy vedle do stánku a koupila si dvě housky. Teď bych sama nad sebou zaplakala. Tenkrát jsem zalezla do stánku s květinami, kde jsem pracovala a kde na mne čekala Sannynka. Zblajzla jsem dvě suché housky a nepřišlo mi to tak strašné. Byla jsem totiž zamilovaná.
Karla Šimonovská - Slezáková
Ať byli komunisti jaký byli, rekreaci nám skvěle zařídili
Sedím na balkoně a snídám. Je skoro poledne, takže jinde už vaří oběd a ke mně se donesla jakási známá vůně. Nasávám - ovocné knedlíky, mňam! Ty to ale asi nebudou, Italové je nedělají. Ovšem ta vůně je stejná. A díky té vůni jsem se přenesla do chatky v Samopších , kam jsem v dětství jezdívala s našima a se sestrou Ivetou na dovolenou. Tenkrát jsme na to krásné místo jezdili díky ROH (revoluční odborové hnutí) Barrandov, kde pracoval táta. Dva týdny koupání, hub, procházek a houpaček. Taková byla podniková rekreační oblast Samopše u Sázavy.
Karla Šimonovská - Slezáková
Konečně jaro - v Itálii
Ptáčci zpívají hlasitěji než Bambini di Praga, teda když ještě zpívávaly. Stromy třešní jsou bílé jak babiččiny duchny - než si do nich nějakej prcek utře pusu od čokolády. Jdu pěšky na trh a užívám si těch slunečních paprsků, které mě dobíjejí energií, jako baterky králíčka Duracell. Než dojdu na trh, mám v ksichtě stejnou barvu jako on.
Karla Šimonovská - Slezáková
Na vrcholu
Má fyzická kondice je ...... - no spíš není. Jak jsem psala v předchozím blogu, sport není mým koníčkem a podle toho to tak vypadá. Maurizio taky není žádný atlet a navíc ho chytla záda.
Karla Šimonovská - Slezáková
Jsem ráda, že je nás v tom víc
Proč mě ta mrcha honí vždycky o půlnoci? Snažím se nereagovat, ale ona mě stejně čapne - večer co večer. Neuteču před ní! A podle toho co píše většina z vás, jste na tom stejně.
Karla Šimonovská - Slezáková
Byla Praha v dobách komunismu hezčí?
Jak vypadala Praha před třiceti a více lety? Hůř - rozhodně. Celá Praha bývala šedivější a tím pádem i ošklivější. Domy v centru nebyly tak krásně opraveny, parky se moc neudržovaly, lavičky byly většinou zničené. Silnice bývaly víc rozbité, chodníky kolikrát chyběly, podchody a veřejné záchodky se člověk bál používat. Většina domů měla staré a neopravené vstupní dveře či vrata, v centru bylo víc domů s lešením než bez, což bylo ovšem praktické, když si člověk zapomněl doma deštník a chytil ho liják..Okna bývala oprýskaná, stejně jako omítky domů. Praha bývala smutnější
Karla Šimonovská - Slezáková
Jsou pryč ty doby, kdy chodila jsem venku bosa a na lučním zvonku třpytila se rosa
Když jsem šla dát do parku najíst toulavým kočičkám, viděla jsem kytičku, které jsme říkávali bouřka. Malinká bleděmodrá květinka se schovávala mezi sedmikráskami. ,,Doufám, že ji nikdo neutrhne," šeptala jsem šedivé Míce, která se mi otírala o nohy. ,,Víš Míco, pokud bych tuhle kytičku utrhla, přijde bouřka." Občas si takhle v parku s Mícou i Mourkem povídám. Ale potichu, aby si lidi nemysleli, že potřebuji Chocholouška. Kytičku jsem neutrhla, ale chcát jak z konve začalo i tak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Před třiceti lety, když jsem ještě chodila na koledu aneb Mé nejhezčí Velikonoce
,,Jiřko, zastrč si tu slámu, co ti čouhá z bot." Dobírali si mamku kamarádi, protože byla z Opavy. Co by pak museli říkat Šimoňákům z Piletic, vždyť tam bývalo opravdu jen JZD, pole a pár baráků. Nebyla tam ani hospoda a i te
Karla Šimonovská - Slezáková
Nejhezčí zážitky z mých italských Velikonoc
Velikonoce jsou tady v Itálii nejdůležitějším svátkem roku, a tudíž se slaví víc, než v České republice. Ale já mám raději ty naše pohanské zvyky, než ty křesťanské. A jelikož jsem vyčůraná, vybírám si z obou to nejlepší.
Karla Šimonovská - Slezáková
Tenkrát, když na Barrandově byla pole vlčích máků - místo paneláků
Když jsem byla malá, strašně jsem se těšila na Velikonoce, i když se u nás doma nikdy neslavily tak, jako na vesnici. Mamka koupila pomlázku pro tátu, čokoládová půl vajíčka a zajíčky pro nás a nějakou tu drobnost, aby nás ,,beránek nepokakal." Napekla mazance a tvarohového beránka, kterému se na krk uvázala pěkná pentlička a místo očí píchly dvě rozinky. Obarvila se vajíčka a polepila vodo-obtisky. Naleštěná okna a vlastně celej byt, záclony bílé jako sníh a ubrus i utěrky s velikonočními motivy - to bylo samozřejmostí.
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 | další |
