Slovo se stalo slovem tím, že pochopilo podstatu problému

Kdo by si pomyslel, že zazní slova o lásce mezi lidmi, lásce, která uvadá je láskou jen některých...

Když ne s Evropskou unií na věčné časy, tak s kým? (pracovní název)

Byly doby zažití paradoxu, kdy musíme někam patřit. Toto patření má jednu stinnou stránku. Stáváme se nesamostatnými. Ta rozhodovací pravomoc, téměř vždy přechází na vyšší celek a stává se tak pravidlem, že takové uskupení nevydrží dlouho, i když mu byly prorokovány zářné zítřky.
Jak tedy dál? Musíme si uvědomit co by mělo následovat a k čemu by jsme měli spět. Měli bychom spět k poznání, že ne obrodou politickou, ale filosofickou můžeme dosáhnou onoho kulturního a politického paradigmatu. Toto paradigma bude jak z říše snů, když pochopíme, co by jsme měli pochopit. Toto pochopení se skládá ze dvou částí. Jedna část představuje život člověka a druhou část je prostředí ve kterém žije. Tyto dvě část musí být ve vzájemné rovnováze. Jak toho dosáhnout? Dosáhnout by to šlo cestou útlaku, jaký dnes zažíváme, nebo obrodou filosofickou. Filosofie je věda, která doplňuje to co člověku chybí. Dokáže člověku dát nadhled nad věcmi, se kterými si neví rady jak provést, i když již tuší. Toto tušení je tak poznatkem lidí, kteří Ví. Tito lidé nejsou z pohledu většinové společnosti ve výhodě, ale jsou ve smyslu poznání na výspě, protože celá společnost jde jak stádo tupých, kteří nevidí pastvinu, na které se mohou pást, ale jdou jak stádo za bačou, který je vede do záhuby. 
Jak by měla vypadat obroda člověka? Prve by si každý člověk uvědomit co je  a co zastává, tohle je počátek obrody. Tyto slova jsou slovy i našeho pána, že jen člověk vědomý, dokáže vše. Dalším krokem je dát všemu co jest zapotřebí. Toto již určitě tak znáte. Tak, kde je problém, že nikdo nejde tam kam by měl jít? Problém je v tom, že lidé jednají jako stádo, i když si to nechtějí připustit a jsou tak v područí těch co je vedou. Musíme najít jednotu i mnohost v tom co děláme, musíme být lidmi, kteří váží a jednají jako lidé. Jedině takovými kroky se dostaneme za obzor a najdeme to, co by jsme měli najít.
A co to vlastně hledáme? Na tuto otázku si musí najít odpověď každý sám. Jen mohu napovědět, že kdokoliv překročí svůj vlastní stín, najde světlo a to světlo musí být v nás. Nehledejte světlo nikde jinde, než ve Vás.

Tohle jsem chtěl říci, tohle jsme měl na jazyku.

Děkuji Vám za pozornost.