O hrozbách genocidy

A to od řeky k moři, přesněji od řeky Jordán po Středozemní moře. Tedy na území, zahrnujícím dnešní Stát Izrael i Pásmo Gazy.    

Abychom v tom měli jasno: pojem genocida vznikl spojením řeckého podstatného jména genos (kmen, národ, skupina) a latinského slovesa caedere (zabíjet). Kdy označuje pokus zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Genocida je tedy označením záměrného pokusu o zničení těchto skupin, případně uvedení do takových životních podmínek, které jim úplné nebo částečné zničení způsobí. O nutnosti definice zločinu genocidy přesvědčily mezinárodní společenství teprve až hrůzy holocaustu a druhé světové války.

V roce 1948 se pak právníkům podařilo prosadit přijetí mezinárodní Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, první z mezinárodních lidskoprávních úmluv vůbec. V následujících desetiletích tuto úmluvu ratifikovalo 153 zemí (k dubnu 2022) a zločin genocidy se stal součástí tzv. Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který vznikl v roce 2002 jako stálý soudní dvůr stíhající pachatele genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a od roku 2010 i zločinu agrese, sídlící v nizozemském Haagu. U nás Úmluva o genocidě byla prvně aplikována jako Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia č. 32/1955 Sb. s platností od 19.07.1955, kde se rovněž říká, že genocidou se rozumí „činy spáchané v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“.

A tak když někdo tvrdí, že se dnes Izrael v Pásmu Gazy dopouští zločinu genocidy, pak podle jeho tvrzení hodlá Izrael (ve smyslu slova genocida) pozabíjet zde všechny palestinské Araby či všechny zdejší muslimy, nebo jinak přivodit fyzické zničení takovéto skupiny obyvatel. Tudíž každý, kdo do světa vytrubuje, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidium, evidentně lže až se mu od huby práší, jak se u nás říká. Ostatně OSN si každoročně 9. prosince připomíná přijetí Úmluvy o genocidě, což je Mezinárodní den památky a důstojnosti obětí zločinu genocidy a předcházení tomuto zločinu. A pokud by snad Izrael skutečně a prokazatelně v Pásmu Gazy páchal v posledních týdnech genocidu, pak by tato světová organizace, jejíž vedení je vůči Izraeli velmi kritické, u příležitosti Mezinárodního dne památky a důstojnosti těchto obětí, rozhodně nemohla páchané genocidě mlčky přihlížet.

Na sociálních sítích i pod články na nejrůznějších webech se často diskutuje o tom, jak Izrael hodlá v průběhu bojů zničit teroristickou organizaci Hamás, neboť se po napadení 7. října Hamásem začal teroristům bránit. Zde pak platí, že každý z diskutujících má právo v této věci vyjádřit svůj názor a toto právo mu nelze nikým upírat. Jenže pokud někdo tvrdí, že Izrael „v Gaze páchá genocidu“, nebo že v Gaze „genocidu páchají Židé“, pak se už nejedná o dezinformaci, ale dle Trestního zákoníku, Část druhá, Hlava X, Díl 5, § 355 o „hanobení národa, rasy, etnické či jiné skupiny osob“. Kde je také řečeno, že kdo „veřejně hanobí některý národ, některou rasu nebo etnickou skupinu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta“. Ovšem zde je stále zakopán onen pověstný pes, o jehož existenci naše slovutné „ministerstvo pravdy“, jak to tak vypadá, nemá nejspíše potuchy. I když v případě hesla „Palestina od řeky k moři“, zdá se, začalo již konat.

Některé západní země s nárůstem propalestinských demonstrací totiž heslo From the River to the Sea (Od řeky k moři) začaly označovat za projev antisemitismu a podporu terorismu. Neboť pro všechny džihádisty má jasný význam: je třeba zlikvidovat Izrael a pozabíjet Židy. A jak o tom informovaly například České noviny, zástupci Ministerstva vnitra, vedení policejního prezidia, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Nejvyššího státního zastupitelství a pražského magistrátu, spolu 15. listopadu diskutovali o posuzování projevů na aktuálních protiizraelských demonstracích, aby se nakonec shodli na tom, že používání hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná) může být za určitých okolností trestným činem. Neboť užití tohoto hesla v kontextu útoku Hamásu ze 7. října 2023 je vskutku problematické a „mohlo by naplňovat znaky trestného činu," jak v tiskové zprávě uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

A tak se i u nás zastánci vize palestinského státu „od řeky k moři“ mohou případně dopustit schvalování a ospravedlňování genocidia. Nakonec i policejní prezident Martin Vondrášek k tomu v České televizi řekl, že si toto heslo lze podle některých souvislostí vyložit jako „požadavek na zrušení izraelského státu a vyvraždění Židů“. Přičemž dle vyjádření Ministerstva vnitra lze při užití tohoto hesla v současné době uvažovat o případném naplnění skutkové podstaty některých trestných činů, kdy by se mohlo jednat zejména o následující ustanovení trestního zákoníku: § 312e Podpora a propagace terorismu, § 356 Podněcování nenávisti proti skupině osob, případně § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Přičemž veškeré okolnosti používání tohoto hesla bude policie vyhodnocovat individuálně.

S tím ovšem nesouhlasí stoupenci „svobodné Palestiny“ a v případě, že demonstrace, propagující jejich sporné heslo, příslušné úřady zakážou, obracejí se na soudy a podávají žaloby. Například u nás Městský soud v Praze (MS) rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, kterým zakázal konání prosincové demonstrace na podporu Palestiny pod heslem „From the River to the Sea, Palestine will be free“, již zrušil. Neboť dle tohoto verdiktu „Soud zjistil, že sporné heslo může mít více významů. Nelze říci, že nese jednoznačně násilné či dokonce genocidní poselství, jak konstatoval Magistrát hl. města Prahy.“ Přičemž ani předchozí propalestinská shromáždění v Praze dle soudu „neukazovala na použití tohoto hesla v jeho extrémistickém významu,“ jak uvedl předseda senátu Štěpán Výborný. Ovšem nikdo z našich soudců, ba ani soudem přizvaný znalec, který soudcům význam sporného hesla náležitě objasnil, nám dosud nevysvětlili, jak že se „osvobozená Palestina“ jako stát může rozkládat na území od řeky Jordán ke Středozemnímu moři, když při východním pobřeží Středozemního moře leží Stát Izrael, na severu sousedící s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. Přičemž je také obecně známo, že „úplné osvobození Palestiny od moře k řece“ je „srdcem strategické vize“ Hamásu, dožadujícího se „uplatnění palestinské suverenity nad územími z roku 1948“.

Rozum tak zůstává stát nad tím, jak naše soudy ignorují fakta a schvalují „úplné osvobození Palestiny od moře k řece“ coby nahrazení jednoho státu jiným státem. Jako by snad ani Palestinci na konferenci v Gaze, kterou organizoval Promise of the Hereafter Institute (založený Issamem Adwanem, předsedou přípravného výboru konference a bývalým vedoucím oddělení Hamásu pro záležitosti uprchlíků) světu 30. září 2021 nepředstavili vizi jejich státu. Kdy i podle Middle East Media Research Institute (MEMRI), jehož podklady představují cenný zdroj pro akademickou obec po celém světě, bylo v závěrečném prohlášení palestinské konference uvedeno, že „osvobození Palestiny je kolektivní povinností celého islámského národa, v první řadě palestinského lidu“, což je odpovědností Rady pro osvobození Palestiny.

Přičemž má Rada připravit dokument deklarující „uplatnění palestinské suverenity nad územími z roku 1948, stanovující postoj k různým dohodám a kontraktům." Hamás se chystá pak v OSN prohlásit, že „stát Palestina nahradil okupační stát a bude požívat práv okupačního státu na základě článků Vídeňské úmluvy o sukcesi států z roku 1978", neboť „následnictví států znamená nahrazení jednoho státu jiným státem v odpovědnosti za mezinárodní vztahy území." A představitel Palestinského islámského džihádu (PIJ) Khader Habib na konferenci všechny Palestince vyzval, aby byli připraveni na důsledky božského vítězství, neboť „konec sionistické entity je zmíněn v Koránu a je jistý a věrohodný“.

Ve svém proslovu pak Jahjá Sinvár (Yahya Sinwar), nejvýše postavený představitel Hamásu v Pásmu Gazy zopakoval, že osvobození „je srdcem strategické vize Hamásu, která hovoří o úplném osvobození Palestiny od moře k řece“, návratu palestinských uprchlíků do své vlasti a zřízení „palestinského státu s plnou suverenitou nad svými zeměmi, s Jeruzalémem jako hlavním městem“. A předseda konference Kanaan Obeid k tomu dodal, že „zmizení Izraele bude historickou událostí; máme registr počtu izraelských bytů a institucí, vzdělávacích institucí a škol, čerpacích stanic, elektráren a nezbývá nám nic jiného, ??než se připravit na jejich správu... Věříme, že osvobození přijde během několika let a že zmizení Izraele bude bezprecedentní historickou událostí na regionální a globální úrovni." 

Ovšem tak jako heslo islamistů „Palestina od řeky k moři“ patří k projevům antisemitismu, je projevem antisemitismu i tvrzení, že v Gaze „páchají Židé genocidu“, které je, když už nic jiného, alespoň dle § 356 podněcováním nenávisti proti skupině osob. A nic na tom nezmění ani fakt, že to tvrdí i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který už také po masakru ze 7. října několikrát prohlásil, že členové Hamásu nejsou teroristé, ale „bojovníci za svobodu“. Jenž jako představitel země, patřící mezi státy Severoatlantické aliance (NATO), podepsal společné prohlášení summitu Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, označující útoky izraelské armády na pozice Hamásu za „válečné zločiny“.

K tomu je třeba zde podotknout, že papež František v dubnu 2015 při nedělní bohoslužbě ve Vatikánu, kterou celebroval v ritu arménské katolické církve, označil zabíjení Arménů v letech 1915 až 1918 za první genocidu 20. století. Ačkoli výraz genocida pro zabíjení Arménů tehdejší Osmanskou říší použil v deklaraci již v roce 2001 Jan Pavel II. a papež František jej také několikrát užil ještě před tím, než se ujal Svatého stolce, nikdy se tak nestalo takto veřejně. A tehdejší premiér Recep Tayyip Erdogan, jako jeden z prvních začal vykřikovat, že papež lže, neboť Turci se žádné genocidy nikdy nedopustili. I když „z konvence o zamezení a potrestání genocidy vychází, že by se definice genocidy na událost, ke které došlo v Turecku, dala aplikovat,“ jak soudí turkolog Tomáš Laně.

A není tak bez zajímavosti, že v centru Plzně prodejce kebabu, původem z Turecka, na své prodejně v říjnu, po masakru Hamásu, vylepil plakáty s protižidovskými texty. Předseda plzeňské židovské obce Jiří Lőwy na prodejce podal trestní oznámení a policisté muže obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Majitel prodejny se k nápisům přihlásil a tvrdil, že nic špatného neudělal, neboť napsal jen pravdu, která je v Koránu. Přičemž také na sociálních sítích veřejně podporoval Hamás, sdílel fotografie a videa jeho bojovníků a posílal jim modlitby.

Státní zástupce však neshledal v jeho jednání žádný trestný čin a stíhání zrušil, jak o tom novináře informovala náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová, když dle jejího vyjádření zde „nelze shledat ani stíhaný trestný čin, ani jiný trestný čin podle trestního zákoníku“. Aby pak zastupitelství ve svém prohlášení k tomu později přidalo noticku: „Upřesňujeme, že jmenovaný byl trestně stíhán výhradně pro výše uvedené umístění svých názorů v provozovně, jakýchkoliv jiných vyjádření jeho názorů se usnesení o zahájení trestního stíhání netýkalo.“ Podle předsedy plzeňské židovské obce Jiřího Löwyho však takový verdikt není dobrým signálem: „Obchodníka nemuseli hned zavírat, ale mohli říci: ‚toto se v České republice nesmí dělat.‘ Ale šance byla promarněna,“ dodal k tomu.

Co říci závěrem. Snad jenom že diskuse na sociálních sítích nic nevyřeší. Neboť zůstává jen a jen na ústředních orgánech státní správy, jak se v příštích týdnech a měsících u nás postavíme k osočování Izraele z genocidy a k propagaci vize palestinského státu s „koncem sionistické entity“ dle Koránu.