Nebylo člověka, ale byl člověk, takto to stálo v zákoně stvoření

Nedojde-li ke změně, lidé nepochopí nic a život jim projde mezi prsty. Co bude pak?.................

Být či nebýt, to je to oč tu běží, jak by řekl Shakespeare (pracovní název)
Toto pojednání bude výlučné tím, co člověk zažije, není z tohoto světa a toto není z tohoto světa. Proto přejdeme k činům. Co bylo myšleno touto větou? Myšleno bylo to, že člověk nedokáže být i nebýt, ale je, že je a není. Tohle bude chtít vysvětlit. Jak to ve skutečnosti je. Je to tak, že člověk, který ví, že je, zároveň neví, že je. Je to dualita v nejnižším postavení člověka a jeho lidství. Toto lidství není z tohoto světa a provází jej Božství. Božství samo o sobě nedokáže naplnit život, ale musí spolupracovat s tím co bylo vytvořeno jako život. Tímto životem jste Vy sami.
Proto lidství nebylo a nebude posuzováno jinak, než že jste a nejste, tedy být či nebýt.
Kdo pochopil tato slova? Myslím, že pár lidí se našlo, přesto musím doplnit, že tak jednoduché to ovšem není, protože Božství v nás je Božstvím toho, kdo nás poslal. Proto bude odpovězeno i takto:
Jste-li Bohy nebo nejste, záleží čistě na Vás. Jste tím čím se cítíte být a být Bohem je výzva lidství, stejně jako Božství. Proto otevírám otázku takovou: Kdo jste již víte, ale co nejste, víte také?
Tato otázka je důležitá z pohledu člověka i Boha. Co Bůh vytvoří, člověk nerozlučuj a stejné platí naopak. Tímto se dá poměřovat svět a tímto je měřen svět. Tímto se pak dělí svět na míru toho či onoho, ale bude stále stejnou mírou. Doufám, že tušíte, že tu mluvím o životě věčném, stejně jako tomto, který žijete. Není tak rozdíl mezi životy, stejně tak není rozdíl mezi Bohy, stejně tak není rozdíl mezi bytím a nebytím. Jen člověk potřebuje pomůcky aby pochopil, aby na konci pochopení byl v jednotě, tady a teď.