Procházka bez cíle

Procházel se, slunce svítilo, ale zkraje podzimu už cítil chlad, který mu nebyl nepříjemný. Naopak vnímal jeho svěžest a těšil se z něj, z toho, že na trávě je jinovatka, že vzduch krásně voněl. Cítil radost i smutek současně. .. 

Bylo to rozpoložení, které znal, ale v ten moment jako by šlo dál do všech stran a do větší hloubky než kdy dříve. Vnímal sebe i to kolem s určitým až blaženým klidem. Pozoroval, díval se a vše jakoby ho plnilo energií, kterou potřeboval pro těžší chvíle. Necítil se jako jindy sám, přestože fyzicky sám byl. Viděl děti na bicyklech, dva kluky, kteří hráli badminton, pak pány co dělali novou fasádu na domě a zjevně je to docela těšilo, viděl pána, co hrabal trávu a jeho paní, která opodál cosi dělala na záhonu, a ve všem spatřoval něco, co mu působilo neobyčejné potěšení. Skoro pro něj někdy neskutečný pocit a moc si přál udržet si ho, nedovolit nikomu a ničemu to zvrátit. Vnímal, že je v tom trochu sobec, ale že i to člověk někdy být musí … aby vyrostl, aby pak obstál před druhými, před sebou, před těmi, kteří by ho třeba chtěli srazit do kolen.  

Šel dál tak nějak bez rozmyslu, neměl cíl, jen si užít každý krok uprostřed volné krajiny. Ocitl se na svahu a všude samé trojlístky, snad nikdy dřív jich neviděl tolik pohromadě, bylo to krásný. Zastavil a díval se pod sebe a mezi tím množstvím našel ten jiný – čtyřlístek jeden a pak za chvilku ještě druhý. Schoval je pečlivě do kapsičky, ale pak si to rozmyslel a nesl je v ruce, když se vracel zpátky. Jako vzácnost, kterou nechce ztratit.

Sešel z kopce a dole rostla lípa. Jeden kluk na ní lezl. Pozoroval ho. Byl by se k němu hned přidal, ale nešlo to. Třeba sám někdy, to ano, ale takto by to působilo divně, jako onehdy, když šěl tou samou cestou a na louce ze všech stran uzavřené od civilizace, udělal ze stráně kotoul a pak druhý a třetí a čtvrý a pak to doválel sudy a cítil se šťastný. Systém na něj nedosáhl. Bylo volný, svobodný uvnitř.

Kluk když vylezl nahoru, sedl si na větev a shlédl dolů. Vyplázl na něj jazyk, troubelín, a dal mu na srozuměnou své přání, aby zmizel. Bylo mu vyhověno. Šél dál, už se blížil k domu, kde pro tu chvíli bydlel. Přímo před ním bylo pískoviště a stará hrušeň. Sedl si a díval se, zase jen tak nečinně. Vše jakoby se zastavilo, i tok myšlenek.

Jen co přišel do bytu, uvařil si čaj z bylinek. Vnímal ticho svého pokoje, světlo žárovky a stín od ní na stěně. Vnímal vůni z kuchyně a hlasy od sousedů a dopadající kapky na parapet. Jen to vnímal a pouštěl to k sobě jako melodii toho či onoho skladatele. Padla na něj únava, umyl se a zalezl si s knížkou do postele. Nikde nikdo, jen on sám za sebe, na začátku jako učeň a to mu není dvacet, ale víc než čtyřicet. Není to snadné a někdy se mu chce brečet do polštáře. Ještě na chvilku vstane a na kytaru si zahraje své oblíbené melodie. Brnká jen tak tiše pro sebe. Vždy to tak bylo, vždy to tak měl, nikdy nehrál pro publikum, a když ho k tomu někdo přiměl, bylo to spíš trapné. Hrál pro sebe, trochu zahleděně, ale kdyby ho přece někdo slyšel, možná by se zaposlouchal, zastavil a podíval se, kdo že to je ten anonymní pěvec, jehož nikdo nezná, a když jde, často se za ním nikdo ani neohlédne. Neviditelný muž jakoby jdoucí po laně vrávoraje ze strany na stranu doslova jako na houpačce. Doprava doleva, nahoru, dolů a tak pořád dokola …. kolotoč vzpomínek, který někdy zatemňuje mozek i duši kluka, chlapce, dospělého muže.

Od kytary zamířil na balkón. Bylo dopoledne teprve a on měl pocit, že se blíží noc a západ slunce. Únava z emocí a všeho …. Sedl si a díval se jen tak před sebe na kopce, na rozhlednu, kam chodíval jako malý kluk na sáně a na lyže. Cítil blížící se zimu, ale babí léto bylo ten rok pro něj z mnoha důvodů krásné. Asi nikdy ho nevnímal všemi smysly tak silně, tak intenzivně.   

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Jurek | pátek 14.10.2016 8:13 | karma článku: 10,26 | přečteno: 125x
  • Další články autora

Jan Jurek

Pozdě ale přece

„Co bys ráda?“ „Ráda bych si promluvila.“ „Něco jsem provedla?“ „Ne. Jsi ale moje nejlepší kamarádka. Potřebuju, abys mě alespoň vyslechla.“ „O co jde? Doufám, že Martin je ok.“ „Proč by nebyl?“

7.5.2024 v 13:59 | Karma: 7,95 | Přečteno: 231x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Téměř „lavinová“ záležitost

„Co tě sem, Lenko, přivedlo?“ Lenka nedokáže hned odpovědět. Něco se provalilo. A pak to přišlo. Jedna rána, druha a další i od lidí, od kterých to nečekala. Téměř nic ji nepodrželo. Na všechno v ten moment byla sama. Bylo..

1.5.2024 v 7:12 | Karma: 8,02 | Přečteno: 251x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 406x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma: 14,62 | Přečteno: 556x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma: 22,97 | Přečteno: 808x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Porota uznala Trumpa vinného z falšování plateb pornoherečce

30. května 2024  23:15,  aktualizováno  31.5

Porota v New Yorku ve čtvrtek shledala exprezidenta Donalda Trumpa vinným ve všech 34 bodech...

Vondra straší a vyrobil si Turka, říká lídr Pirátů. Green Deal chce dodržet

31. května 2024

Piráti zůstali v kampani před eurovolbami prakticky jediní, kdo hájí současnou podobu Green Dealu....

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Švédsko nemá o rekruty nouzi. Zájemci o službu v armádě se jen hrnou

31. května 2024

Premium Západní země řeší nedostatečný zájem o službu ve svých armádách. Švédsko tento problém nemá – může...

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.

Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...

  • Počet článků 201
  • Celková karma 7,99
  • Průměrná čtenost 457x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz