Sir Georg Solti

Sir Georg Solti [Šolty] (21. 10. 1912 – 5. 9. 1997) je považován za jednoho z nejvýznamnějších dirigentů 20. století.

Narodil se v Budapešti a již od mládí projevoval nadání pro hudbu, což ho vedlo ke studiu hry na klavír. Jeho hudební cesta byla ovlivněna studiem u Bély Bartóka, jednoho z nejvýznamnějších maďarských skladatelů, který měl na Soltiho trvalý vliv.

Na začátku své kariéry působil na Salcburském festivalu pro Artura Toscaniniho a získal cenné zkušenosti jako korepetitor v maďarské opeře.

Kvůli svému židovskému původu musel uprchnout před maďarskými protižidovskými zákony do Švýcarska, kde strávil válku. Ačkoli mu bylo ve Švýcarsku zakázáno dirigovat, udržoval si kontakt s hudbou jako pianista.

Po válce začal Soltiho vzestup na mezinárodní scéně. V roce 1946 byl jmenován šéfem bavorské státní opery v Mnichově a později, v roce 1952, se stal šéfem opery ve Frankfurtu. Jeho schopnosti a vášeň pro hudbu ho dovedly k pozici uměleckého ředitele Covent Garden v Londýně v roce 1961, kde se mu podařilo instituci výrazně pozvednout.

Jeho vliv se rozšířil i do Spojených států, kde byl v roce 1969 jmenován šéfem Chicagského symfonického orchestru, který řídil více než dvacet let. Jeho práce v Chicagu a jeho přínos k hudbě byly uznány v roce 1972, kdy přijal titul Britského impéria „Sir“.

V sedmdesátých letech byl také šéfem Orchestre de Paris a London Symphony Orchestra, kde pokračoval v rozšiřování svého hudebního odkazu.

V roce 1991 se Solti rozhodl vzdát se své role šéfa a přijal emeritní status, ale jeho vliv na hudbu pokračoval.

Během své kariéry dirigoval nahrávání asi 250 klasických titulů, včetně 45 operních nahrávek, z nichž většina je považována za naprosté klenoty vážné hudby. Jeho nahrávka „Prstenu Nibelungova - Der Ring des Nibelungen“ Richarda Wagnera, která byla nahrána pro společnost DECCA v letech 1958 – 1965, je považována za jeden z vrcholů jeho kariéry. Tento majestátní projekt spojil nejlepší umělce té doby a umožnil pořízení nahrávky tohoto legendárního cyklu. Nahrávku produkoval vynikající producent společnosti DECCA John Culshaw a byla opakovaně vybrána jako nejlepší nahrávka v dějinách hudebního nahrávání napříč hudebními žánry.

Sir Georg Solti zemřel 5. září 1997 ve Francii, ale jeho odkaz žije dál. Byl známý svou emotivní intenzitou a výraznými dirigentskými gesty, která přinášela energii a vášeň do každého vystoupení.

Byl známý svou emotivností a vášnivými spory s umělci a sólisty během nahrávání a zkoušek. Neodpustil jim nic a dá se říct, že je mordoval do úplného úmoru. Tvrdí se, že ačkoli nahrávání a zkoušky vždy probíhaly ve znamení chaosu, výsledky vždy byly absolutní.

Jeho milostné aféry, ačkoli byly součástí jeho osobního života, nezastínily jeho profesionální úspěchy. Jen mu prostě komplikovaly život.

Solti vyhrál 31 cen Grammy, což svědčí o jeho mimořádném talentu a přínosu k hudbě.

Jeho styl byl často označován jako „Soltiho vášeň“, což odráží jeho rázné a úderné dirigování, které bylo vždy dokonalé, i když někdy mohlo být vnímáno jako příliš intenzivní – příliš Solti.

Sir Georg Solti zůstává inspirací pro dirigenty a milovníky hudby po celém světě.

Nahrávky? Kde začít, samozřejmě u Wagnerova Ringu. A umlaťte mě, já mám jenom „Das Rheingold“. To ale neznamená, že bych neznal zbytek cyklu. Já bohužel musím respektovat pravidla idnes a nemůžu sem dát aktivní linky discogs. Tím můj přehledový článek ztrácí.

Uvedeme nejdříve na Ring. Přiznávám se bez mučení, že bych vinylové vydání v deluxe balení moc chtěl. Když ono je to docela drahé. A shání se to špatně. Většina lidí vůbec neví, že taková věc existuje. A když tak si myslí, že je to něco úplně strašného, co člověka zabije. Ono to tak není, jenom nároky na ucho posluchačovo jsou docela vysoké. Rád bych podotkl, že poslední pokus o remaster proběhl v roce 2022 a zdá se, že to k něčemu asi bylo. Je tu fakt určitý pokrok. Ale kouzlo vinylu nenahradíš.

Wagner*, Georg Solti , Vienna Philharmonic Orchestra*, Kirsten Flagstad / George London (2) / Set Svanholm / Gustav Neidlinger / Birgit Nilsson / Régine Crespin / Christa Ludwig / James King (3) / Hans Hotter / Gottlob Frick / Wolfgang Windgassen / Gerhard Stolze / Joan Sutherland / Claire Watson / Dietrich Fischer-Dieskau – Der Ring Des Nibelungen

A nyní Rýnské Zlato. Legenda legend. Co jméno to propálení papíru, na kterém je napsané. Tady celý cyklus začíná a koupil jsem to za pár šlupek, typu dvě stovky. Prodávající si myslel, že jsem zešílel, když jsem se po tom vrhal. Wagner má strašnou pověst. Tady se mi to ale vyplatilo.

Wagner* - London*, Flagstad*, Svanholm*, Neidlinger*, Solti*, Vienna Philharmonic* – Das Rheingold

Pak bychom tu měli Soltiho Aidu s mým idolem Leontyne Price. Mám nějaké deLuxe vydání, které na discogs nevidím. Leontyne tady překonává hranice vesmíru. Hlas Jona Vickerse vám může připadat poměrně drsný, ale on je vůdce egyptské armády a není vám na nějaké kníkaly zvědavý.

Verdi*, Price*, Vickers*, Gorr*, Merrill*, Tozzi*, Rome Opera House Orchestra* And Rome Opera House Chorus*, Georg Solti – Aïda

Pak je tu Soltiho G.Verdi a Don Carlos.. 4 aktová italská verze. Nahrávka je zajímavá hlavně účastí Carla Bergonziho. Bergonziho hlas odjakživa hladí moji duši. Byl to prostě tenorový šlechtic. Renata Tebaldi jako Elzabeth de Valois se svým sladkým timbrem láme vrcholy dramatických výšin. Kdo ji zná, tak ho to nepřekvapí. Grace Bumbry jako Eboli nepotřebuje asi komentář. Jen si nejsem jistý, zda je to lepší než Giulini. A to asi není.

Verdi*, Renata Tebaldi · Carlo Bergonzi · Dietrich Fischer-Dieskau · Nicolai Ghiaurov · Grace Bumbry, Chor* Und Orchester Des Royal Opera House Covent Garden*, Georg Solti – Don Carlos

Pak bych tu měl jednu Kouzelnou Flétnu, ta je určitě dobrá, ale já se k ní nevracím. Není to prostě Klemperer. Kurt Moll jako Sarastro je určitě úžasný, ale n něco tomu chybí

Mozart* : Uwe Heilmann, Ruth Ziesak, Michael Kraus, Sumi Jo, Kurt Moll, Wiener Philharmoniker, Sir Georg Solti* – Die Zauberflöte

Un Ballo in Maschera. 2 verze. Ta první je zmíněna u Birgit Nilsson.

Já tu druhou ale řadím nad Birgit, i když Luciana moc nemiluju, tady je Margaret Price. Není Price jako Price a Margaret také naprosto zbožňuji

Verdi*, Luciano Pavarotti, Margaret Price, Renato Bruson, National Philharmonic Orchestra, Georg Solti – Un Ballo In Maschera

Pak je tu Rigoletto, a otázka je, zda to není královská verze. Inu není, ale adept by to byl

Verdi* - Anna Moffo, Robert Merrill, Alfredo Kraus, Rosalind Elias, Ezio Flagello, Georg Solti – Rigoletto