Nadělit lidem poznání je jako dát jim hračku, kterou nemohou pochopit

Nedělej ze všeho vědu, poznání bylo a bude, tedy nezáleží kudy kráčíš, ale jakým způsobem...........

Jak mohou lidé změnit svět ve kterém žijí (pracovní název)

Jaké přání člověka provází, taková bude myšlenka člověka. Kdo je vysoký bude si přát poznání všeho. Kdo je nižší, ten si bude přát poznat svět, že bude důležitý v jeho životě.  

Jaká je míra mezi tím? Ta míra je poznatek, že není nízkosti ani vysokosti, nýbrž života. Kdo si dal závazek dosáhnout poznání, které má dosáhnout a je aktivní, ten jej dosáhne. Nejde jít přes čáru, která nás dělí mezi bytím a nebytím. Tu čáru má danou svým způsobem každý jinak. Tímto se dělí životy podle poznání, které mají učinit.  

Jsou názory, že člověk kráčí po špatné koleji, nebo, že by mohl ovlivňovat svoji realitu tím, že bude chtít a bude vědět jak. Tomuhle se neříká poznání, ale bohapustá lež. Kdo poznal Boha, ví, že život není o mém poznání, ale vzájemném, které uděláme. Tedy musíme kráčet společně.  

Tahle společná cesta má atributy, poznání a cesty, která se stává životem.

Kdo by chtěl vědět víc, nechť se zeptá sám sebe, co by chtěl dokázat, jestli být člověkem, který Ví, nebo dosáhnout cíle poznání, že budu chtít. Ono budu chtít má spoustu odstínu a lidé jako celek musí pochopit, že jediná cesta, která se rýsuje před námi je cesta společná. Tedy kdo Ví, ten jde, zbytek se veze.