Moc si přál …

 Sednout do auta a jet pryč. Někam hodně daleko. Nejlépe na opačný konec republiky. A pak ještě dál, nejlépe někam na jih k moři. Tam se vyvalit na pláži a mít klid. Ode všeho, co tu mnozí lidé vytvářejí a co bortí jeho představy 

o tom, jak by člověk měl nebo mohl v klidu a slušně žít. 

Představuje si, jak se někde usadí. Zcela neznámý v neznámém kraji, pronajme si byt a začne se živit čímkoliv. A čím obyčejnější ta práce bude, tím líp. A nejlépe někde na dosah přírody. Třeba by mohl sbírat olivy. Nebo sekat trávník, nebo spravovat kus pláže s lehátky. Prostě by zmizel a někde se třeba znovu narodil. Takový by si představoval zcela nový začátek.

„Tak to udělej, co ti brání?,“ řekla mu přítelkyně. Vdaná, dvě děti, znají se ze školy. Nikdy spolu nic neměli, ale když bylo zle, tak si navzájem zavolali a věděli, že se jeden o druhého můžou opřít. 

„Nemám prachy, Katrin. Nemůžu si to dovolit.“

„Chceš tedy půjčit?“

„To nejde. Všechno to kouzlo nechtěného by bylo pryč.“

„Tak co tedy?“

„Vůbec nevím. Jsem ve slepé ulici. Hledám, jak se všeho i té tíhy uvnitř zbavit a najít víš, kousek klidu a kousek štěstí. Tady se mi nějak nedaří.“

„V práci?“

„Tam je to na nic. Všichni mě jen odvádějí od toho, co vnímám, že je důležitý. A pak mi dává velkou práci se zase vrátit zpátky. Nevím, jak to říct. Možná si budeš myslet, že jsem se zbláznil, ale vážně … nic takového, ani jsem se dnes nenapil.“

„Já ti věřím, Robine, ale nevím, co s tím vším … zase podléháš svým emocím, a je toho na tebe příliš.“

„Jo, děje se všude kolem moc věcí a já nějak nenalézám to, kam patřím, kde bych mohl být prospěšný. Možná přišel čas, abych se zaměřil na své vlastní věci.“

„Co tím myslíš?“

„Jako bych se míjel s něčím pro sebe podstatným.“

„Co se vrátit do sociální sféry?“

„To jsem zkusil.“

„A? Jaký si z toho měl pocit?“

„Zvláštní. Už jsem z toho dlouho pryč, nevím, jestli bych na to ještě stačil.“

„To se musí zkusit.“

„Jo, to mi říkají všichni.“

„Ale já nejsem doufám … všichni.“

„Ne, promiň, Katrin, ty přece víš, jak to spolu máme. Je zle a voláme si.“ 

„Tak co tedy? Nějak se pohnout musíš!“

Vůbec nevěděl, co má Katrin odpovědět. Seděli na terase kavárny s prima výhledem. Přes silnici lipová alej, kde se dívky producírovaly na in linech. Páni … dal by si s některou z nich říct.  

„Co je, Robine?“

„Někdy mám pocit, Katrin, jako bych to ani nebyl já. V hlavě je mi tak svízelně, že si přeju zpátky k tomu, kdy to bylo jinak. Ale víš ty co! Do příštího léta ty prachy prostě nějak vydělám! A pak pojedu k moři a zůstanu tam. Měsíc, dva … kdo ví, třeba se chytnu, najdu si práci, holku a bude to ok.“  

„Dost bych ti to přála. A já bych ti tam přijela za svědka.“  

„Prima, budu s tím počítat.“

Zasmáli se tomu. Alespoň že tak.

„Co máš dnes ještě v plánu?“

„Asi se vypravím někam na kole. Večer pak skouknu nějaký film nebo seriál. No a pak půjdu spát. Bohužel sám.“

„Žádná dívka na obzoru?“

„Kdepak. Teda ne že by se mi žádná nelíbila, jen chybí odvaha.“

„No jo, ale bez ní se asi nedá existovat.“

„To máš pravdu. A jak je to u vás?“

„To víš, děti, práce, rodiče … někdy nevím, kam dřív. Ale s Petrem nám to naštěstí klape, jen si už nestavíme vzdušné zámky jako dřív. Z našeho života se stala spíše rutina.“

„Rozumím. A ty moje vzdušné zámky vyznívají z téhle perspektivy asi trochu trapně. Fakt, promiň, Katrin!“

„To je v pohodě. Hlavně, jestli je ti trochu líp.“

„No jasně. Jsem zase tvým dlužníkem.“

„Neboj, vyberu si to co nejdřív. Teď už ale budu muset jít pro dceru do školky.“

„Můžu jít s tebou, jestli chceš.“

„Dnes to nejde. Manželovi by to asi nebylo po chuti.“

„Snad na mě nežárlí? Řekla bys mu doufám, že zbytečně. Že nejsem z těch, kdo by někomu chtěl rozvracet manželství?“  

„Pro něj to na věci nic nemění.“  

Katrin záhy vstala a odešla. Robin ještě zůstal. Objednal si druhou kávu. Nikam nekvaltoval, nikdo na něj nečekal. To moře a cesta k němu byla pro něj prima vyhlídka. Jenže jemu šlo více snít než své plány reálně uskutečňovat.  

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Jurek | středa 9.11.2022 10:07 | karma článku: 12,01 | přečteno: 362x
  • Další články autora

Jan Jurek

Pozdě ale přece

„Co bys ráda?“ „Ráda bych si promluvila.“ „Něco jsem provedla?“ „Ne. Jsi ale moje nejlepší kamarádka. Potřebuju, abys mě alespoň vyslechla.“ „O co jde? Doufám, že Martin je ok.“ „Proč by nebyl?“

7.5.2024 v 13:59 | Karma: 7,56 | Přečteno: 227x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Téměř „lavinová“ záležitost

„Co tě sem, Lenko, přivedlo?“ Lenka nedokáže hned odpovědět. Něco se provalilo. A pak to přišlo. Jedna rána, druha a další i od lidí, od kterých to nečekala. Téměř nic ji nepodrželo. Na všechno v ten moment byla sama. Bylo..

1.5.2024 v 7:12 | Karma: 8,02 | Přečteno: 250x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 406x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma: 14,62 | Přečteno: 556x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma: 22,97 | Přečteno: 808x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Ukrajinu překvapila míra neúspěchu raket z KLDR, selže až polovina z nich

16. května 2024  21:15

Severokorejské rakety krátkého doletu KN-23, které Rusko používá ve válce na Ukrajině, vykazují...

Rusko nemá na průlom u Charkova dost lidí, Ukrajinci se udrží, řekl velitel NATO

16. května 2024  20:19,  aktualizováno  20:46

Ruská armáda nedisponuje dostatečným počtem vojáků k dosažení strategického průlomu v oblasti...

Politik má chodit mezi lidi. Fiala po útoku na Fica nezmění své návyky

16. května 2024  20:34

Po středečním útoku na slovenského premiéra Roberta Fica se Petr Fiala nechal slyšet, že nebude...

Po útocích přišel atentát a výhrůžky smrtí. Evropu děsí násilí před volbami

16. května 2024  20:27

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica vyděsil evropské politiky. Bojí se, že nadcházející...

  • Počet článků 201
  • Celková karma 7,79
  • Průměrná čtenost 463x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz