Můj článek není o margarínu, se kterým u nás často pojí řada nesmyslů. Mylný je především názor, že se při jeho výrobě používají syntetické suroviny.

Margarín byl vynalezen v roce 1869 francouzským chemikem Mége-Mouriésem, který rozdělil hovězí lůj krystalizací na dvě frakce. Výrobek se konzistencí podobal máslu a název dostal podle perleťového vzhledu, podle řeckého „margaritari", což znamená „perla“. Tento princip je v podstatě využíván v rámci moderních technologií dodnes, kdy se vhodně zvolený tuk spojí s vodnou fází, nechá se krystalizovat a mechanicky se zpracovává. Nejedná se o žádnou chemickou výrobu a dnešní technologie se obejde i bez zdravotně rizikového ztužování.

Je pravda, že během druhé světové války, kdy byl nedostatek surovin rostlinného nebo živočišného původu, se synteticky připravovaly mastné kyseliny o počtu uhlíků 16 až 22. Ty se dále esterifikovaly ethanolem a v množství přibližně 20 až 30% se přidávaly do tukové násady. Tento válečný margarín byl nazýván „kunerol“. Tato skutečnost bývá stále, i po více než půl století od konce války, zneužívána k účelové dezinformaci o původu margarínu a surovin používaných při jeho výrobě. Dnes se k výrobě používají výhradně rostlinné tuky a oleje, přičemž mnohé české domácnosti místo másla kupují právě margarín, ať už nese název Rama, Flora nebo Perla. Za nejlepší je označován margarín Flora, který má nejmenší podíl nasycených mastných kyselin (jen 19 procent), má vysoký podíl polynenasycených mastných kyselin, kam jsou zařazeny esenciální mastné kyseliny omega 6 a omega 3, neboť ten poměr má pod 4 ku 1.

Jinak řečeno, od poloviny devadesátých let 20. století jsou na trhu margaríny s nutričně významným obsahem rostlinných sterolů, které aktivně snižují hladinu cholesterolu v krvi. V 60. letech 20. století pak vznikl první výrobek s vyšším obsahem vícenenasycených mastných kyselin (40-50%), který navazoval na vědecké poznatky negativního vlivu nasycených mastných kyselin a pozitivního účinku vícenenasycených mastných kyselin na snižování hladiny cholesterolu. Od konce sedmdesátých let se začala rozšiřovat nabídka výrobků s nižším obsahem tuku (60 a 40 %) a v devadesátých letech bylo již možné vyrábět i produkty s obsahem tuku okolo 20%. Margaríny určené pro přímou spotřebu mají dnes zcela běžně poloviční i třetinový obsah nasycených mastných kyselin oproti máslu. A na rozdíl od másla téměř neobsahují trans mastné kyseliny.

Moji rodiče zažili "náhražkový" margarin za okupace. Ten měl ale k máslu daleko. Ale byl vyráběn synteticky, ovšem z vyšších uhlovodíků.

Šlo o rostlinný tuk vyráběný firmou Kunerowerke v Atzgersdorfu u Vídně a filiálkami, přičemž kunerol byl u nás obecným označením prvorepublikového margarínu, který jako výrobek do dnešních dnů nepřežil, ovšem jako hanlivé označení pro margarín, průmyslově vyráběný roztíratelný tuk, se mnoha seniory dosud užívá. Ale je u nás v prodeji německý Alsan BIO, což je rostlinný margarín, který svou chutí a konzistencí připomíná máslo. Je bez cholesterolu a bez mléčných složek, je tedy vhodný pro vegany a alergiky na laktózu.

Níže v diskuzi padla několikrát otázka na cenu takové výroby másla.

Dánové už dělají vše pro to, aby živočišné máslo a sádlo zdražilo, tudíž výroba z CO2 bude brzy rentabilní.

https://zemedelec.cz/dansko-uvali-zelenou-dan-na-c.../

Další uvědomělé státy se jistě brzo přidají...

Dosud šlo hlavně o emise metanu, které krávy a ostatní dobytek během svého života vylučují. Metan v atmosféře zůstává výrazně kratší dobu než CO2, otepluje ji ale mnohonásobně rychleji. Podle dat americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) má metan za dobu dvaceti let až 72krát vyšší potenciál přispět ke globálnímu oteplování než oxid uhličitý, o kterém se v článku mluví. Metan je vedlejším produktem enterální fermentace v trávícím traktu, jež zvířata vypouštějí do ovzduší, kdy většinu metanu (až 90 %) vylučují říháním.

V loňském roce se však ministři životního prostředí zemí Evropské unie shodli na tom, že chovatelé skotu by měli mít povinnost dodržovat i stanovené limity škodlivých emisí CO2 vypouštěných do ovzduší, stejně jako průmyslové podniky. Tuto povinnost ukládá novela směrnice o průmyslových emisích. Takzvaní odborníci už vypočítali, že zhoršením klimatu stojí i máslo, neboť při výrobě jednoho kilogramu tohoto mléčného výrobku se vyprodukuje 12,5 kilogramu oxidu uhličitého. A tak začnou v Dánsku zemědělce za chov krav trestat, když „Průměrná dánská kráva během jednoho roku vypustí podle agentury AP na šest tun CO2.“

Energetická náročnost asi bude hodně vysoká. Živé organismy jsou při výrobě (nejen) komplexních látek hodně účinné.

To ano. Živé organismy nepotřebují elektrickou energii, jim stačí živiny.

Veškerý život na této planetě je založený na sloučeninách 4 mocného uhlíku a CO2 v tom hraje podstatnou roli. Bez něj by žádný život neexistoval. Složky másla by asi bylo možné syntetizovat, otázka zní, proč to dělat?

Kontrolní otázka: proč je třeba vyrábět syntetická paliva z CO2, když můžeme jezdit v autech na benzín a naftu?

Proč to nedělat rovnu z exkrementů? Lidský exkrement obsahuje tuky i proteiny. Stačí to obarvit na bílo, neutralizovat pach a bude to hotové...

Fuj. Žrát další chemii. S tím běžte víte kam.

Život je ve své podstatě hodně složitá chemie.

CO2 je potrava pro rostliny, bez něho by nebyly. .Skleníkovému efektu vděčíme za to, že naše planeta je vůbec obyvatelná – kdyby ho nebylo, byla by průměrná teplota na Zemi -15 °C místo současných +15 °C. Většina tepelného záření dopadajícího na zemský povrch by se totiž zase odrazila zpátky do vesmíru, zatímco atmosférická obálka skleníkových plynů přidrží teplo pěkně dole u země.Na tomto skleníkovém efektu má zásluhu z 95 % vodní pára, na kysličník uhličitý připadá jen 3,17 %, z toho lidský podíl je jen 0,117 %. To znamená, že 99,72 % skleníkového efektu je ryze přírodního původu a jen 0,28 % připadá na plyny vyprodukované lidskou činností (CO2, metan apod.).

V článku chybí jedna důležitá informace: Cena za gram takto vytvořeného másla, která by pokryla náklady na nákup a bezdotační provozování celé popsané technologie.

Dotaz směrujte na: Savour Foods Limited, 5941 Optical Ct, Ste 225, San Jose, CA 95138

Kontaktní e-mail : hello@savor-it.co

A kolik to stojí?:D

Všechny tyhle nápady shoří jako papír na tom, že jsou výrazně dražší, než originál...

Fyzikální-chemii ošidit nejde...energie na rozbití CO2 je vysoká...

Stejně tak to rozbití vodíku...

Jinak diamant je čistý uhlík stejně jako tuha...a nevšiml jsem si tu diamantem dlážděných chodníků...

Maso je také jen uhlík, vodík , kyslík a dusík...s ty syntetické náhražky jsou opět desetkrát dražší než maso...

To je , jako každodenní zprávy o té revoluční baterii...