Bývala jsem zlodějka

Někdy jsou dny, kdy to prostě nejde. Sedíte u počítače, chcete hrozně něco psát, protože vás to baví, ale nic kloudného z vás nevyleze, ač námětů máte v hlavě spoustu. A tak jen čumím z okna a trhám si záděry. A pamatujete jak to nedávno dopadlo. Černá smradlavá mast sice zabrala skvěle a blog o  Framykoinu byl nejúspěšnější ze všech mých  blogů , ale za tu bolest to fakt nestojí. Tudíž jsem vyndala kolo z garáže, mé  sejraté  nohy z tepláků a rozhodla se pohubnout. Modré nebe nade mnou a ..........  píchlé  kolo pode mnou. 

Nevadí, alespoň při tom tlačení kola do servisu něco trochu shodím. To bych ale do sebe nesměla po cestě natlačit  dorta . Proč ty cukrárny mají prosklené výlohy! Jatka by měla mít skleněné stěny a ne cukrárny. Pak bych nežrala ani maso, ani dorty a měla bych postavičku jako  Twiggy.

,,Den je krásný, den je krásný," zpívám si, když projíždím po růžovém koberci pod rozkvetlým stromem. Takových stromů jsem po cestě z opravny kol potkala několik. A nejen stromů. V uličkách mezi vilkami to vypadalo jako v botanické zahradě. Každou chvilku jsem musela seskočit z kola, abych si tu krásu vyfotila. Jako malá bych to nejen fotila, ale i loupila. Určitě bych si domů dovezla velkou kytici do vázy. 

Projíždím kolem zahrad, kde mají spousty nádherných květin. Stačilo by jen nenápadně přibrzdit, utrhnout dvě kaly a pryč. Jenže už mi není deset a tady jsou ty lidi tak milí, že mi to prostě nejde. I když ta chuť něco jen tak  čórnout , ta by tu občas byla.

,, Buongiorno ," pozdravím pána, který právě vyšel z domečku, kde fotím rozkvetlý kaktus. ,,Můžu?" Zeptám se, protože je mi trapně, že tam tak očumuji s mobilem v ruce. Aby si ještě nemyslel, že fotím vilku a dávám typy. ,,Ale jistě, foťte a přičichněte si jak voní." Pán je ochotný, usměvavý, stejně tak jako jeho paní, která vyšla ze dveří za ním. Dali jsme se do řeči a kus cesty šli pak společně.

Stejně milá byla i babička na zahrádce, která mi darovala narcisky, když jsem si je fotila. A tak ty kytky nekradu, jenom fotím. No dobrá, kousek šeříku jsem si domů donesla, ale to jen kvůli jeho vůni, která mě vrací do dětství. 

Jako malá jsem s kamarády loupila v opuštěných i neopuštěných zahradách. Ať už to bylo ovoce, kytky, ale i zelenina. Ona taková kradená kedlubna od sousedů chutná mnohem lépe, než ta doma v lednici.

O třešních, kosatcích a malinách nemluvě. Jo maliny, mňam  teda  ono to nakonec mňam nebylo.

,,Deniso, máš nějakej  kyblíček? Viděla jsem z uličky, že u toho protivného dědka na zahradě je plno malin." Moje sousedka Denisa nelenila, našla kyblíček a vyrazily jsme. ,,Tudy přes plot a střechu kůlny to nepůjde, je to moc vysoko." Lezly jsme z uličky tam, kam jsme chodívaly krást hroznové víno. Majitel chatky a zahrádky byl věčně zamračený starý pán a naháněl nám hrůzu, ale většinou v chatičce nebyl. Okoukly jsme tedy situaci a rozhodly se vzít to potokem.

Kousek po břehu, kousek vodou, dorazily jsme k zadní části zahrady, kde byl živý plot z malin. ,,Hmmm, to je dobrota, ale víš co Dendo , rychle je natrháme do kyblíčků a dáme si je doma se šlehačkou. Nebudeme riskovat, že se vrátí dědek." Když jsme měly kyblíky plné, vydaly jsme se nadšeně potokem směr středisko a těšily se na malinový pohár. Ani po cestě jsme neužíraly. ,,A doprčic , to snad ne." Na cestě u potoka stál dědek z chaloupky. ,,Tak mi ty moje maliny hezky dejte a budete rády, pokud to nenahlásím ve škole." 

Tak tenhle lup se nám nepovedl. Přišly jsme o maliny, o kyblíky a týden se klepaly, jestli to na nás práskne.

K dědkovi už jsme krást nechodily, ale ostatní zahrádky jsme s Denisou, Luckou i Gábinou občas navštívily. 

Někdy si sednu do stínu olivovníků a vzpomínám, jak jsme se s  holkama schovávaly ve vysoké trávě, aby nás neviděli kolemjdoucí, jak jsme pak pelášily domů s tričkem plným třešní či jablek a večer nás bolely nejenom nohy, ale i břicho.  Nebo jak jsme ukradly samolepky u stánku, mýdlo Nivea a svítící Jo-Jo v obchodě či hrneček v cukrárně. No musím říct, že to pro nás býval adrenalín.

Teď už nekradu. A když, tak jen malinko. Třeba v létě švestky, ale jen tak dvě .... až šest, když jdu kolem neoplocené zahrady. Prostě tolik, kolik se mi vejde do ruky - mám velké ruce. Nebo hrozen vína, když jedu kolem vinice či dvě kukuřice za barákem na poli. Ale to asi děláme všichni. Tak mě nepráskněte! 

 

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | pátek 24.4.2015 22:53 | karma článku: 23,86 | přečteno: 1113x

Další články autora

Karla Šimonovská - Slezáková

Mám trošku problém ...

„Nežer a cvič,“ říkám si často, když čumím do lednice a hledám co bych si dala. Jenže to se lehce řekne, ale mnohem hůř udělá. Já silnou vůli mám, to jó, ale ne pokud se to týká jídla a cvičení.

30.6.2024 v 7:06 | Karma: 32,76 | Přečteno: 1197x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Když byla zima tužší a tráva zelenější

Tak vám nevím, byly ty české vodní toky v dobách socialismu čistší nebo jsme bývali větší čuňata? V letech osmdesátých, koupali jsme se v létě kdekoli. V řekách, v rybnících, dokonce i v potoce. Dneska bych do Sázavy nevlezla.

14.6.2024 v 8:24 | Karma: 28,84 | Přečteno: 874x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Už nechci řvát

Štěstí a radost, to by chtěl mít každý a nejlépe denně. Avšak tahle dvě slova představují pro každého z nás něco jiného. Pro mne třeba návraty do osmdesátých let.

10.5.2024 v 9:05 | Karma: 35,03 | Přečteno: 2276x | Diskuse | Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Pohlaď svoje tělo

Taky se sami občas hladíte? Ne? Tak to zkuste a podívejte se na své tělo alespoň někdy jako na zázrak.

21.4.2024 v 11:11 | Karma: 33,97 | Přečteno: 2598x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Nekritizuj

,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.

20.2.2024 v 19:51 | Karma: 37,78 | Přečteno: 3193x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec

18. dubna 2025  9:30,  aktualizováno  19.4 7:18

Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

Žena zemřela při autonehodě u Chebu. Řidič v noci narazil do stromu

26. dubna 2025  19:02

V noci na dnešek zemřela žena při dopravní nehodě osobního auta na silnici mezi Svatým Křížem a...

Nepříjemné na pohled, zničit. Kim velí k demolicím pozůstatků sblížení se Soulem

26. dubna 2025  18:43

KLDR pokračuje v ničení jihokorejských zařízení, která kdysi byla symbolem vzájemné spolupráce v...

Odpůrci potratů na Václavské náměstí nedorazili, pochod zablokovali oponenti

26. dubna 2025  14:27,  aktualizováno  18:42

Z Hradčanského náměstí v Praze vyšli odpoledne účastníci Pochodu pro život. Akce se účastnili...

Jak s důchody po volbách. Opozice plánuje vrátit hranici odchodu na 65 let

26. dubna 2025  18:42

Desítky hodin strávených ve Sněmovně při schvalování vládní reformy penzí vyjdou pro koaliční...

  • Počet článků 268
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3457x
Pražanda, která žila 12 let ve střední Itálii, ráda na ni vzpomíná, ale ještě raději vzpomíná na osmdesátá léta v Československu.
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat na dětství! 
Zpátky do osmdesátek se dostanete s mou knihou Zrzavé dětství v socialismu.

 
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.